Rumunsko
|
Oficiální název státu Rozloha Počet obyvatel Podnebí Přírodní poměry Cestovní ruch Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Náboženské složení Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Celní a devizové předpisy Dokumenty Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům Víza, režim vstupu Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla
ZÁJEZDY DO RUMUNSKA
Ubytování v RumunskuLetenky do Rumunska
|
Oficiální název státuRumunsko (România)
Rozloha238 391 km2 (13. místo v Evropě)
Počet obyvatelPočet 21,5 mil. (leden 2010), hustota 90 obyvatel na 1 km2
PodnebíPřevládá kontinentální podnebí, při černomořském pobřeží mírnější. Zima je studená, bohatá sněhem, léto slunné, ale často deštivé. Průměrná lednová teplota v Bukurešti vystupuje na – 3 °C, červencová n 23 °C.
Přírodní poměryCentrální část země obklopují Karpaty (Moldoveanu, 2 544 m), karpatský oblouk na západě uzavírají Západní hory (Muntii Apuseni). V centru tohoto horského oblouku zůstává Transylvánská plošina (též Sedmihradsko). Při západní hranici má Rumunsko část Potiské nížiny, na jihu se prostírá až k deltě Dunaje a k pobřeží Černého moře úrodná nížina Rumunská (dříve též Valašská) a na východě při řece Prutu leží Moldavská pahorkatina.
Cestovní ruchZařízení pro zimní sporty jsou především v Karpatech. Nejoblíbenější místa jsou Brašov a Poiana ve výšce 1 000 m. Sulina a Tulcea jsou branami do národního parku Dunajské delty, která tvoří hranici s Ukrajinou a chrání jedinečnou flóru a faunu. Nejoblíbenější místa na letní pobyt jsou na černomořském pobřeží. Přístavní město Constanta bylo založeno již ve starověku a blízké přímořské lázně Mamaia a Eforie nabízejí vodní sporty i lázeňská zařízení. Pozoruhodné jsou hlavní město Bukurešť a Bukovina s barevně malovanými kostely z 15. a 16. století.
Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn1 Leu, množné číslo Lei (RON). 1.7. 2005 proběhla změna z tehdejšího ROL a byly škrtnuty čtyři nuly. Lze se však poměrně často ještě potkat s „počítáním v deseti a statisících“. Kurz RONu byl v říjnu 2011 tento: 1 EUR = 4,3 RON. Aktuální směnný kurz RONu je možné nalézt na stránkách Rumunské národní banky www.bnr.ro – v rubrice Cursul de Schimb, případně (vůči české koruně) na stránkách ČNB.
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní dobaStátní svátky v Rumunsku (volno) - dle zákona č. 75/1996 1. a 2. ledna první a druhý velikonoční den /pravoslavné Velikonoce jsou zpravidla později než katolické 1. května 1. prosince 25. a 26. prosince Náboženské svátky (dny, kdy není volno, ale lidé spíš slaví, než pracují – není vhodná návštěva či služební cesta) 7. 01. (sv. Jan – Ion) 8. 03. – MDŽ 24. 04. (sv. Jiří – Gheorghe) 21. 05. (Konstantin a Helena) 15. 08. (sv. Marie) 6. 12. (sv. Mikuláše – Nicolae)
Obvyklá pracovní doba úředníků se pohybuje od 8:00–16:30 s pauzou na oběd (volat nebo jinak komunikovat je však jistější až po 9:00 a před 16:00) U firem není neobvyklá pracovní doba i po 18. hodině.
Náboženské složení86,7 % obyvatel se hlásí k pravoslavnému 4,7 % k římsko-katolickému 3,2 % k reformovanému 0, 9 % k řecko-katolickému vyznání.
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazykyRumunština. Příslušníci menšin se mohou před soudy vyjadřovat ve svém mateřském jazyce. Na úrovni místní správy je v některých oblastech možné užívat i jazyky menšin (v praxi jde především o maďarštinu).
Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká městaRepublika (parlamentní systém, více stran, 2 komory parlamentu), 41 žup + hl.m. Bukurešť (6 obvodů – 1 912 718 obyvatel), další velká města – Konstanca (Constanţa), Temešvár (Timişoara), Jasy (Iaşi), Kluž (Cluj), Brašov (Braşov), Oradea, Arad, Craiova, Sibiu, Ploieşti.
Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EUOd 1. 1. 2007 je občanům EU v Rumunsku poskytována neodkladná péče na základě evropské karty zdravotního pojištění (EHIC - European Health Insurance Card), kterou vydává pojišťovna ve státě bydliště (nebo zaměstnání). Nicméně je třeba vědět, že tato peče se vztahuje pouze na akutní zdravotní problémy a nepokrývá např. převod do nemocnice v ČR, resp. převoz ostatků. Náklady se pak mohou vyšplhat velmi vysoko. Lze proto vřele doporučit před cestou do Rumunska uzavření cestovního připojištění. Bližší informace k systému uhrad zdravotní péče naleznete na stránce Centra mezistátních úhrad v Praze / www.cmu.cz / Vzhledem k tomu, že se výše uvedené pojištění pokrývá pouze poskytnutí nezbytné lékařské pomoci, nikoliv však např. repatriaci do ČR, doporučujeme uzavřít před cestou do Rumunska komerční zdravotní připojištění i pro tyto účely. V případě dlouhodobých pobytů by měli občané ČR požádat svoji českou pojišťovnu o vydání formuláře E 106, který dává nárok na plnou zdravotní péči, příp. E 112 – souhlas pojišťovny s plánovaným lékařským zákrokem v zahraničí. Další variantou je i odhlášení ze zdravotnického systému v ČR a registrace v systému rumunském u CNAS /Národní zdravotní pojišťovna/.
Celní a devizové předpisyOd vstupu Rumunska do EU platí v této oblasti předpisy EU. Bližší informace jsou v angličtině na webových stranách celní správy www.customs.ro.
Dokumenty
Občan ČR může cestovat do Rumunska na základě platného cestovního pasu nebo platného občanského průkazu. Nedoporučuje se však cestovat na občanský průkaz s odděleným rohem. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Rumunska. Děti zapsané v platném cestovním pasu rodiče mohou s rodičem, v jehož pasu jsou zapsány, překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu, přičemž dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku (v období od 1.9.2006 do 29.2.2008 nebylo možné děti do pasu rodiče zapisovat). V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad. Tento doklad slouží k jednorázově cestě do ČR.
Řidiči musí být vybaveni platným řidičským průkazem /český řidičský průkaz je v Rumunsku uznáván/, technickým průkazem vozu, zelenou kartou a dokladem opravňujícím k řízení vozidla, pokud jde o vozidlo koupené na leasing, nebo půjčené /stačí plná moc majitele nejlépe v angličtině/ Občanům ČR v Rumunsku dlouhodobě nebo trvale pobývajícím /tzn. na základě příslušného povolení k pobytu/ se doporučuje vyměnit český řidičský průkaz za průkaz rumunský z důvodu snadnějšího administrativního postupu v případě zadržení řidičského průkazu policií při spáchání dopravního přestupku Informace o dokumentech potřebných pro tuto výměnu jsou uvedeny na www.mzv.cz/bucharest .
Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům
Ačkoliv na mnoha hlavních silničních tazích došlo v posledních době k výraznému zlepšení, je dosud stav silnic v Rumunsku spíše špatný. Na hlavních silnicích je třeba počítat s přítomností chodců, cyklistů a zejména v noci zvlášť nebezpečných neosvětlených povozů. Doporučujeme omezit jízdu v noci na minimum a počítat s mnohem větší časovou rezervou.
Víza, režim vstupu
Rumunsko se od 1. ledna 2007 stalo členskou zemí EU, z čehož vyplývají i důležité změny pro občany ČR, kteří se v Rumunsku zdržují krátkodobě i dlouhodobě.
Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla
Od 1. 1. 2007 je občanům EU v Rumunsku poskytována nezbytná lékařská péče na základě průkazu evropského zdravotního pojištění /EHIC/, který vydá zdravotní pojišťovna v zemi trvalého bydliště. Bližší informace o systému hrazení zdravotní péče lze najít na webových stranách Centra mezistátních úhrad www.cmu.cz.
|
