Chorvatsko

 
Oficiální název státu
                                      
Rozloha

Počet obyvatel

Podnebí

Přírodní poměry

Cestovní ruch

Peněžní jednotka a její členění,
používání jiných měn


Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Náboženské složení

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Celní a devizové předpisy

Dokumenty

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Víza, režim vstupu

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

 

 

ZÁJEZDY DO CHORVATSKA:

 

Ubytování v Chorvatsku

 

Letenky do Chorvatska

 



 

Oficiální název státu

v češtině : Chorvatská republika

v úředním jazyku země : Republika Hrvatska

 

Rozloha

Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním a krajně jižním sousedem země je Srbsko a Černá Hora, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina.

Povrch pevninského Chorvatska zaujímá celkovou rozlohu 56.542 km2, teritoriální moře plochu cca 31.067 km2.

 

Počet obyvatel

Podle posledního sčítání lidu provedeného na počátku roku 2011 má Chorvatsko 4, 456 000 obyvatel (stav k 31. 3. 2011).(Podrobnosti sčítání lidu budou zveřejněny až v průběhu roku 2012)   Počet ekonomicky činných  obyvatel je podle údajů  z  roku  2006  1 735 456. Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii,  našlo nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

Chorvatsko se i proto řadí k méně osídleným zemím. Různé prameny uvádějí rozdílné údaje hustoty osídlení (v závislosti na tom, zda se započítávají jaderské ostrovy). Vypočtená hustota obyvatelstva činí 78,5 obyvatel/ km2. Nejčastěji uváděný údaj však činí  84,6 obyvatel / km2. V poslední době se prohlubuje již tak velký rozdíl v hustotě osídlení některých oblastí (téměř neobydlené oblasti zvané „Gorski kotar“ ve vnitrozemí a ostrovů na jedné straně a městských center v čele s hlavním městem Záhřebem na straně druhé).

 

nahoru

 

Podnebí

Na Jaderském pobřeží vládne mediteránní podnebí, směrem k východu se stává stále více kontinentálním.

 

nahoru

 

Přírodní poměry

Na západě hraničí země s Jaderským mořem, pruh pobřeží se v Dalmácii k jihovýchodu zužuje, až končí u Kotorského zálivu (Boka Kotorska). Při pobřeží leží více než šest set ostrovů. Dinarské hory se k severovýchodu pozvolna snižují k nížině mezi řekami Sávou, Dunajem a Drávou.

 

nahoru

 

Cestovní ruch

Vedle Záhřebu a přístavních měst Rijeky, Splitu a Dubrovniku jsou nejpřitažlivějšími cíli četná střediska na proslulém dalmatském pobřeží, v horách pak Národní Parky Krka a Plitvická jezery.

 

nahoru

 

Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Dne 23. prosince 1991 byl v Chorvatsku zaveden „chorvatský dinár“ jako přechodná měna v období odchodu z monetární soustavy bývalé Jugoslávie a stabilizace chorvatského hospodářství.

Současná měna dostala název "kuna" a byla zavedena 30. května 1994 (Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů.


Střední devizový kurs Chorvatské národní banky (k 1.6.2011):

1,- USD = 5,1603 HRK
1,- EUR = 7,4387 HRK

 

nahoru

 

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

leden - Nový rok

6. leden - Tři králové

březen - duben - Velikonoce (pohyblivé)

květen - Svátek práce

15. červen - Boží Tělo (pohyblivé)

22. červen - Den protifašistického boje

25. červen - Den Státnosti

5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti

15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie - Velika Gospa

8. říjen - Den nezávislosti

listopad - Svátek Všech svatých

25. prosinec - Vánoční svátek

26. prosinec - Vánoční svátek

Úřady v letní sezóně posunují své úřední hodiny již od 7:00 hod – do 15:00 hod. Prodejní doba se pohybuje v rozmezí 7:00 hod – 21:00 hod. V neděli je zavírací den. Kromě benzínových pump bývají otevřeny i obchody se suvenýry. V letní sezóně na pobřeží otevírají i jiné typy obchodů na základě výjimky lokálních úřadů.

 

nahoru

 

Náboženské složení

V Chorvatsku působí 24 církví. Největším náboženským společenstvím v Chorvatsku je římskokatolická církev. Příslušnost obyvatelstva k jednotlivým církvím podle výsledků sčítání lidu z roku 2001:

87,83 % - římskokatolická církev (především Chorvaté)

4,42 % - pravoslavné církve (zejména Srbové, Černohorci, Rusové a Makedonci)

1,28 % - islámská církev

0,14 % - řeckokatolická církev

0,14 % - svědci Jehovovi

0,09 % - kalvinisté

0,08 % - evangelická církev

0,07 % - adventisté

0,04 % - baptisté

0,01 % - židé

0,11 % - příslušníci jiných církví

2,99 % - agnostici

2,22 % - bez vyznání.

Vliv římskokatolické církve se v posledních letech výrazně zvětšil (celková atmosféra ve společnosti, návštěvy papeže, konkordátní smlouvy, atd.). V Chorvatsku je řada rurálních oblastí s tradičně silnými pozicemi katolické církve. K posilování církve v urbánním prostředí pak přispěl především znovunalezený pozitivní vztah k víře ze strany nejvyšších politických představitelů země jako součásti budování chorvatské národní identity.

 

nahoru

 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je chorvatština / charvátština. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 deklarovalo obyvatelstvo Chorvatska svůj mateřský jazyk následovně :

96,12 % - chorvatština

1,01 % - srbština

0,46 % - italština

0,33 % - albánština

0,29 % - maďarština

0,27 % - slovinština

0,21 % - bosánština

0,18 % - rómština

0,16 % - čeština

0,11 % - srbochorvatština

0,09 % - slovenština

0,08 % - makedonština

0,07 % - němčina.

Dále byly v zanedbatelném množství deklarovány jako mateřské následující jazyky: rusínský jazyk, rumunština, polština, černohorština, bulharština, hebrejština a jazyk vlašský. Žádný jazyk jako svůj mateřský jazyk neudává 0,38 % obyvatelstva.

 

nahoru

 

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

21 žup

430 občin (opštin - nižších územních administrativních celků, vč. městských / obecních částí)

121 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut

6694 obcí z toho 6489 vesnického charakteru

Hlavním městem Chorvatské republiky je Záhřeb/Zagreb. Podle posledních oficiálních výsledků sčítání lidu z roku 2001 činil počet jeho obyvatel 779 145 osob.

Dalšími velkými městy (zpravidla středisky žup / županijí) jsou :

Split (Dalmatinsko-splitska županija) - 189 444 obyvatel,

Rijeka (Primorsko-goranska županija) - 167 757 obyvatel

Osijek (Osječko-baranjska županija) - 104 553 obyvatel

Zadar (Zadarska županija) - 74 814 obyvatel

Karlovac (Karlovačka županija) - 59 658 obyvatel

Slavonski Brod (Brodsko-posavska županija) - 55 521 obyvatel

Dubrovnik (Dubrovačko-neretvanska županija) - 49 285 obyvatel

Sisak (45 731), Vukovar (44 342), Varaždin (41 728), Šibenik (41 077), Vinkovci (35 290), Koprivnica (24 214), Požega (20 932), Knin (12 041) atd.

 

nahoru

 

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Dne 26. 4. 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života. 

Významnou novinkou, která usnadní jednání mezi našimi občany a chorvatskými zdravotnickými zařízeními je možnost používání Evropského průkazu zdravotního pojištění pro občany ČR na území Chorvatské republiky. Evropský průkaz nahradil od 15. 9. 2005 tiskopis CZ/HR 111 a čeští pojištěnci mohou na jeho základě uplatňovat nárok na zdravotní péči přímo ve zdravotnických zařízeních a soukromých ordinacích, které mají smluvní vztah s Chorvatským úřadem zdravotního zabezpečení.

Co se týče rozsahu zdravotní péče platí nadále ustanovení Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a CHR, včetně výše uvedeného správního ujednání.

Se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následku úrazu. K tomuto účelu je možné na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny požádat o souhlas na formuláři CZ/HR 111 A, potvrzující nárok na věcné dávky i nad nezbytný rámec. Udělení souhlasu nebo jeho odmítnutí je plně v pravomoci příslušné pojišťovny.

Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje(seznam oblastních úřadů Chorvatského ústavu nemocenského pojištění a jejich poboček je k nahlédnutí na: www.cmu.cz). Čeští občané tak vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce, s čímž souvisí i povinnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní pojištěnci(nové sazby platné od 1. 10. 2005 viz www.cmu.cz). Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných pozůstatků v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme turistům, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno. Pojištění pro případ nutné repatriace zraněných osob nebo jejich tělesných pozůstatků v případě úmrtí rovněž bývá součástí nejrůznějších „balíčků pojišťovacích služeb", které jsou poskytovány vlastníkům nejrůznějších platebních a kreditních karet (např. VISA, AMERICAN EXPRESS).

Pokud hodlají občané ČR v době své dovolené v Chorvatsku provozovat některé tzv. rizikové sporty - např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či ultralehkých letadlech, je třeba se pro případ pojistné události při provozování takových sportů rovněž připojistit, neboť běžné pojištění se na takové pojistné události nevztahuje.

Podrobné informace o rozsahu poskytované lékařské péče občanům ČR v Chorvatsku jim podá jejich zdravotní pojišťovna, od které obdrží rovněž nezbytné formuláře a seznam poboček chorvatských pojišťoven nebo na webových stránkách Centra mezistátních úhrad: www.cmu.cz.

 

nahoru

 

Celní a devizové předpisy

Webový portál Celní správy Chorvatské republiky se nachází na adrese: www.carina.hr.

Dovážené valuty a cestovní šeky na hraničním přechodu není nutné deklarovat, pokud nepřesahují hodnotu 10.000 Eur.
Od 21. května 2009 jsou stanoveny limity výrobků živočišné povahy, které mohou být dováženy v rámci individuálního cestovního styku do Chorvatska občany států Evropské unie a dále státními občany Andory, Lichtenštejnska, Norska, San Marina, Švýcarska, Farských ostrovů, Grónska a Islandu.
I.
Maso, mléko, masné výrobky, mléčné výrobky (zahrnuje např. salámy, klobásy, paštiky, máslo, sádlo, mouku a výrobky z mouky, těstoviny, vařené i nevařené) v množství 10 kg na cestující osobu.
II.
Sušené mléko pro kojence, kojeneckou stravu a potraviny pro zvláštní potřeby stravování (např. bezlepkové) v množství 10 kg na osobu, která takové potraviny konzumuje.
III.
Med, živé ústřice, slávky a hlemýždi v množství 10 kg na cestující osobu.
IV.
Ryby (čerstvé, sušené, uzené, vařené), krevety, langusty, neživé ústřice a slávky v množství 20 kg na cestující osobu.
V.
Potrava pro zvířata (zejména psy a kočky a další „domácí mazlíčky“) v množství 10 kg pro spolucestující zvíře. Podmínkou je, že tyto výrobky určené pro krmení zvířat jsou převáženy v originálních a uzavřených baleních.
Pro převoz vajec neplatí žádné kvantitativní limity, kritériem zůstává osobní spotřeba cestující osoby.
Celní předpisy Chorvatské republiky povolují bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby. Termínem “předměty osobní potřeby” jsou podle celního zákona myšleny výlučně předměty určené pro osobní potřebu během cesty a po dobu pobytu v zahraničí (oděvy, obuv, předměty osobní hygieny). Pro osobní potřebu a potřebu ostatních rodinných příslušníků je možné dočasně dovézt předměty jako např. videokamera, fotoaparát, sportovní výstroj, atd.
Dočasný dovoz cennějších předmětů a výstroje je nutné písemně deklarovat na hraničním přechodu a po ukončení pobytu je opět vyvézt.
Pro dovážené předměty, na které nelze pohlížet jako na předměty osobní potřeby, jakož i na výše uvedené navýšené limity potravin, platí nadále bezcelní limit ve výši 300,- HRK na osobu. Předměty a potraviny, jejichž hodnota překračuje bezcelní limit, jsou na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatské republiky procleny a navíc je třeba za ně uhradit DPH ve výši 23%.
V rámci bezcelního limitu je dále možné dovézt max. 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250g tabáku, 1 l tvrdého alkoholu, 2 l vína nebo jiného obdobného alkoholického nápoje, 50 ml parfému, 250 ml toaletní vody, léky a zdravotnické výrobky v množství potřebném pro konkrétního cestujícího. Toto osvobození se nevztahuje na osoby mladší 17 let (pokud se jedná o dovoz tabákových výrobků či alkoholu).
Do Chorvatska je zakázán dovoz jakéhokoliv množství drog a jiných omamných prostředků, byť i pro osobní potřebu. V tomto ohledu jsou přijíždějící osoby podrobovány častým kontrolám na hranici i ve vnitrozemí.
Dovoz léků je povolen v množství odpovídající osobní potřebě po dobu nejvýše jednoho měsíce. Léky obsahující opojné látky lze dovážet v množství určenému k léčení po dobu nejvýše 5 dnů. Ve všech případech se doporučuje mít u sebe lékařskou dokumentaci, ze které vyplývá potřeba užívání konkrétního léku.
Psi, kočky a fretky v doprovodu svého majitele (v neobchodním styku) musí mít mezinárodní očkovací průkaz pro malá zvířata (europas, petpassport) s vyznačeným očkování proti vzteklině, příp. identifikaci zvířete mikročipem. Pro Chorvatskou republiku není potřeba sérologické vyšetření.
Vlastníkům motorových člunů registrovaných v ČR nebo v jiném státě naléhavě doporučujeme, aby v době své nepřítomnosti v Chorvatsku lodě kotvili nebo skladovali pouze v přístavech, které pro to mají povolení místního celního úřadu (přístavy s celním dohledem). V opačném případě je po zjištění celního přestupku předepisován vzniklý značně vysoký celní dluh, který může být vymáhán i cestou prodeje lodi.

nahoru

 

Dokumenty

Do Chorvatska je možno cestovat bez víza s platným cestovní pasem ČR, přičemž chorvatské orgány požadují, aby cestovní doklad byl platný minimálně po dobu pobytu na území Chorvatska. Chorvatsko jednostranně umožňuje vstup na své území také na základě předložení občanského průkazu ČR. Jako cestovní doklad k cestování do Chorvatska lze použít občanský průkaz ČR vydávaný od druhé poloviny roku 2000 a obsahující strojově čitelnou zónu.

Počínaje dnem 19.8.2011 jsou občanské průkazy akceptovány jako platné cestovní doklady pro vstup na území Chorvatské republiky i při letecké přepravě. Nezletilí občané ČR, kteří jsou zapsaní v cestovním pase rodiče a cestující společně s ním, mohou vstupovat na území Chorvatska bez vlastního cestovního dokladu. Dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku (v období od 1.9.2006 do 29.2.2008 nebylo možné děti do pasu rodiče zapisovat).
Ministerstvo vnitra České republiky doporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem, byl vybaven svým vlastním cestovním dokladem (pasem), i když je zapsán v občanském průkazu svého rodiče. Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele.
V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad. Tento doklad slouží k jednorázově cestě do ČR.
Změnou příslušného zákona v r. 2009 byla zrušena povinnost vybavovat nezletilé děti cestující do Chorvatska bez doprovodu rodičů nebo jiných zákonných zástupců písemným souhlasem s cestou.
Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz vozidla a doklad o zákonném pojištění odpovědnosti škod z provozu vozidla (povinné ručení - zelená karta). Při cestě zapůjčeným vozidlem se doporučuje mít při sobě písemný souhlas vlastníka s použitím vozidla.
Za účelem ošetření ve zdravotnických zařízeních je třeba předložit Evropský průkaz zdravotního pojištění. Na základě tohoto průkazu ČR mohou čeští pojištěnci uplatňovat nárok na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče. Tento mechanismus však nepokrývá náklady na převoz nebo repatriaci pojištěnce do ČR, proto je doporučováno uzavření doplňkového cestovního zdravotního pojištění.

nahoru

 

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Bezpečnostní situace na území Chorvatska je dobrá. Zejména po dobu letní turistické sezóny působí preventivně dostatečná přítomnost uniformované policie na souši i na moři. Přesto je třeba věnovat soustavnou pozornost svým osobním věcem, zejména dokladům a financím, a chránit je před případnými kapsáři, kterým nahrává zvýšená koncentrace osob v letoviscích. Pod trvalým dohledem je třeba mít své věci i na plážích. 
Upozorňujeme, že v Chorvatsku je trestné držení jakéhokoliv i sebemenšího množství drog a omamných látek byť i pouze pro osobní potřebu. Kontrola držení takovýchto látek je prováděna jednak na hraničních přechodech při vjezdu do Chorvatska, jednak i během pobytu na území. Osoby držící drogy jsou následně trestány finančně nebo odnětím svobody. 
Řidiči musí v letních měsících počítat s hustým provozem a častými kritickými situacemi na místních silnicích a věnovat řízení vozidla zvýšenou pozornost, včetně dodržování pravidelných přestávek v jízdě. Nejčastější příčinou nehod českých občanů na chorvatských silnicích a dálnicích je právě únava po dlouhé jízdě, nepřiměřená rychlost a nedodržování dostatečné vzdálenosti při jízdě v koloně.
V Chorvatsku je sice zákonem povolena hranice 0,5 ‰ obsahu alkoholu v krvi řidiče, nicméně v případě dopravní nehody je alkohol v krvi považován za zásadní přitěžující okolnost. Proto je třeba se konzumace alkoholu před jízdou nebo během jízdy vyvarovat. Při jízdě je zakázáno používat mobilního telefonu s výjimkou přístrojů hands-free. Během letního času není povinnost používat ve dne tlumená světla, nicméně doporučuje se v zájmu bezpečnosti silničního provozu používat světla během jízdy 24 hodin denně. Pro přepravu dítěte mladšího 5 let je povinné používání dětské autosedačky. Pro cyklisty mladší 16 let platí povinné používání ochranné přilby.
Povolená rychlost na dálnici je 130 km/hod, na komunikacích pro motorová vozidla 110 km/hod, mimo osady 90 km/hod, v osadách 50 km/hod - pokud není místní úpravou stanoveno jinak. Doporučujeme zvýšenou opatrnost při jízdě za deště. Za deště má vozovka se živičným povrchem prakticky stejné vlastnosti jako při náledí.
Pokud řidič odmítne zaplatit uloženou blokovou pokutu policii na místě, je řešení přestupku v Chorvatsku předáno místně příslušnému Přestupkovému soudu. Pro zajištění přítomnosti v přestupkovém řízení nebo následného výkonu trestu může oprávněná osoba zadržet pas cizího státního příslušníka až na dobu 8 dnů. Pokuty za přestupky byly v červnu 2008 výrazně navýšeny. Překročení nejvyšší povolené rychlosti mimo obec se trestá peněžitou pokutou v rozmezí 500 – 7.000 HRK, překročení povolené rychlosti v obci peněžitou pokutou v rozmezí 300 – 15.000 HRK, v krajním případě, jakož i v případě nezaplacení může Přestupkový soud vyslovit řidiči trest odnětí svobody do 60 dnů. V případě dopravní nehody je nutné, aby si provozovatel vozidla od policie vyžádal protokol o nehodě a poškozeném vozidle. Bez tohoto dokladu není dovoleno z Chorvatska vycestovat. 
Dálniční poplatky v Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za konkrétní projetý úsek dálnice. Mýtné se platí i za průjezd tunelem pod horou Učka u Rijeky a za přejezd mostu na ostrov Krk. Informace o aktuální výši poplatků (cestarina) je možné nalézt na
www.hac.hr.
Informace o cenách pohonných hmot a seznam plynových stanic lze najít na: 
www.hak.hra na: www.ina.hr
Na celém území Chorvatska je přísný zákaz nocování ve volné přírodě. V praxi to znamená, že s výjimkou ubytování v hotelu, kempu a privátu je jiný způsob nocování zakázán. Při nedodržení tohoto nařízení se turisté vystavují policejnímu stíhání, soudnímu řízení a peněžité pokutě nebo i vězení.
Naléhavě se doporučuje nepodceňovat přírodní podmínky při pobytech u Jaderského moře, zejména nepřeceňovat své síly při plavání či plavbě, sledovat aktuální předpověď počasí a nevydávat se na moře za bouře či za větrného počasí. Rovněž tak nezbytná je důsledná příprava pro výstupy do přímořských i vnitrostátních pohoří. Turistické značení tras je zatím velmi nedostatečné.
Chorvatské pobřeží je dle vyjádření chorvatské policie bezpečné, zbavené zbytků nevybuchlé munice a min. V některých vnitrozemských oblastech jsou území, kde se nebezpečné pozůstatky války mohou ještě vyskytovat. V zájmu vlastní bezpečnosti se nedoporučuje při cestě k moři vstupovat do volné přírody mimo vyznačené cesty.
Individuální splavování řeky Cetinji (u Omiše) není dovoleno a trestá se vysokými pokutami ukládanými Institutem ochrany přírody.
Vlastníkům motorových člunů registrovaných v ČR nebo v jiném státě naléhavě doporučujeme, aby v době své nepřítomnosti v Chorvatsku lodě kotvili nebo skladovali pouze v přístavech, které pro to mají povolení místního celního úřadu. V opačném případě je po zjištění celního přestupku předepisován vzniklý značně vysoký celní dluh, který může být vymáhán i cestou prodeje lodi.
Rekreačně sportovní potápění (se vzduchovými lahvemi) organizované či individuální lze v Chorvatsku provozovat pouze s povolením vydaným místně příslušným Přístavním kapitanátem nebo jeho pobočkou. Je striktně zakázáno vynášet z mořského dna jakékoliv předměty mající povahu kulturní památky nebo předměty, o nichž lze byť jen předpokládat, že by takovou povahu mohly mít.

Konzulární jednatelství ČR ve Splitu má poznatky, že někteří čeští turisté, kteří zaplatili zálohu za ubytování v soukromých apartmánech v Chorvatsku (zejména v lokalitách Omiš a Trogir) přes některé ubytovací servery, po příjezdu na místo rekreace zjistili, že ubytování nebylo sjednáno. V případě pochybností proto doporučujeme před cestou prověřit, zda bylo ubytování zajištěno.

 

nahoru

 

Víza, režim vstupu

Občané České republiky nepotřebují při turistických cestách do Chorvatska vízum, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 90 dnů během období 6 měsíců. Při cestách za výdělečným účelem či za účelem studia je nutno požádat o odpovídající vízum Velvyslanectví Chorvatské republiky v Praze. Na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatska může být vyžadováno předložení stanovených finančních prostředků ve výši 100 EUR/den, v případě zájezdu pořádaného cestovní kanceláří 50 EUR/den (mohou se předkládat i platební karty, šeky či jiná konvertibilní valuta).

V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 48 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel ve lhůtě do 24 hodin. Při pobytu na lodi má povinnost přihlásit pasažéry provozovatel plavidla.
V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně na oddělení pro cizince policie Chorvatské republiky. Tato oddělení jsou v každé větší obci.
Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území Chorvatska, neboť je velice často vyžadováno chorvatskými orgány při odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud peněžitou pokutou, případně vězením.

 

nahoru

 

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

Na základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění mohou čeští pojištěnci uplatňovat nárok na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče na území Chorvatska. Tento mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo repatriaci tělesných pozůstatků. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značně vysoké (v naléhavých případech jsou pacienti přepravováni letecky), doporučuje se uzavřít před cestou doplňkové cestovního zdravotního pojištění pro pobyt v zahraničí. Rovněž tak se doporučuje připojistit se v případě, že občané ČR hodlají při své dovolené v Chorvatsku provozovat některé tzv. rizikové činnosti, jako např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích apod.

 Dne 26. 4. 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR na území Chorvatska poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky a úkony, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života. Evropský průkaz zdravotního pojištění nahradil od 15.9.2005 tiskopis CZ/HR 111 a čeští pojištěnci mohou na jeho základě uplatňovat nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči přímo ve zdravotnických zařízeních a ordinacích, které mají smluvní vztah s Chorvatským úřadem zdravotního zabezpečení. Zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny.
Nárok na bezplatnou zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje. Čeští občané tak vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce, s čímž souvisí i povinnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní pojištěnci. Podrobnosti k poskytování zdravotní péče v Chorvatsku a uplatňování nároků na poskytnutí zdravotní péče se nachází na webové stránce Centra mezistátních úhrad www.cmu.cz.
Důležitá telefonní čísla:
Policie: 192; Požárníci: 193
(z mobilního telefonu je třeba volit i předvolbu města, kde se volající nachází; při použití zahraničního mobilního telefonu předtím i mezinárodní kód Chorvatska +385).
Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje využívat ve všech nouzových případech v maximální míře telefonní číslo jednotného integrovaného záchranného systému 112 bez dalších předvoleb.
Poskytování pomoci na silnicích: 1987
Všeobecné informace: 18981
Informace o místních a meziměstských telefonních číslech: 11 888
Informace o mezinárodních telefonních číslech: 11 802
Aktuální dopravní informace: 062 777 777
Chorvatský autoklub (HAK): +385 1 66 11 999; www.hak.hr; e-mail: info@hak.hr
Záchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74
Dekompresní komory:
PULA tel/fax +385 52 217 877, 24572, mobil: +385 98 255 945, +385 98 219 225
SPLIT +385 21 354511, 361 355, 343 980, mobil: +385 91 546 1313, +385 99 475 095
ZÁHŘEB +385 1 290 2300, mobil: +385 91 501 5556
DUBROVNÍK +358 20 431 687, mobil: +385 98 381 685


nahoru