Belgie

 
Oficiální název státu
                                       
Rozloha

Počet obyvatel

 Podnebí

Přírodní poměry

Cestovní ruch

 Peněžní jednotka a její členění,
používání jiných měn


Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

 Náboženské složení

 Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

 Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

 Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Celní a devizové předpisy

 Dokumenty

 Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Víza, režim vstupu

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla
 

 

 

 ZÁJEZDY DO BELGIE:

 

 

Hotely v Belgii

 

Letenky do Belgie





Oficiální název státu

Belgické království (nizozemsky Koninkrijk België, francouzsky Royaume de Belgique)

 

Rozloha

Rozloha                                  30.527,9 km2

Z toho:  Vlámsko:                  13.522,3 km2

              Valonsko:                 16.844,3 km2

                    Brusel:                           161,4 km2

 

Počet obyvatel

10.893.412 (stav k 1.1.2010, neoficiální údaj)

 

Podnebí

Oceánické podnebí Nizozemska je mírněno účinky teplého Golfského proudu.

 

Přírodní poměry

Za písečnými přesypy pobřeží Severního moře, chudého na přístavy, se na západě a severu prostírají v nížině úrodné marše i písčitá vřesoviště, dále k jihu následují úrodné pahorkatiny. Východně od řeky Maasy většinou tvoří krajinu hornatina středohorských výšek Ardeny a také hřbet Hohes Venn (Botrange, 694 m).

 

nahoru

 

Cestovní ruch

Nejvíce turistů navštěvuje starobylá města Bruggy, Gent a Brusel a přímořské lázně Zeebrugge a Oostende. Pěší turisté si oblíbili mezinárodní německo-belgický přírodní park Hohes Venn-Eifel.

 

nahoru

 

Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

1 EUR (€) = 100 centimů (jako oběživo od 1.1.2002)

Banky a směnárny akceptují i ostatní konvertibilní měny.

Původní měnu-belgické franky BEF je možné stále vyměnit za Eura v Národní belgické bance.

 

nahoru

 

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky:

·        1. ledna (Nový rok) T

·        5. dubna (Velikonoční pondělí) P

·        1. května (Svátek práce) T

·        17. května Nanebevzetí Ježíše Krista (6. čtvrtek po Velikonocích) P

·         28.5. – Letnice (7. pondělí po Velikonocích) P

·        21. července – státní svátek T (1831, první belgický král Léopold složil ústavní přísahu)

·        15. srpna (Nanebevzetí panny Marie) T

·        1. listopadu (Všech svatých) T

·        11. listopadu (Den příměří – konec 1. svět. války 1918) T

·        15. listopadu – státní svátek (Den dynastie) T

·        25., 26. prosince (Vánoce) T

Regionální svátky:

·        11. 7. Svátek Vlámského společenství (vlámské instituce, úřady mají zavřeno; obchody  apod. nikoliv) T

·        27. 9. Svátek Francouzského společenství/Svátek valonského regionu (tj. valonské a bruselské instituce a úřady mají zavřeno; obchody apod. nikoliv) T

·        15. 11. Svátek Německy mluvícího společenství (v německy mluvícím regionu mají instituce a úřady zavřeno) T

·        16 .9. Svátek Valonského společenství (třetí neděle v září) P

·        8. 5. Svátek regionu Brusel T

Poznámka: P = datum pohyblivé, T = datum trvalé


 

Dny pracovního klidu v roce 2012:

·        1. 1. 2012 ne: Nový rok

·        9. 4. 2012 po: Velikonoční pondělí

·        1. 5. 2012 út: Svátek práce

·        17. 5. 2012 čt: Nanebevstoupení

·        27. 5. 2012 ne: Letnice

·        28. 5. 2012 po: Letnice

·        11. 7. 2012 st: Svátek Vlámského společenství (regionální)

·        21. 7. 2012 so: Státní svátek Belgie

·        15. 8. 2012 st: Nanebevzetí

·        27. 9. 2012 čt: Svátek Francouzského společenství (regionální)

·        1. 11. 2012 čt: Svátek všech svatých

·        11. 11. 2012 ne: Příměří 1918

·        15. 11. 2012 čt: Svátek Germanofonního společenství (regionální)

·        25. 12. 2012 út: Vánoce

Zdroj: www.belgium.be

Pracovní a prodejní doba

Průměrná prodejní doba v belgických obchodních sítích je od 9 do 18,30 hod. (supermarketové sítě do 20.00 hod. a v pátek do 21.00 hod., v sobotu do 18,00 hod.).

 

nahoru


 

Náboženské složení

Zhruba tři čtvrtiny Belgičanů se hlásí ke katolické víře, a sice:

ve Vlámsku 76%

      ve Valonsku 66%

      přibližně 10% se prohlašuje za agnostiky a 12% za "volnomyšlenkáře".

Nejpočetnější náboženská menšina je muslimská, čítá přibližně 400 až 500 tis. osob a je soustředěná převážně ve velkých městech, hlavně v Bruselu a v Antverpách. Disponuje asi 280 mešitami a modlitebnami. Věřících protestantského vyznání je kolem 1%, židovská náboženská menšina má zhruba 35.000 osob.

 

nahoru

 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředními jazyky jsou nizozemština, francouzština a němčina.

Používání jazyků je poměrně citlivá záležitost. Znalost angličtiny je poměrně rozšířená a způsobuje to také silná komunita úředníků EU, kteří často mluví pouze anglicky. Ve Flandrech není francouzština oblíbená a je vhodné se při zahájení konverzace zeptat, zda místní osoba akceptuje francouzštinu. V Bruselu a ve velkých firmách bývá obvyklá podmínka, že zaměstnanci musí být dvojjazyční, (vlámsky a francouzsky). V centrálních úřadech v Bruselu je to dokonce stanoveno zákonem a protože mluví více Vlámů francouzsky než Valonů vlámsky, převládají na úřadech v Bruselu Vlámové.

 

nahoru


 

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Belgie je z územního hlediska rozčleněná do tří Regionů: Vlámského, Valonského a Bruselského, a dále do 10 provincií. Země čítá 589 obcí. Současně je země dělena na jazykovém principu na Frankofonní, Vlámské a Germanofonní (německy mluvící) společenství.

Z hlediska národnostního a ekonomického je však členění Belgie značně originální, prolínají se v něm kompetence federace, regionů a společenství. V pravomoci federace zůstávají zahraniční vztahy, obrana, finance, sociální zabezpečení, částečně zdravotnictví a vnitřní záležitosti. Regiony i společenství mají své vlastní legislativní orgány - parlamenty (či rady) a vlastní exekutivy, tedy vlády. Vlámský region i Vlámské společenství mají jak parlament, tak vládu společnou. Valonský region má vlastní parlament i vládu, stejně tak i Francouzské (frankofonní) společenství. Avšak Rudy Demotte, který je od 20. 07.2007 předseda vlády Valonského regionu, se stal 20.3.2008 zároveň předsedou vlády Francouzského společenství. Tento mandát mu byl obnoven i po regionálních volbách, které proběhly 6. a 7. června 2009. Vlastní parlament (radu) a vládu má i Germanofonní společenství a Region Brusel. V Belgii tak zároveň působí 6 vlád - federální, vlámská, Valonského regionu, Regionu Brusel, Frankofonní společenství a Germanofonního společenství. Stejně tak 6 parlamentů - Federální parlament Belgie, Vlámský parlament, Valonského regionu, Regionu Brusel, Frankofonního společenství a Germanofonního společenství.

Proces federalizace Belgie proběhl formou 5 reforem státu, které byly postupně realizovány od roku 1970 do roku 2001. V roce 1970 byl do ústavy zakotven princip tří „Kulturních společenství“ – vlámské, frankofonní a germanofonní. Toto uspořádání vycházelo z přání vlámských občanů, naproti tomu francouzsky mluvící Valoni a Bruselané, motivováni především ekonomickými zájmy, si ve stejném roce prosadili vznik tří Regionů Flandry, Valonsko a Brusel. Po 10 letech, v roce 1980 probíhá druhá etapa reforem belgické federace. Původní Kulturní společenství se přejmenovávají na Společenství francouzské, vlámské a germanofonní. Tato Společenství již mají svoji Radu (parlament) a Exekutivu (vládu). Zároveň jsou ustaveny Vlámský a Valonský region s vlastní radou a vládou. Ve Flandrech však dochází k fúzi rady a vlády Společenství a Regionu. Ve Valonsku nedošlo k sjednocení Společenství a Regionu, neboť velká většina občanů frankofonního Společenství  žije mimo Valonsko v Bruselu. V roce 1980 Bruselský region ještě nevytvořil žádné vlastní instituce. K tomu dochází až během 3. etapy v letech 1988-1989, kdy „Region Brusel-hlavní město“ je vybaven také parlamentem a vládou. Tato tzv. 3. reforma přináší další decentralizaci moci a předává regionům moc mimo jiné nad veřejnými pracemi a dopravou a společenstvím pravomoc nad vzděláváním. Následuje 4. etapa reforem federace  realizovaná v roce 1993. Do ústavy se dostává formulace: „Belgie je federální stát, který se skládá ze společenství a regionů“. Tím se belgický stát stává i de jure státem federálním v plné síle, společenství a regiony získávají veškeré kompetence. Proces reforem byl dovršen  v roce 2001 tzv. Lambermontskou a Lombardskou dohodami. Zemědělství, mořský rybolov, zahraniční obchod přecházejí do kompetence regionů.  Regionální rozvoj, kontrola volebních výdajů a financování politických stran  přechází do kompetence společenství a regionů. Dohody také stanoví celou řadu změn v oblasti fiskální ve prospěch společenství a regionů. Lombardská dohoda mění fungování institucí v Bruselu, kde se parlament dělí na dvě části-frankofonní a vlámskou a pro přijetí legislativních dokumentů je nezbytné dosáhnout většiny v každé části bruselského regionálního parlamentu. Tento „exkurs“ do historie je nezbytný k pochopení belgické reality.

V současné době dochází k posilování tendencí k posilování autonomie regionů především ve Vlámsku (Flandry) a diskutovaná 6.reforma zřejmě směřuje k státnímu uspořádání typu konfederace.

Předčasné volby do federálního shromáždění (13.6.2010) přinesly nové rozvržení politických sil v Belgii a jednání politických stran - koaličních partnerů - ukazují, že Belgie spěje do další etapy reforem, která bude oslabovat federální moc a posilovat pravomoc regionů a společenství. Vítězná politická strana N-VA je nacionalistickou vlámskou stranou v jejímž programu je jednoznačně stanovena přeměna Belgie na konfederaci, jako mezistupeň k osamostatnění Vlámska a tedy rozpadu Belgie. (viz dále, kap. 2.1 až 2.3)       

 

Region hlavní město:Brusel               1.058 tis. obyvatel (k 1.1.2009)

 

Další velká města:     Antverpy                     489.673 obyvatel  (k 1.1.2010)

Gent                           244.640

Charleroi                     201.593

Liège                           194.648

Bruggy             117.158

Namur                         109.408

 

nahoru


 

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Po vstupu ČR do EU 1. května 2004 mají čeští turisté na základě Nařízení 1408/72 Rady (EEC) při pobytu v jiné členské zemi EU nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči na účet své české zdravotní pojišťovny. Nutnou a neodkladnou zdravotní péčí je péče v případě ohrožení života nebo zdraví, která nesnese odkladu na dobu návratu do ČR. Převoz zpět na území ČR není v tomto rozsahu zahrnut. V případě vycestování je nutné, aby český občan kontaktoval pobočku své zdravotní pojišťovny a požádal o vystavení Evropské karty zdravotního pojištění, který turista předkládá přímo v nemocnici, nebo u lékaře. Doporučujeme zařídit si na cestu a pobyt připojištění, které bude hradit nadstandardní služby v případě úrazu nebo nehody. Bližší informace je možné získat na stránkách Centra mezinárodních úhrad (www.cmu.cz). Turista si rovněž může sjednat s příslušnou zdravotní pojišťovnou zdravotní pojištění pro pobyt v zahraničí.

 

nahoru


 

Celní a devizové předpisy

Od celních poplatků je osvobozen neobchodní dovoz. 
Pro dovoz a vývoz valut nejsou stanovena žádná omezení. Občanům EU se doporučuje být finančně vybaven v závislosti na délce a chrakteruý pobytu. Výše finančních prostředků není pevně stanovena.

Zakázaný nebo omezený je dovoz:
- některých druhů živých zvířat, rovněž i jejich částí (ulity, krokodýlí zuby, želví krunýře atd.), či výrobky z nich (slonovinové sošky),
- některé druhy rostlin, 
- různé výrobky z masa a některé uzeniny,
- střelné a bodné zbraně,
- předměty kulturní či náboženské hodnoty, starožitnosti.

Při cestování se psem, kočkou a fretkou je nutný Evropský pas vydaný a vyplněný veterinářem. Kromě toho musí být zvíře identifikovatelné buď tetováním nebo mikročipem a očkované proti vzteklině.

 

nahoru

 

Dokumenty

Občan ČR může od 1.5.2004 vstupovat a pobývat na území členských států EU bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Od 1.1.2006 nabývá účinnosti novela zákona o cestovních dokladech (č. 559/2004 Sb.), podle které lze k opuštění území ČR k cestě do států EU jako cestovní doklad použít platné občanské průkazy pokud nemají oddělenu vyznačenou část (tj. bez odstřiženého rohu).
Dle vyjádření MV ČR je občanský průkaz cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. MV ČR tedy nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkaze.
Při cestě autem je nutný řidičský průkaz, technický průkaz (carte grise) a pojištění (carte verte).

 

nahoru


Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Belgie patří z turistického hlediska k poměrně bezpečným zemím. Nicméně je potřeba, aby v místech velké koncentrace osob – na nádražích, letištích, trzích apod., kde dochází ke kapesním krádežím, lidé nepouštěli zavazadla z rukou a byli velmi ostražití. Ze zkušeností uvádíme některé příklady důmyslných praktik kapsářů: kapsář odláká turistovu pozornost a současně mu z kabelky vybere veškeré cennosti; rozsypané hřebíky na silnici donutí řidiče vozidla vystoupit, načež mu zloděj vybere doklady z vozidla. 
Podobná rizika přináší i návštěva některých míst historického centra centru Bruselu.

Upozornění pro turisty cestující autem - pokuty za nedodržení pravidel silničního provozu jsou velmi vysoké. Kontrolní zařízení se často objevují na dálnicích i ve městech. Předepsaná rychlost na belgických dálnicích je 120 km/hod, na silnicích mimo město 90 km/hod a ve městě 50 km/hod. Řidiči by měli dodržovat doporučenou rychlost předepsanou dopravními značkami zejména v daných úsecích.

Pro cestování městskou hromadnou dopravou doporučujeme zakoupit si jízdenky MHD na stanicích metra, v novinových stáncích či přímo v dopravním prostředku (1 jízda za 2 €, 10 jízd za 12.30€), ceny případných pokut jsou vysoké.

V Belgii se oficiálně mluví francouzsky (valonská část + Brusel), vlámsky (vlámská část + částečně Brusel) a německy (germanofonní společenství). Většinou je možné se domluvit i anglicky. Upozorňujeme na dvojjazyčné názvy měst, které se vyskytují ve valonském nebo ve vlámském názvu podle toho, v jakém regionu se turista nachází (Brusel/Bruxelles, Gent/Gand, Leuven/Louvain, Mons/Bergen atd.) Doporučujeme, aby si turisté předem zjistili, jak se město, které se chystají navštívit, nazývá.

 

nahoru


 

Víza, režim vstupu

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie/EHP se každý státní příslušník ČR může dovolávat práva pobytu v jiném členském státě EU (tzv. volný pohyb osob), a to na základě čl. 18. Smlouvy o založení ES, který stanoví, že "každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států".
Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví.

Při pobytu delším než tři měsíce je třeba na místním úřadě ("commune") udělat prohlášení o příjezdu (declaration d´ arrivée) a následně požádat o povolení k pobytu. Belgie bude v brzké době transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES, která umožňuje pobyt občanů Unie na území jiného členského státu, pokud jsou v hostitelském členském státě zaměstnanými osobami nebo osobami samostatně výdělečně činnými nebo mají pro sebe a a své rodinné příslušníky dostatečné prostředky, aby se po dobu svého pobytu nestali zátěží pro systém sociální pomoci hostitelského členského státu, a jsou účastníky zdravotního pojištění, kterým jsou v hostitelském státě kryta všechna rizika.

Belgie oznámila, že zatím neotevře svůj pracovní trh žadatelům z nových členských států EU. Vzhledem k prodloužení přechodného období je tedy v případě pracovního poměru stále vyžadováno pracovní povolení. Od 1. června 2006 však bylo zjednodušeno vydávání pracovního povolení pro těžko obsaditelná místa. 
Pro tuto skupinu je od 1. června 2006 vydáváno pracovní povolení typu B již během pěti pracovních dní, aniž by byl předem nutný průzkum trhu. Podle regionálních pracovních úřadů bude v Belgii těchto nedostatkových míst zhruba 60 000. Zahraniční pracovníci musí být nicméně vystaveni stejným pracovním i platovým podmínkám jako jejich belgičtí kolegové. 
Mezi nedostatková zaměstnání patří například povolání architekta, inženýra, informatika, zdravotní sestry, účetní, sekretářky, povolání poradců a technického zaměření, překladatelů, učitelů cizích jazyků, zaměstnanců státní správy, instalatérů, elektrikářů, mechaniků, stavebních dělníků, zedníků a pomocného personálu.

 

nahoru

 

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

Český občan má nárok na nutnou a neodkladnou zdravotní péči v případě ohrožení života nebo zdraví. Před odjezdem z ČR je třeba si vyzvednout u pobočky zdravotní pojišťovny Evropskou kartu zdravotního pojištění. Doporučujme zařídit si na cestu a pobyt připojištění, které bude hradit nadstandardní služby v případě úrazu nebo nehody (např. repatriace) nebo úmrtí. 
V Belgii se lékařské ošetření platí rovnou lékaři, který vystaví potvrzení o ošetření. Pro úhradu nákladů je třeba se obrátit s tímto potvrzením na příslušnou zdravotní pojišťovnu v ČR.

V Belgii je nutno i při místních hovorech vytáčet předčíslí města (např. Brusel má 02). Při volání ze zahraničí nula odpadá. Mezinárodní předčíslí Belgie je 0032. Telefonní čísla různých naléhavých služeb se volají po Belgii bez volacího znaku.


Lékařská služba první pomoci: 100
Policie: 101
Belgický červený kříž: 105
Informace o telefonních čislech v Belgii: 1307
Informace o telefonních čislech v zahraničí: 1304
Ztracená nebo ukradená karta: 070-344344
Letiště v Bruselu (Zaventem)-informace,rezervace 02/7232323
ČSA Brusel: 02/7106430
České centrum Brusel: 02/22139430

 

   nahoru