Švýcarsko
|
Oficiální název státu Rozloha Počet obyvatel Podnebí Přírodní poměry Cestovní ruch Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Náboženské složení Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Celní a devizové předpisy Dokumenty Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům Víza, režim vstupu Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla
ZÁJEZDY DO ŠVÝCARSKA:
Ubytování ve ŠvýcarskuLetenky do Švýcarska
|
Oficiální název státumezinárodní zkratka pro Švýcarsko je CH z latinského Confederatio Helvetica název země v úředních jazycích Švýcarska: německy : Schweizerische Eidgenossenschaft francouzsky: Confédération Suisse italsky: Confederatione svizzera rétorománsky: Confederaziun Svizra anglicky: Swiss Confederation v českém jazyce: Švýcarská konfederace
RozlohaŠvýcarsko (dále CH) leží v centru střední Evropy. Svou rozlohou 41 293 km čtverečních patří mezi nejmenší evropské země(představuje 1/2 rozlohy Rakouska , nebo velikost Holandska). V celkové délce 1 892 km hraničí s pěti státy: na jihu s Itálií (746 km), na západě s Francií (575 km), na severu s Německem (364 km), na východě s Rakouskem (165 km) a s Lichtenštejnskem (42 km).
Počet obyvatel7 870,1 tis. k 31.12.2010, z toho 50, 7 % tvoří ženy a 49,3 % muži. Průměrná hustota - cca 190 obyvatel/km2
PodnebíPodle výškové polohy je podnebí kontinentální až alpinské. Obvykle jsou léta teplá a bohatá srážkami, zimy bývají vysloveně studené. V Bernu dosahují mrazy až – 30 °C. Nejteplejší podnebí má kanton Ticino otevřený na jih do Itálie.
Přírodní poměryŠvýcarsko se dělí na tři hlavní krajinné celky: Jura, Střední Švýcarsko a Alpy (Monte Rosa, 4 634 m). Zatímco na severozápadě zaujímá pohoří Jura asi jen 10 % plochy státu, morénová pahorkatina vysoká 400 – 1 000 m se rozkládá ve Středním Švýcarsku mezi Jurou a Alpami a dvěma velikými jezery na severu a jihu – Bodamským a Ženevským. Zbývající území zaujímají Alpy. Severní a jižní pásmo Alp je rozděleno pásmem podélných údolí horního Rýna a horní Rhôny. Kromě dvou zmíněných jezer patří Švýcarsku také části hornoitalských jezer i dalších jezer na okrajích Alp a Jury.
Cestovní ruchŠvýcarsko, kde životní prostředí a ochrana přírody mají provořadé postavení, je v pěší turistice na přední pozici ve světě. Země nabízí asi 50 000 km značených turistických cest. Známými středisky jsou Ženeva a Ženevské jezero s lázněmi Lausanne a Montreux. Dlouhé pěší cesty vedou v okolí Freiburgu a ve viničné oblasti Neuchâtelu. Oblíbené pěší túry lze podnikat v okolí Curychu a v kantonu Thurgau. Horský region u Bernu leží ve stínu tak slavných vrcholů, jako je Eiger. Jižní kantony Wallis a Graubünden mají vynikající lyžařské terény. Mírné podnebí láká na dovolenou do kantonu Ticino na severním břehu Lago Maggiore. V horním Engadinu v kantonu Graubünden leží Sv. Mořic (St. Moritz, 1 822 m), nejvýše položené lázeňské centrum Švýcarska. Je současné místem konání zimních olympijských her. Na horním Innu leží lázeňský celek Silvaplana-Maloja, v dolním Engadinu Tarasp-Vulpera. Ve vysokohorském údolí leží Davos, nejstarší klimatické lázně v zemi. Chur v údolí Rýna s památkami z římského období je hlavním městem kantonu Graubünden. V centrální části země leží kanton Bern, s hlavním městem celé konfederace. Je to město s převahou administrativních funkcí, sídlo vlády, parlamentu, federálních a kantonálních úřadů a četných mezinárodních organizací. Patří k nejstarším městům země (zal. 1191), od roku 1218 měl Bern status svobodného říšského města, v roce 1353 vstoupil do švýcarské konfederace, od roku 1848 je jejím hlavním městem. Bernská vysočina je typickou zemědělskou oblastí, údolí Emmental je proslulé výrobou sýrů a prameny minerálních vod.
Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn1 CHF (neboli 1 švýcarský frank) = 100 rappů, ve většině mezinárodních hotelů, velkých nákupních střediscích a všude v příhraničních oblastech i v restauracích je možno použít jako měnu Euro v denním přepočtovém kursu stanoveném provozovatelem těchto zařízení. Naprostou běžností je pak používání platebních karet, a to jak debetních tak kreditních. 1 CHF = 21,124 CZK - ke 4.1. 2012 ČNB
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní dobaSvátky se člení ve Švýcarsku na svátky celostátní, kantonální a církevní. 1.1. Nový rok 2.1. Svatý Berchtold - pouze v některých kantonech 6.1. Tři králové - pouze v některých kantonech Velikonoční pátek Velikonoční pondělí 1.5. Svátek práce květen: Nanebevstoupení Páně červen: Svatodušní svátky červen: Boží tělo - pouze v některých kantonech 1.8 Státní svátek - založení Švýcarské konfederace roku 1291 15.8. Nanebevzetí Panny Marie - pouze v některých kantonech 1.11. Svátek všech svatých - pouze v některých kantonech 8.12. Neposkvrněné početí Panny Marie - pouze v některých kantonech 25–26.12.Vánoce Svátky se liší kanton od kantonu. Například 1. květen je v kantonu Bern dnem pracovním. V kantonu Curych je volno, v kantonu St. Gallen je volno půl dne. V některých místech je volno posledních několik pracovních hodin u příležitosti místních svátků (cibulový trh v Bernu v mesici listopadu). Pracovní doba je obvykle 8–12, 13–17 hodin. Polední přestávka je obvyklá i v některých menších obchodech. Obchody ve všední den zavírají zpravidla v 18.30. Ve čtvrtek nebo v pátek bývá prodejní doba delší (zpravidla do 21 hod). V sobotu je prodejní doba 8–12, ve většině obchodů však 8–17. Běžné obchody jsou v neděli zavřené. V neděli se dá nakoupit široký sortiment výrobků u čerpacích stanic nebo na nádražích větších měst. V turisticky významných městech či oblastech jsou obchody otevřeny i v neděli, např. Interlaken, Gstaad, Zermatt, apod.
Náboženské složení41,8 % obyvatel tvoří katolíci, 35,3 % protestanti, 4,3 % se hlásí k islámskému náboženství, 9,9 % k ostatním náboženstvím a 11% občanů je bez vyznání. nahoru Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazykyněmecký - 63,7% obyvatelstva francouzský - 20,4% obyvatelstva italský - 6,5% obyvatelstva rétorománský - 0,5% ostatní ve švýcarsku používané jazyky, které nejsou úřední, tvoří cca. 9% nahoru Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká městaHlavním městem Švýcarské konfederace je Bern se 133 tisíci obyvatel.
Důležitá hospodářská centra :Curych, něm.: Zürich, 353,8 tis. obyvatel - obchodní, bankovní a průmyslové centrum Basilej, něm.: Basel, 178,6 tis. obyvatel - obchodní, průmyslové centrum Ženeva, něm.: Genf, 174,9 tis. obyvatel - centrum diplomacie, mezinárodních organizací
Územní členění:Švýcarsko je tvořeno 23 kantony, z nichž 3 jsou roděleny na tzv. plokantony, t.j. v celku tedy 26 kantonů, které mají v rámci konfederace vysoký stupeň samosprávy s vlastní vládou a parlamentem. Přehled kantonů s uvedením používaného jazyka, rozlohy a počtu obyvatel: německy – Curych, Bern, Luzern, Uri, Schwyz, Glarus, Zug, Solothurn, Schaffhausen, St. Gallen, Aargau, Thurgau polokantony: Obwalden, Nidwalden, Basilej-město, Basilej-venkov, Appenzell Ausserrhoden, Appenzell Innerrhoden francouzsky i německy – Valais/Wallis francouzsky – Fribourg, Vaud, Neuchâtel, Ženeva, Jura italsky – Ticino rétorománsky – Graubünden Zürich (Zürich, 1729 km2, 1,13 mil.), Bern (Bern, 6 050 km2, 923 tis.), Luzern (Luzern, 1492 km2, 304 tis,.), Uri (Altdorf, 1076 km2, 34 tis.), Schwyz (Schwyz, 908 km2, 103 tis.), Obwald-polokanton (Sarnen, 490 km2, 28 tis.), Nidwald-polokanton (Stans, 276 km2, 31 tis.), Glarus (Glarus, 684 km2, 37 tis.), Zug (Zug, 239 km2, 81 tis.), Fribourg (Fribourg, 1670 km2, 193 tis.), Solothurn (Solothurn, 791 km2, 219 tis.), Basilej - město - polokanton (Basilej, 37 km2, 196 tis.), Basilej - venkov - polokanton (Liestal, 428 km2, 225 tis.), Schaffhausen ( Schaffhausen, 298 km2, 70 tis.), Appenzell A.R. - polokanton (Herisau, 243 km2, 50 tis.), Appenzell A.I. - polokanton (Appenzell, 172 km2, 14 tis.), St. Gallen (St. Gallen, 2014 km2, 402 tis.), Graubünden (Chur, 7106 km2, 166 tis.), Aarau (Aargau, 1404 km2, 467 tis.), Thurgau (Frauenfeld, 1013 km2, 191 tis.), Ticino (Bellinzona, 2811 km2, 276 tis.), Vaud (Lausanne, 3219 km2, 544 tis.), Valais (Sion, 5226 km2, 230 tis.), Neuchatel (Neuchatel, 797 km2, 155 tis.), Ženeva (Ženeva, 282 km2, 363 tis.), Jura (Delémont, 843 km2, 65 tis.). nahoru Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EUPři cestě do Švýcarska, stejně jako do jiných zahraničních destinací, se doporučuje uzavřít pojištění pro cestu a pobyt. Majitelé platebních karet (jako např. VISA, MASTER CARD, apod.) mohou využít úrazového pojištění, které jim užívání těchto karet nabízí. Při každém pojištění se doporučuje pečlivě prostudovat pojistné podmínky, na co se pojištění vztahuje a na co nikoliv. Při nemoci a úrazu lékař i zdravotnické zařízení vystavují účet, který je nutno nejprve zaplatit v místě a které následně pojišťovna pojištěnci refunduje. Doporučuje se mít s sebou Evropský průkaz pojištěnce. nahoru Celní a devizové předpisyBezcelně je povoleno dovézt předměty osobní potřeby (v přiměřeném množství), např. oblečení, toaletní a sportovní potřeby, foto- a videopřístroje apod., potraviny a nealkoholické nápoje v množství, které odpovídá potřebě na 1 den. U alkoholických nápojů (platí pouze pro cestující od 17 let) je povoleno dovézt 2 litry lihovin do 15 stupňů, 1 litr lihovin nad 15 stupňů, 200 cigaret nebo 50 ks cigár či 250 g tabáku. Dále lze dovézt dárky v ceně do 300 CHF (kumulace pro více osob není možná), s výjimkou alkoholických a tabákových výrobků, masa, masných a mléčných výrobků, tuků a olejů nad uvedené množství. Úplný seznam a aktuální zákazy dovozů potravin z důvodu nákazy je možno získat u švýcarského Spolkového veterinárního úřadu v Bernu, tel. 004131-3238524, fax 004131-3238522, www.bvet.admin.ch. Odhalený dovoz i průvoz nadměrného množství potravin, včetně konzerv a masových výrobků, švýcarské celnice pokutují a zboží zabavují. Dovoz čistého lihu je zakázán. Pro dovoz jedů (včetně čistících a chemických prostředků, laků a barev) se vyžaduje povolení. Pro psy a kočky dovážené či opětovně vyvážené ze Švýcarska se vyžaduje předložení veterinárního průkazu, ve kterém je potvrzeno očkování proto vzteklině, jež musí být provedeno minimálně 30 dnů (tato lhůta neplatí pro přeočkovaná zvířata)před překročením hranice a nesmí být starší než 1 rok. Ostatní zvířata musí mít jak osvědčení o zdravotní prohlídce, tak povolení k dovozu; výjimku tvoří morčata, zlatí křečci, krysy, potkani, myši, kanárci a akvarijní rybky, jejichž dovoz je možný bez povolení a veterinárního vysvědčení. Dovoz chráněných druhů zvířat (např. hadi, želvy, papoušci) či výrobků z nich (např. slonovina, různé zvířecí kůže) je zcela zakázán nebo podléhá povolení švýcarského Spolkového veterinárního úřadu v Bernu (kontakty viz výše). Zbraně, jejich součásti, munice a její součásti je nutno při dovozu, vývozu či průvozu vždy nahlásit na příslušném celním úřadě. Některé podléhají zákazu, jiné povolovacímu řízení - informace možno získat u švýcarského Spolkového policejního úřadu v Bernu, tel. 004131-3242297, 3223629. Je zakázáno nošení a dovoz dýk a nožů s výkyvným, sklápěcím, padacím, vystřelovacím nebo jiným spouštěcím mechanismem. Porušení stanovených předpisů je sankcionováno a hrozí zabavení věci, vysoké pokuty a případný zákaz dalšího vstupu do Švýcarska. Celní informace je možno nalézt na webové stránce www.zoll.admin.ch.
Dokumenty
Na základě Protokolu rozšiřujícího platnost Dohody mezi ES a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na druhé straně o volném pohybu osob na nové členské státy EU, který vstoupil v platnost dne 1.4.2006, je nutno se při vstupu do země a při vycestování prokázat platným cestovním pasem ČR či platným občanským průkazem ČR. Nedoporučuje se však cestovat na občanský průkaz s odděleným rohem. Řidiči motorových vozidel potřebují platný řidičský průkaz ČR, platné osvědčení o technické způsobilosti vozidla (tzv. malý technický průkaz) a doklad o mezinárodním pojištění zákonné odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (tzv. zelená karta). Pro použití dálniční sítě je nutno zakoupit odpovídající nálepku (Vignette), opravňující k používání dálnic po celém Švýcarsku (platí od 1.12. roku předchozího do 31.1. roku následujícího, pro který byla zakoupena). Je možno ji zakoupit na hraničních přechodech, poštách, u čerpacích stanic a v autoopravovnách. Cyklisté musí mít pro provoz svého jízdního kola ve Švýcarsku uzavřenu se Švýcarským sdružením silničních dopravních úřadů zákonnou pojistku o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem svého jízdního kola (tuto pojistku lze uzavřít na každém poštovním úřadě, příp. u prodejců sportovních potřeb ve Švýcarsku zakoupením a vylepením příslušné etikety za kalendářní rok na kole).
Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistůmBezpečnost a dodržování obecně závazných předpisů je ve Švýcarsku na vysoké úrovni. Porušování právního řádu, včetně pracovní činnosti cizinců bez příslušného povolení, se přísně postihuje. Při provozování horské turistiky je třeba počítat s možným náhlým zhoršením povětrnostních podmínek. Nutná je kvalitní výstroj a výzbroj. Doporučuje se nepřeceňovat vlastní schopnosti či možnosti a nepodceňovat neznalost terénu. Nejvyšší přípustná rychlost dopravních prostředků, není - li na konkrétním místě příslušným značením povolena jiná rychlost: 120 km/h na dálnici (Autobahn), 100km/h na silnicích dálničního typu (Autostrasse), 50 km/h v obcích, 80 km/h na ostatních komunikacích mimo obec. Děti do 7 let v motorových vozidlech se musí přepravovat upoutané pouze ve speciálních sedačkách, děti od 7 do 12 let musí sedět též ve speciálních sedačkách nebo připoutané bezpečnostními pásy na zadních sedadlech a děti starší 12 let mohou sedět připoutané i na předních sedadlech. Pro řidiče motocyklu je předepsána přilba. Podle platného švýcarského spolkového zákona o pořádkových pokutách v silničním provozu se přísně postihují dopravní přestupky. Nejlevnější ubytování lze získat v zařízení Jugendherberge. Oblíbený a cenově přijatelný druh krátkodobého ubytování je v zemědělských usedlostech (Bauernhof).
Víza, režim vstupu
Ve Švýcarsku je možno přechodně pobývat bez povolení k pobytu max. 3 měsíce. Pokud má však český občan v úmyslu pobývat ve Švýcarsku déle než 3 měsíce nebo tam vykonávat výdělečnou činnost, je povinnen požádat u příslušného kantonálního migračního úřadu ve Švýcarsku o příslušné povolení k pobytu. Podmínkou pro povolení vstupu do Švýcarska je také dostatečné finanční vybavení pro cestu a pobyt. Jeho výše není zákonem stanovena, záleží vždy na konkrétních okolnostech konkrétního cestovatele. Kontroly, které mohou probíhat i ve vnitrozemí, jsou většinou namátkové. Při turistických pobytech do 90 dnů není třeba zvláštního povolení ani přihlášení. Totéž platí pro léčebné či lázeňské pobyty. Přihlašovací povinnost turisté nemají, vztahuje se pouze na cizince, kteří do Švýcarska přicestovali v souvislosti se svým přestěhováním či započetím výdělečné činnosti. Tito mají povinnost přihlásit se k pobytu ve Švýcarsku do 8 dnů u kantonální cizinecké policie příslušné podle místa svého pobytu, vždy však před započetím výkonu práce. Informace o podmínkách pro vstup a pobyt ve Švýcarsku je možno nalézt na webové stráncewww.bfm.admin.ch, nebo je získat na Velvyslanectví Švýcarské konfederace, Pevnostní 7, 162 01 Praha 6, tel.: 220 400 615
Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla
Od 1.4.2006 mají turisté po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění nárok na nutné bezplatné ošetření stejně jako v ostatních státech EU. Ošetření je však často nutno zaplatit přímo a poté jeho náhradu vymáhat u své zdravotní pojišťovny v ČR. Přesto se však doporučuje, aby turisté uzavřeli před cestou cestovní zdravotní pojištění pro případ vzniku dalších léčebných výloh (lyžaři, vysokohorští turisté, nutný převoz do ČR ...)
117 - policie - tísňové volání |
