Kanada
| Oficiální
název státu Rozloha Počet obyvatel Podnebí Přírodní poměry Cestovní ruch Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Náboženské složení Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Celní a devizové předpisy Dokumenty Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům Víza, režim vstupu Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla ZÁJEZDY DO KANADY:
|
Oficiální název státuKanada – Canada
Rozloha9.984.670 km2 (z toho 966.970 km2 vodní plochy) Počet obyvatelPočet obyvatel: 34.670.352 (leden 2012 - odhad Statistics Canada) Hustota obyvatelstva: 3,1/km2 Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 66,8%
PodnebíCelá Kanada se rozkládá v polárním a subpolárním podnebním pásmu. Na více než polovině rozlohy země se průměrné teploty pohybují kolem 0 °C. V oblastech s permafrostem (na ostrově Krále Viléma) dosahují průměrné teploty v roce -17 °C, na jižním okraji Hudsonova zálivu, kde pásmo jehličnatých elsů přechází v tundru, pak – 6,6 °C. Pouze v jižní části Kanady umožňují klimatické podmínky trvalé osídlení a obdělávání půdy. Zatímco na pobřeží Atlantského oceánu spadne 800 – 1500 mm srážek, pak množství srážek na vnitrozemských rovinách nepřekročí 300 mm. Výjimečně nízké, sotva 60 mm, jsou srážky v Kanadském arktickém souostroví, zatímco na západních svazích Pobřežních hor spadne až 6000 mm srážek. V severních oblastech pokrytých tundrou rostou i přes extrémní klimatické podmínky mechy, lišejníky a nízké keře. Boreální Jehličnatý les jižně od pásma tunder je téměř 1 000 km široký a rozkládá se na východ přes celé území Kanady. Rostou zde především borovice, smrky a černé i bílé jedle. V sousedství boreálního lesa vznikl přechodný typ lesostepí označovaný v Americe jako parkland, v němž se střídají křovinaté a travnaté porosty se smíšeným lesem. Původní porosty prérií, trávy a keře střední velikosti, padly za oběť zemědělství. Ve smíšených lesích na východě roste mj. javor cukrový, který se stal národním symbolem Kanady. Ve velehorách na západě rostou lesy s cedry, dounglaskami, smrky (sitka) a jedlemi (velká, vznešená a líbezná). Bohatá je zvířena, která se udržela především v přírodních rezervacích. Nejvýznamnější národní parky jsou Wood Buffalo National Park (jižně od Velkého Otročího jezera), Prince Albert National Park (v provincii Saskatchewan) a Banff National Park spolu s Jasper National Park (ve Skalnatých horách). V Arktidě žije např. karibu, americký sob, a pižmoň severní, na pobřeží lední medvědi, tuleni a mroži. V lesích se vyskytuje jelen vapiti, los, medvěd černý (známý jako baribal) a různé druhy vysoké zvěře. V Kordillerách je možno setkat se s medvědem grizzlym, kamzíkem bělákem a ovcí tlustorohou. Bizoní stáda v prériích byla nemilosrdně zdecimována a větší stáda žijí pouze v národních pracích. Bobrů a norků i ostatních kožešinových zvířat je všude hojnost. Svět ptáků především na Newfoundlandu a na poloostrově Gaspé působí ohromujícím dojmem. Řeky a jezera jsou přirozeným prostředím lososů, pstruhů a dalších druhů ryb. Přírodní poměryKanada je druhou největší zemí světa a zaujímá spolu s Aljaškou celou severní část severoamerického kontinentu. Země se rozkládá od pobřeží Tichého oceánu na západě po Atlantický oceán na východě a od Velkých jezer na jihu po severoamerická polární souostroví. Na západě a na východě se podél pobřeží táhnou dva velké horské řetězy. Podél Tichého oceánu jsou to Kordillery, které pokračují v Jižní Americe jako Andy, a na východě Appalačské pohoří s masivem Notre Dame Mountains, který zasahuje až na Newfoundland. Apalačské pohoří bylo v geologické minulosti země silně denudováno a v mnoha úsecích má charakter středohor. Největší část země zaujímá Kanadský (Laurentinský) štít, skalnatá plošina s hustou sítí řek a jezer o výšce 200 až 600 m.n.m. (na poloostrově dosahuje až 1500 m.n.m.). Na 83° severní zeměpisné šířky se kontinent člení na množství ostrovů. Největší jsou Baffinův ostrov (495 000 km2), Viktoriin ostrov (212 000 km2) a Ostrovy královny Alžběty. Kanadské arktické souostroví je trvale pokryto sněhem a ledem. Mezi pobřežím Atlantiku a horskými hřebeny se rozkládají úrodné maršové nížiny s hluboce zaříznutými fjordy. Velké nálevkovité ústí řeky sv. Vavřince přechází v úrodnou nížinu. Dále na západ v pohraničním území se Spojenými státy leží nížiny Velkých jezer (Ontario, Erie, Huronské a Hořejší). Mezi jezery Erie a Ontario vytváří vodopád Niagara stejnojmennou řeku. Niagarské vodopády, jeden z největších přírodních divů Severní Ameriky, si obě sousedící země rozdělily. Kanadský štít je nejstarším orografickým celkem Severní Ameriky i světa, přestože dnes nedosahuje výšek jako ve starých geologických obdobích. Morénové valy a četná jezera jsou relikty doby ledové. Západní část země tvoří rozsáhlé roviny. Středokanadský řetězec jezer, kam patří jezera Winnipeg, Athabaska, Velké Otročí jezero a Velké Medvědí jezero, přechází ve Velké roviny. Monotónní charakter území prérií, tvořeného ze zvětralého materiálu Kanadského štítu, ukrývá ohromná ložiska uhlí, ropy, zemního plynu a bitumenových živců. Na západě tvoří hranice Kanady hory alpského stáří. Severní část Skalnatých hor s Foothills Mountains a Columbia Mountains tvoří jednotný morfologický celek, i když je rozdělen masivem Rocky Mountains Trench, jímž si razí cestu k Tichému oceánu řeky Columbia a Fraser. Další systém pohoří probíhá podél pobřeží Tichého oceánu. Nejvyšší horou Kanady je Mt. Logan (5 591 m.n.m.) v Horách sv. Eliáše, navazujících na systém Pobřežních hor. Pacifické pobřeží je stejně jako pobřeží Atlantického oceánu lemováno četnými fjordy. Mezi Pobřežními horami a Skalnatými horami se rozkládají velké pánve jako Fraserova tabule a další, jimiž protékají řeky Nechabo, Stikina, Nisutin, Yukon a Porcupine. Cestovní ruchKanada má nespočet atraktivních turistických cílů: národní parky s nedotčenou přírodou, Niagarské vodopády, světová velkoměsta jako Québec, Montreal a Vancouver na tichomořském pobřeží. V roce 1996 navštívilo Kanadu 17,3 milionu zahraničních turistů. Kanadu lze navštěvovat po celý rok, ale hlavní sezona připadá na červenec a srpen. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měnPeněžní jednotkou země je kanadský dolar (CAD), který se dělí na 100 centů. V dubnu 2012 se po 150 letech přestaly razit jednocentové mince. Královská kanadská mincovna skončí s distribucí těchto mincí finančním institucím na podzim 2012 a vláda začne mince stahovat z oběhu. Hotovostní transkace budou po započítání prodejní daně zaokrouhlovány na pěticenty. Kanadská centrální banka (Bank of Canada) začala v listopadu 2011 uvádět do oběhu nové polymerové stodolarové bankovky. V březnu 2012 byly do oběhu uvedeny nové padesátidolarové bankovky a na konci roku 2013 pak budou uvedeny do oběhu dvaceti, deseti a pětidolarové bankovky. Polymerové bankovky mají špičkové bezpečnostní prvky, které jsou snadno ověřitelné a obtížně padělatelné. Životnost bankovek má být minimálně 2,5x delší než u papírových bankovek. Průměrný kurs CAD k americkému dolaru za rok 2011 (dle Bank of Canada):
Průměrný kurs CAD k CZK za rok 2011 (podle Bank of Canada a ČNB):
Používání jiných měn než CAD není v zemi obvyklé.
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba1. leden -
Nový rok (New Year`s Day) Obvyklá
pracovní doba na státních úřadech Kanady a v bankách je od 9:00 do 17:00
hod. (pondělí-pátek). O sobotách a nedělích jsou státní úřady zavřeny. Některé
banky mají v sobotu otevřeno v dopoledních hodinách.
Náboženské složeníPozn.: Uvedené počty vycházejí z censu v roce 2001. Poslední sčítání obyvatel v roce 2006 již průzkum vyznání neobsahoval.
Kanadské statistiky z roku 2001 uvádějí celkem 35 vyznání. Obecným trendem je mírný pokles počtu katolíků, podstatně větší pokles počtu protestantů a nárůst osob bez vyznání (o 43,9% ve srovnání s rokem 1996). Vlivem masové imigrace zaznamenaly nejsilnější nárůst islám (+128,9 %), hinduismus (+89,3%), sikhské vyznání (+88,8%), buddhismus (+83,9 %) a pravoslaví (+79,9%).
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazykyKanada má 2 úřední jazyky - angličtinu a francouzštinu. Při sčítání obyvatel v roce 2006 uvedlo jako mateřský jazyk angličtinu (58% obyvatel) a francouzštinu (22%). Mezi ostatní
nejčastěji používané jazyky patří:
Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká městaKanada se dělí na 10 provincií a 3 teritoria:
Hlavním městem Kanady je Ottawa, která má 900.000 obyvatel. Ve statistikách je obvykle uváděno souměstí Ottawa-Gatineau (Gatineau leží na québeckém břehu řeky Ottawy a jsou v něm umístěny některé úřady federální vlády). Tato aglomerace má 1.239.140 obyvatel.
Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EUMezi ČR a Kanadou neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče, a proto je důležitou součástí cest do Kanady včas uzavřené zdravotní pojištění na celou dobu pobytu. Pojištění lze uzavřít v zásadě u jakékoli pojišťovny, která je oprávněna ať už přímo nebo pomocí smluvních partnerů poskytovat pomoc v Kanadě (např. u České pojišťovny nebo u Evropského cestovního pojištění). Příbuzní či známí mohou teoreticky uzavřít cestovní pojištění za naše občany přímo v Kanadě. Trh pojišťovacích firem je dostatečný, ceny jsou nicméně stanovovány přísněji a liší se v závislosti na věku pojištěnce a rozsahu pojištění. Podmínkou je uzavření pojištění do 3 dnů po příjezdu do Kanady. I z toho důvodu lze jednoznačně doporučit pojištění v ČR před odjezdem do Kanady. Pojištění nepokrývá úhradu nákladů na zdravotnické služby k léčbě chronických onemocnění a zubařské zákroky. Čeští občané cestující do Kanady by proto neměli podceňovat uzavírání cestovních pojistek a detailně by se měli seznámit s podmínkami pojištění, zejména s teritoriální působností pojištění a okruhem pojistných událostí. To souvisí mj. i se skutečností, že náklady na ošetření v Kanadě jsou v porovnání s ČR nesrovnatelně vyšší. Jednodenní pobyt v nemocnici (hospitalizace bez lékařských úkonů) stojí cca 2.500 CAD, jednodenní pobyt na JIP stojí 3.500 - 4.500 CAD. Výše nákladů na ošetření či hospitalizaci v Kanadě zdaleka neodpovídá úrovni péče, která se pacientovi dostane. Ta je v naprosté většině případů minimálně srovnatelná, často však horší než úroveň českého zdravotnictví.
Celní a devizové předpisyOmezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny není, na rozdíl např. od USA, stanoveno. Nicméně se doporučuje v případě dovozu vyšší částky kanadské i jiné měny v hotovosti učinit o této skutečnosti prohlášení u celních úředníků. Předměty,
které podléhají určitému omezení při jejich dovozu do Kanady, lze rozdělit do
tří skupin: Osvobození od cel při dovozu zboží se vztahuje na věci osobní spotřeby potřebné pro délku pobytu a částky do hodnoty 750,-CAD. Je možno dovážet cigarety do 200 ks či 50 ks doutníků, alkoholické nápoje do objemu 1, 5 l v případě vína nebo 1,14 l v případě lihovin, nebo maximálně 24 (355ml) plechovek/ lahví piva. Celní sazby při nadměreném dovozu zboží či lihovin se pohybují okolo 30 % z hodnoty zboží. Je nutné upozornit na přísné omezení dovozu potravin, zejména ovoce a zeleniny, kde se doporučuje dát přednost ovoci sušenému či konzervovanému nebo konzervované zelenině. U některých druhů ovoce či zeleniny, masa a mléčných výrobků je často vyžadováno předem, před vstupem na území Kanady vydané povolení k dovozu. Dovoz některých potravin je zakázán zcela, jako tomu je u jablek, jahod, meruněk či brambor. Uplatňují se i množstevní omezení s tím, že při překročení dovoleného množství lze uložit celní zatížení od 150% do 350%. Stanovení
povinnosti doložit dobrý zdravotní stav dovážené věci se vztahuje i na dovoz
zvířat. Např. u koček je nutné veterinární potvrzení že zvíře netrpí
vzteklinou. Další náležitosti veterinárního potvrzení se liší v závislosti na
tom, zda je kočka dovážena Rovněž dovoz
rostlin podléhá značným omezením a je nutno jej konzultovat s kanadským
zastupitelským úřadem. Obecně celní předpisy Kanady odpovídají standardu západních států s výraznějším omezením v oblasti péče o ochranu životního prostředí a zdraví.
DokumentyPři cestách do Kanady se vyžaduje platný cestovní pas vybavený datovou stránkou se strojově čitelnou zónou opatřený vstupním vízem a zpáteční letenka. Cestující s cestovním dokladem bez strojově čitelné zóny bude odmítnut leteckým přepravcem již při odbavení!! Doba platnosti českého pasu musí být nejméně šest měsíců ode dne vstupu do Kanady. K řízení motorového vozidla při turistických cestách postačuje český platný řidičský průkaz, doporučuje se však používat mezinárodní řidičský průkaz.
Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistůmSpecifika
cestování v Kanadě jsou určena zejména rozlohou Kanady, koncentrací obyvatel v
pásmu cca 250 km podél hranic s USA (v tomto pásmu žije 90 procent obyvatel
Kanady) a na druhé straně rozsáhlými územími s minimálním zalidněním, a s tím
souvisejícími vzdálenostmi mezi turisticky atraktivními místy - od několika
stovek km až k tisícikilometrovým vzdálenostem (např. Montreal-Vancouver - 4
769 km, Montreal - Calgary - 3 760 km, Montreal - Toronto - 571 km, Toronto -
Niagárské vodopády - 120 km). Severní území Kanady jsou neobydlená a bežnými
prostředky nedostupná. K dalším místním zvláštnostem náleží dlouhotrvající
zima, obvykle od měsíce října do května s teplotami klesajícími bežně pod minus
20 C, ve vnitrozemí až minus 30 C, která je tak pro turistiku nevhodná. Při
pobytu v kanadských národních a provinčních parcích je nutné dodržovat
příslušné předpisy, stanovující m.j. podmínky pohybu a chování v těchto parcích,
úhradu poplatků za pobyt v nich, podmínky lovu zvěře a rybolovu - jen na
základě povolení. V parcích a lesích se vyskytuje jedovatý plazivý břečťan,
místa jeho výskytu jsou většinou označena tabulkami "poison ivy". Při
pobytu v lese hrozí napadení medvědy. Vzhledem k nadměrnému výskytu hmyzu v
zalesněných oblastech Kanady i v blízkosti vodních zdrojů se doporučuje vybavit
se dostatkem účinných repelentních přípravků. Celková
bezpečnostní situace v Kanadě je dobrá a při běžných cestách nehrozí turistům
zvýšené nebezpečí. Výjimku může tvořit pobyt v odlehlých částech velkých měst,
případně v řídce obydlených oblastech. Důležité je vybavit se přesnou aktuální
adresou a telefonním spojením na případné přátele a příbuzné, které hodlají
cestující navštívit. Závěrem se opakují některá zásadní fakta, které je nezbytné zohlednit při cestování do Kanady: - nutnost
zpáteční letenky, zakoupené před cestou do Kanady,
Víza, režim vstupuMinisterstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. Ke 14. červenci 2009 obnovila Kanada vízovou povinnost pro občany ČR. Cestující s českým pasem musí proto před cestou do Kanady požádat o vstupní vízum. Od 21. prosince 2009 vyřizuje žádosti o víza pro krátkodobý pobyt v Kanadě (návštěvnická víza) Velvyslanectví Kanady v Praze. Žádosti o víza lze i nadále podávat na Velvyslanectví Kanady ve Vídni. Žádost o vízum je ovšem možné podat též na každém zastupitelském úřadě Kanady, který má funkční vízové oddělení. V Evropě lze tedy žádost podat též v Paříži, Londýně a Římě. Kontaktní informace: Velvyslanectví
Kanady v Praze webová
stránka: www.canada.cz
webová
stránka: www.kanada.at
Pro pobyty delší šesti měsíců jakož i pro pracovní (výdělečné) pobyty včetně pobytu s využitím Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže (tzv. „Youth Mobility“ umožňující turisticko-pracovní pobyt v Kanadě s možností přivýdělku v délce až 1 rok) platí stále vízová povinnost. tzv. Youth Mobility vízum navíc nelze prodloužit. Každý návštěvník Kanady musí být schopen se při vstupu na kanadské území na vyzvání kanadského imigračního úředníka prokázat zejména: •platným
cestovním pasem s platným vízem; doba platnosti tohoto pasu musí být nejméně
šest měsíců ode dne vstupu do Kanady, pas musí mít minimálně jednu prázdnou
(nepopsanou) stránku, Podobné podmínky platí i pro podání žádosti o dlouhodobé vízum ke vstupu do Kanady; i zde je posouzení důvěryhodnosti předkládaných dokladů věcí pracovníka vízového oddělení. Poplatek za zpracování žádosti je 150 CAD; originál potvrzení ČSOB o zaplacení poplatku činí další přílohu k žádosti. Každá žádost se řeší individuálně. Žadatel může být na základě rozhodnutí konzula pozván na pohovor nebo k předložení dalších dokumentů, taktéž i vyzván k lékařské prohlídce. O dalších podrobnostech vízového řízení se doporučujeme informovat přímo na kanadském zastupitelském úřadě, resp. na výše uvedených internetových stránkách. Zaplacení poplatku a předložení žádosti nezavazuje vládu Kanady k udělení víza. Při odmítnutí žádosti se vízový poplatek žadateli nevrací. Upozorňujeme, že kanadský imigrační úředník, disponující širokými pravomocemi, může vstup na území Kanady odepřít dle vlastního uvážení, a to vyznačením data, do kterého musí návštěvník Kanadu opustit. Záznam provede do cestovního dokladu u vstupního razítka (často vyznačením data zpátečního letu z Kanady). Stejně tak kanadské imigrační orgány vyhostí ze země každého, kdo by jakýmkoli způsobem porušil kanadské imigrační předpisy (např. překročil povolenou dobu pobytu, porušil zákaz výdělečné činnosti apod.). Splnění podmínek pro umožnění vstupu na kanadské území prokazuje návštěvník zejména vyplněním celní deklarace. Na palubě letadla komerčních linek a palubě lodí zajišťuje distibuci formulářů deklarací přepravce, v případě soukromých letadel či lodí či v případě cesty autem z USA musí být deklarace vyplněna na hraničním přechodu. Při vstupu na území Kanady může být navíc cestující podroben krátkému pohovoru (interview). Splnění některých z uvedených podmínek (např. dostatečnou platnost cestovního dokladu) však od návštěvníka vyžaduje i přepravce ještě před nástupem do letadla do Kanady. Přepravce (letecká společnost) je oprávněn v odůvodněných případech vyloučit cestujícího z přepravy bez nároku na náhradu nákladů. Pokud má občan ČR v úmyslu v Kanadě pracovat nebo dlouhodobě studovat, musí o studijní nebo pracovní povolení předem požádat mimo Kanadu, tzn. na zastupitelském úřadě Kanady s vízovým oddělením. Studijní povolení bude vydáno žadateli po předložení příslušných dokumentů, jako jsou např. potvrzení o přijetí ke studiu z univerzity, kde hodlá žadatel studovat (tzv. Letter of Acceptance), lékařské osvědčení, doklad stvrzující finanční krytí studia, atp. Obdobné podmínky platí i pro pracovní povolení, které zahrnuje kategorii tzv. "au-pair". Přesné informace včetně potřebných formulářů je možné získat na každém ZÚ Kanady. V žádném případě není možno zneužít turistického vízového režimu pro účely zaměstnání či studijního pobytu. Takový návštěvník se vystavuje nebezpečí vyhoštění ze země. Rovněž není možné požádat během pobytu na území Kanady o přistěhování do země, a to ani za účelem spojení rodin. V případě zájmu o prodloužení pobytu je nutné požádat orgány (CIC) se sídlem ve všech hlavních městech provincií o povolení, a to nejméně 30 dnů před vypršením povolené doby pobytu, s tím, že podání žádosti o prodloužení turistického pobytu je spojeno se zaplacením nevratného poplatku ve výši 75 - 150 CAD podle typu žádosti. Důrazně se nedoporučuje pokoušet se o „prodloužení" pobytu v Kanadě odcestováním do USA a poté opětovným vstupem na území Kanady. Takovéto účelové „cestování“ může vést k odepření vstupu zpět na území Kanady. I v opačném směru - pokus o vstup na území Kanady ze Spojených států ke konci povoleného pobytu v USA a o zpětný vstup do USA po určitém pobytu v Kanadě - je tento způsob cestování velmi riskantní. Porušení kanadských imigračních předpisů může vyústit ve výzvu k opuštění území až v deportaci (včetně deportační vazby) a případně i několikaletý zákaz pobytu na území Kanady. V této souvislosti se upozorňuje, že možnost udělení víza do USA (jakéhokoliv typu) na zastupitelských úřadech USA v Kanadě je minimální. Intervence českých úřadů po rozhodnutí o neudělení amerického víza je vyloučena. Přihlašovací povinnost v Kanadě neexistuje. Oblíbenou
formou cestování je autoturistika zabezpečená širokou sítí autopůjčoven. Při
výpůjčce vozidla je však třeba mít na paměti, že nezbytnou podmínkou pro její
realizaci je předložení platné kreditní karty, např. Visa či Master Card,
akceptované na americkém kontinentu. Velmi často je možné se setkat i s tím, že
autopůjčovna odmítne přijmout hotovost a požaduje předložení kreditní karty –
součástí automatického pojištění vozu je totiž i spoluúčast klienta v případě
havárie, kterou si půjčovna strhává z kreditní karty. K řízení motorového
vozidla při turistických cestách se pro usnadnění a předejití případných
nedorozumění s příslušníky kanadské policie doporučuje zajistit si mezinárodní
ŘP. Vzhledem k tomu, že některé autopůjčovny odmítnou zapůjčit vozidlo na
mezinárodní ŘP, důrazně doporučujeme informovat se u příslušné půjčovny o této
možnosti předem. Oblíbeným způsobem cestování je i „přejezd Kanady“ počítající
s leteckým návratem a tedy zapůjčením vozidla v jedné pobočce a jeho následné
vrácení v pobočce jiné. Ne všechny půjčovny však toto umožňují, proto i zde
doporučujeme důrazně informovat se o této možnosti předem.“ Užitečné imigrační informace lze najít na stránkách kanadské nevládní organizace CLEO : http://www.cleo.on.ca/english/pub/onpub/PDF/immigation/arrdetim.pdf Občané ČR potřebují vízum také pro letecký tranzit přes Kanadu. V případě tranzitu i při zpáteční cestě je třeba požádat o tranzitní vízum pro dva vstupy.
Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla
Mezi ČR a Kanadou neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče a proto by důležitou součástí cest do Kanady mělo být včas uzavřené zdravotní pojištění na celou dobu pobytu. Náklady na lékařské ošetření v Kanadě jsou v porovnání s ČR velmi vysoké. Úroveň péče však v některých aspektech - jako např. dlouhé čekací lhůty v nemocnicích, nemožnost poskytnutí potřebné péče bez uzavření zdravotního pojištění - neodpovídá evropskému standardu. Důležitá
telefonní čísla:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
