Rusko
|
Oficiální název státu Rozloha Počet obyvatel Podnebí Přírodní poměry Cestovní ruch Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Náboženské složení Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Celní a devizové předpisy Dokumenty Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům Víza, režim vstupu Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla
ZÁJEZDY DO RUSKA
Ubytování v RuskuLetenky do Ruska
|
Oficiální název státuRuská federace - Rusko (Российская Федерация – Россия)
Rozloha17 075 400 km2
Počet obyvatel141,9 mil. obyvatel (k 1.7.2010), hustota obyvatelstva 8,3 na 1 km2. Podíl ekonomicky činného obyvatelstva - 76,2 mil., tj. 53,7 %.
PodnebíObrovské rozloze země odpovídají i podnebné rozdíly v různých klimatických pásmech. Od stepního podnebí na jihu přes suché kontinentální v největší části evropského Ruska, které má velmi teplá léta a sněhem bohaté zimy, se mění klimatické podmínky až po sibiřské subarktické a polární klima s tundrami. Východosibiřský Ojmjakon je pevninský pól mrazu s naměřenými – 69,8 °C. Téměř polovina rozlohy země má trvale zmrzlou půdu. Naproti tomu Krym, černomořské pobřeží a jižní části centrální Asie mají subtropické podmínky. Zde jsou průměrné teploty v zimě 6 °C a v létě 23 °C. Teploty v Moskvě sice v zimě dosahují průměrně – 9 °C, ale mrazy – 30 °C tu nejsou vyjímkou. V červenci se průměrná teplota pohybuje kolem 20 °C
Přírodní poměryPlochou největší stát na světě, který zabírá asi 11 % pevniny na této planetě, se rozprostírá od Baltského a Černého moře až k Pacifiku a Beringově úžině a od Severního ledového oceánu až po asijské náhorní plošiny a velehorská pásma. Časový rozdíl mezi Beringovou úžinou a Baltským mořem je více než 10 hodin. Ural (Narodnaja, 1 895 m) dělí část Ruska na Východoevropskou nížinu a Západosibiřskou nížinu, obrovskou močálovitou oblast velikosti střední Evropy, zavodňovanou veletoky Obem a Jenisejí. Kavkaz (Elbrus, 5 633m) tvoří jihovýchodní hranici Východoevropské nížiny, dále k východu probíhá jižní hranice po hornatinách a velehorách. Na severu a severovýchodě přecházejí obrovské lesní oblasti pásma tajgy, jež pokrývá rozlehlé území Sibiře, po arktické tundry. Pobřeží jsou rozčleněna ostrovy (Sachalin) a poloostrovy (Kola). Rozsáhlé stepní oblasti na jihovýchodě Ruska se v okolí Kaspického moře mění v polopouště až pouště. Na území Ruské federace se nachází více než pětina lesních porostů na celé zeměkouli. Na západě jsou to oblasti smíšených lesů, na severu boreální lesy tajgy. Poloostrov Kamčatka na Pacifickém pobřeží a souostroví Kurily na Dálném východě jsou geologicky aktivní. Na Kamčatce je ještě 30 sopek z celkového počtu 3 000 činných. Nejvyšší z nich je Ključevskaja (4 750 m). Ruskem protéká deset řek delších než 2 200 km, nejdelší z nich Ob a jeho přítok Irtyš (pramenící v Altaji) o celkové délce 5 410 km ústí do Karského moře. Volha je svými 3 351 km nejdelší řekou Evropy. K velikým vnitrozemským vodním nádržím patří bezodtoké Kaspické moře (největší jezero na Zemi) na východ od Kavkazu a uprostřed středosibiřských hor 636 km dlouhé jezero Bajkal, nejhlubší sladkovodní jezero na světě.
Cestovní ruchRusko zůstává zemí skupinové turistiky. Od doby, kdy byl státní výbor pro turistiku zrušen, je sektor turismu v reorganizaci. Individuální turismus naráží na překážky (chybějící infrastruktury, velký byrokratismus). Tak jako dříve, ani dnes není mnoho oblastí turistům přístupných. Centrem turistického ruchu jsou dvě metropole, Petrohrad a Moskva. K perlám města carů Petrohradu patří sto dvacet pět muzeí, Zimní palác, chrám Zmrtvýchvstání, Ermitáž – jedno z největších muzeí světa, a Petropavlovská pevnost. Nejvíc návštěvníků tohoto severského velkoměsta přichází během slavných bílých nocí v červenci, kdy není tma. V okolí jsou další památná místa – carské zámky, Pavlovsk s jedinečným parkem, Petrodvorec a Carskoje Selo. K hlavním památkám Moskvy se řadí Rudé náměstí a Kreml, stará ruská katedrála Vasilije Blaženého a obchodní dům GUM. Carské rezidence v Moskvě a okolí jsou Archangelskoje, Kolomenskoje, Kuskovo a Ostankino. Asi 200 km jižně od Petrohradu se nachází město Novgorod s mohutným kremlem ze 16. st., se dvěma kláštery a čtyřiceti sedmi kostely, mezi nimiž vyniká katedrála sv. Sofie. Okruh „zlatých měst“ okolo Moskvy zahrnuje památky tisícileté kultury, jako je Rostov, staré hlavní město Vladimir s krásnými rezidencemi, Suzdal s kláštery a kostely i bývalá rezidence Kidekša. Téměř 4 % rozlohy země spadají pod ochranu přírody. Prales v republice Komi patří mezi největší národní parky na světě. V rozsáhlých lesních a tundrových územích žijí vzácní polární živočichové. Také části poloostrova Tajmyru na severu Sibiře podléhají ochraně přírody. Na dosud ne zcela prozkoumané Kamčatce je Kronocký park s gejzíry, horkými prameny a vzácnou zvířenou i flórou. Na Wrangelově ostrově v severovýchodní Sibiři za polárním kruhem mají domov lední medvědi, kromě tuleňů a mrožů tam žije mnoho druhů ptáků. Za národní park je vyhlášeno ve středosibiřských horách jezero Bajkal s jedinečnou zvířenou (bajkalský tuleň). V okolí jezera se nacházejí letoviska i lázně s léčivými rpameny. Další oblíbená letoviska i lázeňská místa jsou na baltském pobřeží u Kaliningradu, v severním Kavkazu a na pobřeží Černého i Kaspického moře.
Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měnRuský rubl (RUB) ‑ 100 kopějek. Státní banka Ruska (Centralnyj bank Rossiji) vyhlašuje na každý den oficiální kurs RUB/USD a RUB/EUR. Dne 12. září 2011 relace činila 29,6904 RUB za 1 USD a 41,2786 RUB za 1 EUR. Používání cizí měny ve vnitřním platebním styku bylo v Rusku rozhodnutím prezidenta ze dne 1. 1. 1998 oficiálně zrušeno.
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní dobaStátní svátky (dny pracovního klidu) 1., 2., 3., 4. a 5. ledna - Novoroční prázdniny (placené volno od 1. do 9.1.2012 včetně) 7. ledna – Narození Páně 23. února – Den obránců vlasti 8. března – Mezinárodní den žen 1. května – Svátek jara a práce 9. května – Den Vítězství 12. června - Den Ruska 4. listopadu – Den národní jednoty. Obvyklá pracovní doba: 40 hodin týdně. Obvyklá prodejní doba: Menší obchody s potravinami - 08:00-20:00 nebo 09:00-21:00. Větší obchody s potravinami – nepřetržitě ve dne i v noci. Obchody s oděvy a průmyslovým zbožím většinou od 10:00 do 21:00, ale i 24 hodin nepřetržitě.
Náboženské složenípravoslavní – 71 % pokřtěných (20 % alespoň částečně praktikujících) muslimové – 5 % katolíci – 1 % protestanti – 1 % buddhisté - 1 % judaismus vyznává 1 % obyvatel ateisté (v Rusku si mnozí raději říkají "agnostici") přibližně 13 % obyvatel.
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazykyNa celém území Ruské federace je úředním jazykem ruština. Na území republik, krajů, oblastí a autonomních okruhů jsou úředními jazyky rovněž jazyky národní, pokud tak stanoví ústavy těchto subjektů. Z neruských jazyků jsou nejpoužívanější tatarština (3 %) a ukrajinština (1 %).
Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká městaRuskou federaci tvoří 83 subjekty - 21 republik, 2 města federálního významu (Moskva a Sankt Petěrburg), 9 krajů, 46 oblastí, 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast) a 4 autonomní okruhy- rozdělené na základě prezidentských výnosů č. 849 z 13.05.2000 a č. 82 z 19.01.2010 do osmi federálních okruhů: Centrální federální okruh: Bělgorodská oblast, Brjanská oblast, Vladimirská oblast, Voroněžská oblast, Ivanovská oblast, Kalužská oblast, Kostromská oblast, Kurská oblast, Lipecká oblast, Moskevská oblast, Orlovská oblast, Rjazanská oblast, Smolenská oblast, Tambovská oblast, Tverská oblast, Tulská oblast, Jaroslavská oblast a město Moskva. Administrativní centrum - Moskva. Severozápadní federální okruh: Karelská republika, Republika Komi, Archangelská oblast, Vologodská oblast, Kaliningradská oblast, Leningradská oblast, Murmanská oblast, Novgorodská oblast, Pskovská oblast, Něnecký autonomní okruh a město Sankt Petěrburg. Administrativní centrum - Sankt Petěrburg Severokavkazský federální okruh: Dagestánská republika, Ingušská republika, Kabardinsko-balkarská republika, Karačajevsko-čerkeská republika, Severoosetinská republika - Alanie, Čečenská republika, Stavropolský kraj. Administrativní centrum - Pjatigorsk Jižní federální okruh: Adygejská republika (Adygejsko), Kalmycká republika, Krasnodarský kraj, Astrachanská oblast, Volgogradská oblast a Rostovská oblast. Administrativní centrum - Rostov na Donu. Povolžský federální okruh: Baškirská republika (Baškortostán), Marijská republika (Marij El), Mordvinská republika, Tatarská republika (Tatarstán), Udmurdská republika, Čuvašská republika - Čavaš respubliki, Kirovská oblast, Nižegorodská oblast, Orenburgská oblast, Penzenská oblast, Samarská oblast, Saratovská oblast, Uljanovská oblast a Permský kraj. Administrativní centrum - Nižnij Novgorod. Uralský federální okruh: Kurganská oblast, Sverdlovská oblast, Ťumeňská oblast, Čeljabinská oblast, Chantsko-mansijský autonomní okruh a Jamalsko-něnecký autonomní okruh. Administrativní centrum - Jekatěrinburg. Sibiřský federální okruh: Altajská republika, Burjatská republika, Tuvská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Zabajkalský kraj, Irkutská oblast, Kemerovská oblast, Novosibiřská oblast, Omská oblast a Tomská oblast. Administrativní centrum - Novosibirsk. Dálnovýchodní federální okruh: Republika Sacha (Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Amurská oblast, Kamčatský kraj, Magadanská oblast, Sachalinská oblast, Židovská autonomní oblast a Čukotský autonomní okruh. Administrativní centrum – Chabarovsk. Přijetí do Ruské federace nebo vytvoření v jejím rámci nového subjektu upravuje federální ústavní zákon. Hlavní město Moskva má 11,551.930 mil. obyvatel.
Další velká města: Sankt Petěrburg – 4,600 mil. Novosibirsk – 1,409 mil. Jekatěrinburg – 1,375 mil. Nižnij Novgorod – 1,271 mil. Kazaň – 1,136 mil. Samara – 1,133 mil. Omsk – 1,127 mil. Čeljabinsk – 1,095 mil. Rostov na Donu – 1,048 mil. Ufa – 1,1038 mil. Volgograd – 1,014 mil.
Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EUV současné době existuje v Moskvě a větších městech RF řada kvalitních zdravotnických zařízení. Cena za jejich využití je často mnohonásobně vyšší než v ČR. Úroveň zdravotní péče v regionech je naopak nižší než v ČR. Pokud je občan ČR zdravotně pojištěn, asistenční služba, na kterou se v souvislosti s instrukcí pojištění obrátí, sama vybere vhodné zdravotní zařízení k ošetření či hospitalizaci. Lze též v akutních případech využít doporučení pracovníků zastupitelského úřadu. Důležitá telefonní čísla: Přivolání hasičů 01 Přivolání policie 02 Záchranná služba a první pomoc 03 Hlášení úniku plynu 04 Velvyslanectví ČR v Moskvě +7 495 276 07 15, +7 495 276 07 01 V případě nouze občana ČR v RF se volá telefon +7 916 353 26 01, kde se občan dozví, jak má postupovat. Při volání z území RF se místo mezinárodního kódu RF "007 nebo +7" volí číslice"8".Při volání z pevné linky do zahraničí se volí číslice „8“ a po 4 vteřinách číslo "10" a dále se vytáčí kód země (pro ČR 420), kód města a číslo volaného účastníka.
Celní a devizové předpisyDovoz a vývoz valuty z/na území Ruské federace upravuje federální zákon č. 173-FZ ze dne 10.12.2003 "O měnové regulaci a kontrole". Uvedený zákon byl novelizován a v souladu s jeho novelou platí v Ruské federaci od 31.7.2005 nová právní úprava, která stanoví pro fyzické osoby (rezidenty i nerezidenty) některé změny v oblasti dovozu a vývozu cizí nebo ruské měny.
Jde zejména o následující: Vývoz cizí měny a měny RF v hotovosti v hodnotě 10.000,- USD a nižší je osvobozen od celní deklarace či jiných úředních úkonů. Vývoz cizí měny a měny RF v hotovosti v hodnotě přesahující 10 000,- USD je možný jen při předložení písemné celní deklarace orgánům Ruské federace (ve dvojím vyhotovení) a ostatních dokumentů dokládajících předchozí dovoz měny do Ruské federace v hodnotě nad 10 000,- USD. Vývoz cestovních šeků v hodnotě nad 10 000,- USD podléhá písemné deklaraci celním orgánům Ruské federace. Doporučujeme všem občanům ČR dovezenou valutu do RF řádně deklarovat a to jak při příjezdu do RF, tak i při odjezdu z RF. Obzvláštní pozornost musí turisté věnovat vývozu starožitností, historických zbraní, literatury a jiných uměleckých předmětů. V těchto případech je nutné předložit na hraničních přechodech RF povolení k vývozu těchto předmětů vydané Ministerstvem kultury RF. Při dovozu zvířat na území RF je nutné předložit potvrzení o jejich příslušném očkování a vyhovujícím zdravotním stavu. To samé platí při jejich vývozu z RF. Obě potvrzení je vhodné mít opatřené překladem do ruského jazyka. Přesné informace je možné nalézt též na stránkách ruské Federální celní službywww.customs.ru.
DokumentyPři cestě do Ruské federace musí mít cestující u sebe:
1) cestovní pas nebo jiný cestovní doklad opatřený platným ruským vízem, Ruské vízum nepotřebuje občan ČR, pokud se prokáže: a) platným povolením k trvalému pobytu v RF, nebo b) platným diplomatickým pasem ČR a cestuje do RF na krátkodobou návštěvu (celková doba pobytu nesmí přesáhnout 90 dní během půl roku), nebo c) že je pasažérem lodi, která má právo převážet pasažéry, a vstupuje na území RF přes námořní nebo říční přístav na dobu maximálně 72 hodin za podmínky, že se neodkloní od plánovaného organizovaného turistického programu (dokladem je seznam pasažérů), nebo d) že územím RF pouze projíždí a neopustí přitom tranzitní prostor mezinárodního letiště na území RF (toto je povinen doložit letenkou prokazující, že mu po příletu do RF navazuje let z RF do třetího státu, a dále vízem takového třetího státu, je-li potřeba). K bodu d) doplňujeme: Občané ČR, kteří cestují do třetí země a projíždějí přes území RF, jsou povinni předložit ruské tranzitní vízum. Výjimkou je situace, kdy cestující neopustí tranzitní prostor mezinárodního letiště na území RF. Pokud však pokračuje v cestě z jiného letiště v témže městě, např. přiletí na letiště Šeremetěvo 2 a pokračuje z letiště Domodědovo nebo Vnukovo, ruské vízum potřebuje. Pokud občan ČR přilétá a odlétá ze stejného letiště (např. Šeremetěvo 2), ale z jiného terminálu, je důležité si zjistit, zda při přechodu z jednoho terminálu na druhý opouští tranzitní prostor či nikoliv. Jestliže tranzitní prostor neopouští, vízum nepotřebuje. Před vstupem do RF musí občan ČR vyplnit dvoudílnou migrační kartu, jejíž jeden díl odevzdá při pasové kontrole na vstupu RF a vstupním razítkem hraničního přechodu orazítkovaný druhý díl odevzdá pasové kontrole při výstupu z RF. Je-li účelem vstupu do RF pouze tranzit do třetího státu, musí mít občan ČR ve svém cestovním dokladu vízum takového třetího státu, je-li potřebné. Pro případ, že by do takového třetího státu nebyl občan ČR vpuštěn, musí občan prokázat, že má zajištěn návrat do ČR (např. zpáteční letenkou). Nehledě na účel pobytu v RF, ve všech případech, kdy občan ČR cestuje do RF letecky, musí mít s sebou platnou zpáteční letenku. Cestuje-li občan ČR do RF motorovým vozidlem jako řidič, musí mít s sebou platný řidičský průkaz ČR a platný mezinárodní řidičský průkaz. Z praxe vyplývá, že místo mezinárodního řidičského průkazu je vhodnější mít u sebe kopii českého řidičského průkazu s ověřeným překladem do ruštiny, přičemž nejlépe je nechat překlad ověřit na velvyslanectví RF v Praze nebo generálním konzulátu RF v Brně či Karlových Varech. Pokud řidič používá k cestě vozidlo, jehož není vlastníkem, právní řád RF v tomto případě ukládá, aby byl řidič vybaven rusky psanou plnou mocí majitele vozidla k jeho užívání (vzor viz http://gai.ru/warrant/). Pokud je plná moc psaná v češtině, musí obsahovat veškeré náležitosti uvedené v ruském vzoru a dále souhlas s vyvezením vozidla do zahraničí. Podpis na plné moci musí být notářsky ověřen. Řidič motorového vozidla musí mít dále pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla (povinné ručení) platné pro území RF. Toto pojištění lze sjednat v denní dobu i na silničních hraničních přechodech do RF. České povinné ručení a mezinárodně uznávaná "zelená karta" pro území RF platí od 1.1.2009 (pokud na pojištění není značka RUS přímo přeškrtnuta).
Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistůmBezpečnostní situace v některých oblastech RF zůstává nadále a dlouhodobě problematická (Dagestán, Čečensko, Severní Osetie, Karačevo-Čerkessie, Kabardino-Balkarie). Cestování do těchto oblastí může být spojeno se zvýšeným rizikem. Doporučujme před případnou cestou do RF využít systém dobrovolné registrace občanů ČR při cestě do zahraničí, tzv. systém DROZD (http://drozd.mzv.cz).
Dále doporučujeme nevyhledávat náhodné známosti, chodit spíše ve skupinách a nedávat okázale najevo, že se jedná o cizince. Při jakýchkoliv konfliktech je třeba ihned uvědomit místní policii a konzulární úsek příslušného zastupitelského úřadu ČR na území Ruské federace. Upozorňujeme české občany na možnost prodloužení víza pro vstup do Ruské federace za mimořádných okolností. V souladu s článkem 9 Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruské federace o zjednodušení vydávání víz občanům Evropské unie a Ruské federace, se občanům smluvních stran, kteří z důvodu vyšší moci nemají možnost opustit území Ruské federace a členských států EU do doby uvedené v jejich vízech, časová platnost jejich víz bezplatně prodlouží na dobu potřebnou k jejich návratu do státu, ve kterém mají trvalý pobyt. V souladu se článkem 8 citované Dohody občané ČR, kteří ztratili své doklady totožnosti, nebo jimž byly tyto doklady odcizeny v době jejich pobytu na území Ruské federace, mohou toto území opustit bez víz na základě platného dokladu totožnosti (tzv. náhradního cestovního průkazu) vystaveného konzulárními úřady České republiky v Ruské federaci. Tato skutečnost je bohužel někdy ze strany ruských letištních orgánů ignorována, především v důsledku neznalosti příslušné mezinárodní úpravy. V takové situaci, pokud nepomůže výše uvedená argumentace vyplývající z čl. 8 Dohody, doporučujeme ihned kontaktovat příslušné konzulární oddělení ČR (Moskva, Sankt Peterburg nebo Jekatěrinburg). Služby v Ruské federaci mají stoupající úroveň a zejména ve velkých městech jsou zahraniční turisté obsluhováni již v slušném standardu. Jedná se zejména o kadeřnické, poštovní, bankovní, poradenské a konzultační služby. Je však třeba počítat se zvýšenými finančními náklady. Neustále je rozšiřována a zkvalitňována síť čerpacích stanic, služby motoristům a to zejména na hlavních silničních tazích, jako jsou Brest - Moskva, Moskva - Ufa, Moskva - Sankt Peterburg, Sankt Peterburg - Tallinn a Sankt Peterburg - Vyborg. Pohonných hmot je dostatek a to jak benzínu (i bezolovnatého), tak nafty. Ubytování v RF a zvláště v moskevských a petrohradských hotelích je drahé a je nutno počítat s poplatkem za noc v hotelích se standardním vybavením v rozmezí cca od 150 do 300 USD.
Doprava z/na letiště: Z mezinárodního letiště Šeremetěvo, kam přilétá většina spojů z ČR, funguje provoz přímé vlakové linky Šeremetěvo – Běloruské nádraží, tzv. aeroexpressu. Jízda trvá 35 minut a cena činí 320 rublů (www.aeroexpress.ru). Základní potraviny jsou v RF běžně ke koupi, doporučujeme však kupovat a konzumovat pouze balené produkty či řádně ošetřenou zeleninu a ovoce. Zásadně nedoporučujeme kupovat u prodejních stánků alkoholické nápoje. Může se jednat o pokoutně vyrobený alkohol s velmi nepříjemnými účinky na zdraví.
Víza, režim vstupuO ruské vízum mohou občané ČR požádat pouze na ruských velvyslanectvích a konzulátech. Vízum lze vyřídit i prostřednictvím některých cestovních kanceláří v ČR, pokud však cestující není členem zájezdu pořádaného takovou cestovní kanceláří, obstarat si takto vízum se nedoporučuje. Zejména v případě, že bude občan ubytován v soukromí vznikají problémy, neboť jako přijímající strana je pak ve vízu uvedena jiná strana, než jak je to ve skutečnosti. Získat ruské vízum až na hraničním přechodu obecně není možné. K žádosti o vízum se přikládá voucher ruské cestovní kanceláře, anebo pozvání k návštěvě RF ověřené Federální migrační službou RF anebo Ministerstvem zahraničních věcí RF. K žádosti o udělení víza RF se dále předkládá fotografie, cestovní pas nebo jiný cestovní doklad a cestovní zdravotní pojištění na celou dobu pobytu na území RF. Cestovní doklad musí být platný minimálně 6 měsíců po ukončení pobytu v RF (pokud se jedná o žádost o udělení krátkodobého víza). Přesné náležitosti podání žádosti o vízum sdělí zastupitelský úřad RF, kde se žádost o vízum podává. V České republice je to:
1) Praha
2) Brno
3) Karlovy Vary Je třeba si před cestou zkontrolovat, na jaké období je vízum vydáno. V tomto období může cestující na území RF vstoupit a pobývat zde a v tomto období musí také území RF opustit. Pokud cestující zjistí, že z nějakého důvodu musí, resp. potřebuje na území RF zůstat i po skončení platnosti víza, na které cestující do RF přicestoval, je třeba, aby u místní pobočky Federální migrační služby RF požádal o prodloužení víza. Turistické vízum lze prodloužit až na celkových 180 dnů pobytu v RF. Vízum, na kterém je v azbuce uvedeno "ÎÄÍÎĘĐŔŇÍŔß", lze použít pouze k jednomu pobytu v RF. Za jeden pobyt v RF se považuje i situace, kdy cestující opustí RF a projede přes třetí zemi do jiného území RF (např. do Kaliningradské oblasti).
Omezení vstupu
Ohlašovací povinnost V praxi nyní existují 2 režimy krátkodobého pobytu v RF (na ruské vízum):
1. Pobyt v ubytovacím zařízení
2. Pobyt jinde než v ubytovacím zařízení Přijímající strana je povinna zaregistrovat přicestování občana ČR, který u ní bydlí nebo pracuje, pouze v případě, že pobyt v RF přesáhne 7 pracovních dnů. Pokud občan ČR přicestuje do RF na dobu ne více jak 7 pracovních dnů a není ubytován v ubytovacím zařízení, nemusí být nikde registrován. Občan ČR naopak musí být zaregistrován nejpozději po uplynutí 7 pracovních dnů ode dne přicestování do místa ubytování. Odcestování občana ČR je pak přijímající strana povinna oznámit nejpozději do 2 kalendářních dnů.
Během tranzitu přes území RF (například vlakem) se občan nikde registrovat nemusí. Vyplněný ohlašovací formulář, kopii datové stránky pasu, kopii ruského víza (a kopii stránky s vyznačeným razítkem vstupu do RF, pokud není vyznačeno u ruského víza), kopii odjezdového dílu migrační karty (část B) se zřetelně vyznačeným razítkem vstupu do RF, kopii občanského průkazu osoby uvedené na ohlašovacím formuláři, a dále plnou moc, pokud příjezd občana registruje jiná osoba než uvedená na ohlašovacím formuláři, se bez poplatku podává na místně příslušné pobočce FMS RF. Za poplatek lze tyto doklady podat i na jakékoli ruské poště. V tom případě je třeba odevzdat uvedené doklady dvakrát - jeden zasílá pošta Federální migrační službě, druhý si ponechává pro případ ztráty na cestě.
Ohlašovací formulář obsahuje část, kterou při jeho přijetí pracovník Federální migrační služby (resp. pošty) orazítkuje úředním datumovým razítkem potvrzujícím přijetí ohlášení. Tuto část formuláře pak pracovník vrátí tomu, kdo ohlášení provedl. Takto orazítkovaná část formuláře slouží jako potvrzení o splnění ohlašovací povinnosti pro případ kontroly cestovatele. Ubytovací zařízení, resp. přijímající strana, je proto povinna orazítkovanou část formuláře předat občanovi a ten je povinen ji mít u sebe až do doby odcestování z místa pobytu, kdy je povinen jej vrátit zpět ubytovacímu zařízení, resp. přijímající straně. Odhlašovací povinnost se vztahuje i na krátkodobé opuštění místa pobytu, na kterém je cizinec už zaregistrován, tj. např. při vyjíždění do jiných ruských měst s opětným návratem do původního místa ubytování. V souladu se zákonem je cestovatel povinen zaregistrovat se (být zaregistrován přijímající stranou) a posléze se odhlásit na každém místě na kterém se zdrží déle než 7 dnů, v případě, že je ubytován v ubytovacím zařízení, splní tuto povinnost nehledě na délku pobytu ubytovací zařízení. V případě ztráty víza či jeho prodloužení je vhodné mít kontakty na zvoucí ruský subjekt, který musí požádat o vydání duplikátu víza a registrace v místě posledního pobytu cizince na území RF. Současně upozorňujeme na přísné postihy cizinců, kteří se na území RF zdržují nelegálně, či nedisponují výše uvedeným dokladem o splnění ohlašovací povinnosti po dobu pobytu v RF (v daném případě hrozí pokuta do výše 5 tisíc rublů). Občané ČR, kteří cestují do třetí země a projíždějí přes území RF, jsou povinni disponovat ruským tranzitním vízem. Výjimkou je situace, kdy cestující neopustí tranzitní prostor mezinárodního letiště na území RF (toto je povinen doložit letenkou prokazující, že mu po příletu do RF navazuje let z RF do třetího státu, a dále vízem takového třetího státu, je-li potřeba). Pokud však občan ČR pokračuje v cestě z jiného letiště v témže městě, např. přiletí na letiště Šeremetěvo 2 a pokračuje z letiště Domodědovo nebo Vnukovo, ruské vízum potřebuje. Pokud občan ČR přilétá a odlétá ze stejného letiště (např. Šeremetěvo 2), ale z jiného terminálu, je důležité si zjistit, zda při přechodu z jednoho terminálu na druhý opouští tranzitní prostor či nikoliv. Jestliže tranzitní prostor neopouští, vízum nepotřebuje. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu RF v ČR, zda se podmínky přicestování nezměnily.
Zdravotnictví, důležitá telefonní číslaPokud je občan ČR zdravotně pojištěn, asistenční služba, na kterou se v souvislosti s instrukcí pojištění obrátí, sama vybere vhodné zdravotní zařízení k ošetření či hospitalizaci. Lze též v akutních případech využít doporučení pracovníků zastupitelského úřadu. Důležitá telefonní čísla:
Přivolání hasičů 01 Velvyslanectví ČR v Moskvě 007 495 276 07 15, 007 495 276 07 01 V případě nouze občana ČR v RF se volá telefon 007 916 353 26 01, kde se občan dozví, jak má postupovat.
Při volání z území RF se místo mezinárodního kódu RF "007" volí číslice "8".
|
