Srbsko

 
Oficiální název státu

Rozloha

Počet obyvatel

Podnebí

Přírodní poměry

Cestovní ruch
                                       
Peněžní jednotka a její členění,
používání jiných měn


Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Náboženské složení

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Celní a devizové předpisy

Dokumenty

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Víza, režim vstupu

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

  

 

ZÁJEZDY DO SRBSKA:

 

Ubytování v Srbsku

Letenky do Srbska

 



 

Oficiální název státu

v češtině - Srbská republika (RS)

v srbštině - Republika Srbija (RS)

 

Rozloha

RS je vnitrozemský stát rozkládající se v jižní části Panonské nížiny a v centru Balkánského poloostrova. Na severu sousedí s Maďarskem, na východě s Rumunskem a s Bulharskem, na jihu s Makedonií a s Kosovem, na jihozápadě s Černou Horou a na západě s Bosnou a Hercegovinou a s Chorvatskem.


Podle oficiálních srbských údajů je rozloha RS 88 361 km2, reálně však 77 474 km2:

centrální Srbsko 55 968 km2

Vojvodina 21 506 km2

(Kosovo a Metohija 10 887 km2 - viz pozn.)


Pozn.: Dne 17.2.2008 vyhlásil kosovský parlament nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický a multietnický stát. ČR uznala samostatné Kosovo dne 21.5.2008. Oficiální orgány a představitelé RS odmítají nezávislost uznat a nadále je považují za součást Srbska.

 

Počet obyvatel

Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2002 činí počet obyvatel 7 498 001. Průměrná hustota osídlení v RS činila cca 96,8 obyvatel na km2

 

Podnebí

Srbsko má převážně kontinentální podnebí.

 

Přírodní poměry

Pomineme-li území Vojvodiny, dnes autonomní oblast mezi dolní Sávou, Tisou a Dunajem, má vnitrozemské Srbsko hornatý charakter.

 

nahoru

 

Cestovní ruch

Cestovní ruch v zemi prakticky ustal a je opět obnovován.

 

nahoru

 

Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Oficiální měna v RS - dinár - RSD, (100 para) kurz 1 EUR = cca 100 RSD (říjen 2011)

 

nahoru

 

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

1-2. leden - Nova Godina - Nový rok

15. únor - Den státnosti RS a Den armády RS

1-2. květen - Praznik rada - Mezinárodní den práce

7. leden - Božič - 1.den vánoční (pouze pro pravoslavné)

Pohyblivý svátek Velikonoce (Uskrs), 3 dny - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý (juliánský kalendář).


Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Slava -svátek rodinného patrona/světce - jeden den pracovního klidu/volna.


Dále den pracovního klidu-volna podle vyznání: křesťané římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. svátek vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý.


Den pracovního klidu/volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu (Ramazanski bajram), první den Bajramu (Kurbanski bajram).


Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1 den.

Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou po-pá 8-20 hod a so 8-15 hod, řada soukromých obchodů má však otevřeno v sobotu do večera a po většinu dne v neděli.

 

nahoru

 

Náboženské složení

Většina obyvatel je pravoslavného vyznání. V severních oblastech RS, zejména ve Vojvodině, je poměrně značná část obyvatel římsko-katolického vyznání. Většina obyvatel v jihozápadní oblasti Srbska (Sandžak) je muslimského vyznání.


Údaje z roku 2002:

- 85 % pravoslavní

- 5,5 % katolíci

- 3,2 % muslimové

- 1 % protestanti

- 5,3 % ostatní

 

nahoru

 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem v RS je srbština s ekavským nářečím a s písmem cyrilicí, v každodenním životě je běžně používána i latinka.


V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně často se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou. 

 

nahoru

 

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

RS je po vyhlášení nezávislosti Černé Hory unitárním státem.


Hlavním městem RS je Bělehrad s cca 1,7 mil. Obyvatel (ovšem odhady hovoří až o cca. 2 mil. obyvatel, což zahrnuje mimo jiné utečence).


Dalšími většími městy v RS jsou:

Novi Sad (cca 300 000 obyvatel)

Niš (cca 250 000 obyvatel)

Kragujevac (cca 180 000 obyvatel)

Subotica (cca 150 000 obyvatel)

Čačak (cca 120 000 obyvatel)

a dále několik větších měst do 100 000 obyvatel, např. Kruševac a Leskovac

 

nahoru

 

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně. Jedná se o případy poskytnutí bezodkladné první pomoci. Tato skutečnost vyplývá z platné Sociální dohody, jež vstoupila v platnost 1. 12. 2002. Podle této dohody si občané ČR ještě před cestou do Republiky Srbsko musí u své zdravotní pojišťovny ČR vyzvednout tzv. registrační formulář (E 111). V případě potřeby je nutno předložit v místním zdravotním zařízení předmětný předem vyplněný formulář a je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (legitimace příslušné zdravotní pojišťovny). Bez předložení tohoto formuláře je třeba počítat s platbou v hotovosti (v dinárech). Za účelem vyřízení plnohodnotného zdravotního pojištění v RS je nutné v ČR vyzvednout další formulář, který vydává Správa sociálního zabezpečení ČR (E 101). Na základě těchto dvou dokumentů může být občanovi ČR vystavena srbská zdravotní knížka, kterou ZÚ Bělehrad doporučuje mít každému, kdo má v RS dlouhodobý pobyt. ZÚ nadále doporučuje v ČR před cestou uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění na komerčním základě 

Úroveň zdravotnických služeb závisí na kategorii konkrétního zařízení. Vývoj v celém regionu během posledních let vedl k celkové stagnaci až snížení úrovně poskytování zdravotnické péče vč. vybavenosti zdravotnických zařízení.

 

nahoru

 

Celní a devizové předpisy

Na hraničním přechodu při vstupu na území Srbska je potřeba celním orgánům deklarovat dovážené valuty, pokud jejich výše překračuje 10.000 EUR, a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut držených při výstupu ze Srbska. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Bělehrad zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut je porušením platných právních norem.

Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území Srbska a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována.

Na hranicích Srbska většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt.

Pro dovoz či tranzit zbraní je potřebný zbrojní list vydaný Velvyslanectvím Srbska v Praze.

Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Zakázán je dovoz omamných a psychotropních látek a jedů.

Dovoz zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu a veterinárního potvrzení o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 90 dnů.

 

nahoru

Dokumenty

Platný cestovní pas. Platný občanský průkaz.
Ministerstvo zahraničních věcí však upozorňuje, že občanský průkaz nelze použít při letecké přepravě při cestách do Srbska.

 

nahoru

 

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Bezpečnostní situace v Srbsku je dobrá. Pro informace o aktuálním stavu v oblasti Kosova doporučujeme kontaktovat Velvyslanectví ČR v Prištině na e-mailpristina@embassy.mzv.cz nebo na telefon +381-38-246-676.

Dopravní situace: Stav vozovek je všeobecně horší oproti situaci v ČR (četné díry, výmoly, vyježděné koleje atd.). Řízení se musí věnovat zvýšená pozornost. Silnice a dálnice nepoužívají pouze motorová vozidla, ale také chodci, cyklisté, neosvětlené povozy atd. Z důvodu přítomnosti pomalých a neosvětlených vozidel v pravém pruhu dálnice a riziku nehod po setmění se doporučuje jízda v levém pruhu dálnice. Kontroly dopravní policie (zejména v Srbsku) jsou poměrně časté. Doporučuje se respektovat případnou výzvu policisty k zastavení a během většinou pouze formální kontroly dokladů se vyvarovat jakýchkoliv verbálních konfliktů. Tyto mohou skončit odebráním cestovního pasu a udělením pořádkové pokuty (může se vést i řízení u místního „přestupkového soudu”). Styl řízení místních řidičů je celkově agresivnější a této skutečnosti odpovídá i vyšší počet těžších dopravních nehod. Aktuální stav na silnících lze zjistit přes Auto-Moto Svaz Srbska (web: www.amss.rs, e-mail: info@amss.rs).
Od 1. 1. 2010 začala v Srbsku platit nová pravidla silničního provozu. Za způsobené dopravní přestupky se řidičům udělují jak trestné body, tak i finanční pokuty. Postihy za jednotlivé přestupky ve srovnání s předchozí praxí daleko přísnější. Placení pokut je vyžadováno prostřednictvím vkladu na bankovní účet uvedený na složence. Do doby než se platba uskuteční, bývá policií zadržován cestovní pas plátce. Maximální doba, po kterou cestovní doklad cizince může být z těchto důvodů držen, je 8 dní. Je dobré si uvědomit, že zejména na venkově a o víkendech může být úhrada pokuty uvedeným způsobem problém. Nová pravidla platí také pro ostatní účastníky silničního provozu (cyklisty, chodce). Bližší informace o druzích přestupků a výši pokut najdete na internetových stránkách ZÚ Bělehrad (http://www.mzv.cz/belgrade/cz/informace/novy_zakon_o_silnicnim_provozu.html).

 

nahoru

 

Víza, režim vstupu

Na území Srbska je občanům ČR umožněn vstup a pobyt do 90 dnů bez víza pouze s platným cestovním dokladem. Kromě cestovního pasu lze s platností od 12.6.2010 vstupovat na území Srbska i na základě občanského průkazu.

V Srbsku platí přihlašovací povinnost (do 24 hodin) - tzn., že cizinec musí přihlásit pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa přechodného pobytu, a je mu vydána tzv. bílá karta. Při odjezdu ze země je nutné se odhlásit. Při ubytování v hotelu, kempech aj. plní tuto povinnost ubytovací zařízení.

Ve všech ostatních případech (pobyt u příbuzných, známých apod.) vás musí přihlásit majitel nemovitosti, ve které budete bydlet během své návštěvy Srbska. Může tak učinit i bez vaší přítomnosti, ale k přihlášení bude potřebovat váš pas. Před odjezdem se každý musí odhlásit již osobně.

Srbské orgány neumožňují vstup na území Srbska z území Kosova v případě, že osoby vstoupily na území Kosova mimo oficiální srbské přechody. Pokud občan přicestoval do Kosova letecky, popřípadě z území Makedonie, Albánie a Černé Hory, srbské orgány neumožní vstup do Srbska přes hranici Srbska s Kosovem.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky cestování nezměnily.

 

nahoru

 

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně v souladu se sociální dohodou z r. 2002, která ovšem nekryje náklady na případnou repatriaci. Před cestou je nutno si na své zdravotní pojišťovně vyzvednout pro Srbsko platný, vyplněný a potvrzený formulář CZ/YU 111. Velvyslanectví ČR v Bělehradě v každém případě doporučuje v ČR uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění.


Důležitá telefonní čísla:
- policie 92 
- hasiči 93
- zdravotní pohotovost 94
- informace 988
- Informační centrum Auto-Moto Svaz Srbska (silniční služba) 987, www.amss.rs,
- Informace o železniční dopravě, Hlavní nádraží Bělehrad +381-11-360-2899,www.zeleznicesrbije.com
- letiště Nikola Tesla (Bělehrad) +381-11-209-4000, +381-11-209-4444, www.beg.aero

 

nahoru