Chorvatsko
|
Oficiální název státu Rozloha Počet obyvatel Podnebí Přírodní poměry Cestovní ruch Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Náboženské složení Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Celní a devizové předpisy Dokumenty Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům Víza, režim vstupu Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla
ZÁJEZDY DO CHORVATSKA:
Ubytování v ChorvatskuLetenky do Chorvatska
|
Oficiální název státuv češtině : Chorvatská republika v úředním jazyku země : Republika Hrvatska
RozlohaChorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním a krajně jižním sousedem země je Srbsko a Černá Hora, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina. Povrch pevninského Chorvatska zaujímá celkovou rozlohu 56.542 km2, teritoriální moře plochu cca 31.067 km2.
Počet obyvatelPodle posledního sčítání lidu provedeného na počátku roku 2011 má Chorvatsko 4, 456 000 obyvatel (stav k 31. 3. 2011).(Podrobnosti sčítání lidu budou zveřejněny až v průběhu roku 2012) Počet ekonomicky činných obyvatel je podle údajů z roku 2006 1 735 456. Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii, našlo nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu. Chorvatsko se i proto řadí k méně osídleným zemím. Různé prameny uvádějí rozdílné údaje hustoty osídlení (v závislosti na tom, zda se započítávají jaderské ostrovy). Vypočtená hustota obyvatelstva činí 78,5 obyvatel/ km2. Nejčastěji uváděný údaj však činí 84,6 obyvatel / km2. V poslední době se prohlubuje již tak velký rozdíl v hustotě osídlení některých oblastí (téměř neobydlené oblasti zvané „Gorski kotar“ ve vnitrozemí a ostrovů na jedné straně a městských center v čele s hlavním městem Záhřebem na straně druhé).
PodnebíNa Jaderském pobřeží vládne mediteránní podnebí, směrem k východu se stává stále více kontinentálním.
Přírodní poměryNa západě hraničí země s Jaderským mořem, pruh pobřeží se v Dalmácii k jihovýchodu zužuje, až končí u Kotorského zálivu (Boka Kotorska). Při pobřeží leží více než šest set ostrovů. Dinarské hory se k severovýchodu pozvolna snižují k nížině mezi řekami Sávou, Dunajem a Drávou.
Cestovní ruchVedle Záhřebu a přístavních měst Rijeky, Splitu a Dubrovniku jsou nejpřitažlivějšími cíli četná střediska na proslulém dalmatském pobřeží, v horách pak Národní Parky Krka a Plitvická jezery.
Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měnDne 23. prosince 1991 byl v Chorvatsku zaveden „chorvatský dinár“ jako přechodná měna v období odchodu z monetární soustavy bývalé Jugoslávie a stabilizace chorvatského hospodářství. Současná měna dostala název "kuna" a byla zavedena 30. května 1994 (Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů.
1,- USD = 5,1603 HRK
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní dobaleden - Nový rok 6. leden - Tři králové březen - duben - Velikonoce (pohyblivé) květen - Svátek práce 15. červen - Boží Tělo (pohyblivé) 22. červen - Den protifašistického boje 25. červen - Den Státnosti 5. srpen - Den vítězství a díkůvzdání vlasti 15. srpen - Nanebevzetí Panny Marie - Velika Gospa 8. říjen - Den nezávislosti listopad - Svátek Všech svatých 25. prosinec - Vánoční svátek 26. prosinec - Vánoční svátek Úřady v letní sezóně posunují své úřední hodiny již od 7:00 hod – do 15:00 hod. Prodejní doba se pohybuje v rozmezí 7:00 hod – 21:00 hod. V neděli je zavírací den. Kromě benzínových pump bývají otevřeny i obchody se suvenýry. V letní sezóně na pobřeží otevírají i jiné typy obchodů na základě výjimky lokálních úřadů.
Náboženské složeníV Chorvatsku působí 24 církví. Největším náboženským společenstvím v Chorvatsku je římskokatolická církev. Příslušnost obyvatelstva k jednotlivým církvím podle výsledků sčítání lidu z roku 2001: 87,83 % - římskokatolická církev (především Chorvaté) 4,42 % - pravoslavné církve (zejména Srbové, Černohorci, Rusové a Makedonci) 1,28 % - islámská církev 0,14 % - řeckokatolická církev 0,14 % - svědci Jehovovi 0,09 % - kalvinisté 0,08 % - evangelická církev 0,07 % - adventisté 0,04 % - baptisté 0,01 % - židé 0,11 % - příslušníci jiných církví 2,99 % - agnostici 2,22 % - bez vyznání. Vliv římskokatolické církve se v posledních letech výrazně zvětšil (celková atmosféra ve společnosti, návštěvy papeže, konkordátní smlouvy, atd.). V Chorvatsku je řada rurálních oblastí s tradičně silnými pozicemi katolické církve. K posilování církve v urbánním prostředí pak přispěl především znovunalezený pozitivní vztah k víře ze strany nejvyšších politických představitelů země jako součásti budování chorvatské národní identity.
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazykyÚředním jazykem je chorvatština / charvátština. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 deklarovalo obyvatelstvo Chorvatska svůj mateřský jazyk následovně : 96,12 % - chorvatština 1,01 % - srbština 0,46 % - italština 0,33 % - albánština 0,29 % - maďarština 0,27 % - slovinština 0,21 % - bosánština 0,18 % - rómština 0,16 % - čeština 0,11 % - srbochorvatština 0,09 % - slovenština 0,08 % - makedonština 0,07 % - němčina. Dále byly v zanedbatelném množství deklarovány jako mateřské následující jazyky: rusínský jazyk, rumunština, polština, černohorština, bulharština, hebrejština a jazyk vlašský. Žádný jazyk jako svůj mateřský jazyk neudává 0,38 % obyvatelstva.
Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města21 žup 430 občin (opštin - nižších územních administrativních celků, vč. městských / obecních částí) 121 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut 6694 obcí z toho 6489 vesnického charakteru Hlavním městem Chorvatské republiky je Záhřeb/Zagreb. Podle posledních oficiálních výsledků sčítání lidu z roku 2001 činil počet jeho obyvatel 779 145 osob. Dalšími velkými městy (zpravidla středisky žup / županijí) jsou : Split (Dalmatinsko-splitska županija) - 189 444 obyvatel, Rijeka (Primorsko-goranska županija) - 167 757 obyvatel Osijek (Osječko-baranjska županija) - 104 553 obyvatel Zadar (Zadarska županija) - 74 814 obyvatel Karlovac (Karlovačka županija) - 59 658 obyvatel Slavonski Brod (Brodsko-posavska županija) - 55 521 obyvatel Dubrovnik (Dubrovačko-neretvanska županija) - 49 285 obyvatel Sisak (45 731), Vukovar (44 342), Varaždin (41 728), Šibenik (41 077), Vinkovci (35 290), Koprivnica (24 214), Požega (20 932), Knin (12 041) atd.
Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
Dne 26. 4. 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života. Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje(seznam oblastních úřadů Chorvatského ústavu nemocenského pojištění a jejich poboček je k nahlédnutí na: www.cmu.cz). Čeští občané tak vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce, s čímž souvisí i povinnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní pojištěnci(nové sazby platné od 1. 10. 2005 viz www.cmu.cz). Výše uvedený mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo jeho tělesných pozůstatků v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značné (v naléhavých případech jsou pacienti přepravování letecky), doporučujeme turistům, aby se před cestou do Chorvatska připojistili pro takový případ, pokud již nemají takové připojištění sjednáno. Pojištění pro případ nutné repatriace zraněných osob nebo jejich tělesných pozůstatků v případě úmrtí rovněž bývá součástí nejrůznějších „balíčků pojišťovacích služeb", které jsou poskytovány vlastníkům nejrůznějších platebních a kreditních karet (např. VISA, AMERICAN EXPRESS). Pokud hodlají občané ČR v době své dovolené v Chorvatsku provozovat některé tzv. rizikové sporty - např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či ultralehkých letadlech, je třeba se pro případ pojistné události při provozování takových sportů rovněž připojistit, neboť běžné pojištění se na takové pojistné události nevztahuje. Podrobné informace o rozsahu poskytované lékařské péče občanům ČR v Chorvatsku jim podá jejich zdravotní pojišťovna, od které obdrží rovněž nezbytné formuláře a seznam poboček chorvatských pojišťoven nebo na webových stránkách Centra mezistátních úhrad: www.cmu.cz.
Celní a devizové předpisyWebový portál Celní správy Chorvatské republiky se nachází na adrese: www.carina.hr.
Dovážené valuty a cestovní šeky na hraničním přechodu není nutné deklarovat, pokud nepřesahují hodnotu 10.000 Eur.
DokumentyDo Chorvatska je možno cestovat bez víza s platným cestovní pasem ČR, přičemž chorvatské orgány požadují, aby cestovní doklad byl platný minimálně po dobu pobytu na území Chorvatska. Chorvatsko jednostranně umožňuje vstup na své území také na základě předložení občanského průkazu ČR. Jako cestovní doklad k cestování do Chorvatska lze použít občanský průkaz ČR vydávaný od druhé poloviny roku 2000 a obsahující strojově čitelnou zónu.
Počínaje dnem 19.8.2011 jsou občanské průkazy akceptovány jako platné cestovní doklady pro vstup na území Chorvatské republiky i při letecké přepravě. Nezletilí občané ČR, kteří jsou zapsaní v cestovním pase rodiče a cestující společně s ním, mohou vstupovat na území Chorvatska bez vlastního cestovního dokladu. Dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku (v období od 1.9.2006 do 29.2.2008 nebylo možné děti do pasu rodiče zapisovat).
Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům
Bezpečnostní situace na území Chorvatska je dobrá. Zejména po dobu letní turistické sezóny působí preventivně dostatečná přítomnost uniformované policie na souši i na moři. Přesto je třeba věnovat soustavnou pozornost svým osobním věcem, zejména dokladům a financím, a chránit je před případnými kapsáři, kterým nahrává zvýšená koncentrace osob v letoviscích. Pod trvalým dohledem je třeba mít své věci i na plážích. Konzulární jednatelství ČR ve Splitu má poznatky, že někteří čeští turisté, kteří zaplatili zálohu za ubytování v soukromých apartmánech v Chorvatsku (zejména v lokalitách Omiš a Trogir) přes některé ubytovací servery, po příjezdu na místo rekreace zjistili, že ubytování nebylo sjednáno. V případě pochybností proto doporučujeme před cestou prověřit, zda bylo ubytování zajištěno.
Víza, režim vstupuObčané České republiky nepotřebují při turistických cestách do Chorvatska vízum, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 90 dnů během období 6 měsíců. Při cestách za výdělečným účelem či za účelem studia je nutno požádat o odpovídající vízum Velvyslanectví Chorvatské republiky v Praze. Na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatska může být vyžadováno předložení stanovených finančních prostředků ve výši 100 EUR/den, v případě zájezdu pořádaného cestovní kanceláří 50 EUR/den (mohou se předkládat i platební karty, šeky či jiná konvertibilní valuta).
V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 48 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel ve lhůtě do 24 hodin. Při pobytu na lodi má povinnost přihlásit pasažéry provozovatel plavidla.
Zdravotnictví, důležitá telefonní číslaNa základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění mohou čeští pojištěnci uplatňovat nárok na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče na území Chorvatska. Tento mechanismus však nepokrývá náklady na transport pojištěnce do ČR v případě vážného zranění nebo repatriaci tělesných pozůstatků. Vzhledem k tomu, že tyto náklady mohou být značně vysoké (v naléhavých případech jsou pacienti přepravováni letecky), doporučuje se uzavřít před cestou doplňkové cestovního zdravotního pojištění pro pobyt v zahraničí. Rovněž tak se doporučuje připojistit se v případě, že občané ČR hodlají při své dovolené v Chorvatsku provozovat některé tzv. rizikové činnosti, jako např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích apod.Dne 26. 4. 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR na území Chorvatska poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky a úkony, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života. Evropský průkaz zdravotního pojištění nahradil od 15.9.2005 tiskopis CZ/HR 111 a čeští pojištěnci mohou na jeho základě uplatňovat nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči přímo ve zdravotnických zařízeních a ordinacích, které mají smluvní vztah s Chorvatským úřadem zdravotního zabezpečení. Zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny. Nárok na bezplatnou zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje. Čeští občané tak vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce, s čímž souvisí i povinnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní pojištěnci. Podrobnosti k poskytování zdravotní péče v Chorvatsku a uplatňování nároků na poskytnutí zdravotní péče se nachází na webové stránce Centra mezistátních úhrad www.cmu.cz. Důležitá telefonní čísla: Policie: 192; Požárníci: 193 (z mobilního telefonu je třeba volit i předvolbu města, kde se volající nachází; při použití zahraničního mobilního telefonu předtím i mezinárodní kód Chorvatska +385). Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje využívat ve všech nouzových případech v maximální míře telefonní číslo jednotného integrovaného záchranného systému 112 bez dalších předvoleb. Poskytování pomoci na silnicích: 1987 Všeobecné informace: 18981 Informace o místních a meziměstských telefonních číslech: 11 888 Informace o mezinárodních telefonních číslech: 11 802 Aktuální dopravní informace: 062 777 777 Chorvatský autoklub (HAK): +385 1 66 11 999; www.hak.hr; e-mail: info@hak.hr Záchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74 Dekompresní komory: PULA tel/fax +385 52 217 877, 24572, mobil: +385 98 255 945, +385 98 219 225 SPLIT +385 21 354511, 361 355, 343 980, mobil: +385 91 546 1313, +385 99 475 095 ZÁHŘEB +385 1 290 2300, mobil: +385 91 501 5556 DUBROVNÍK +358 20 431 687, mobil: +385 98 381 685 nahoru |
