Černá Hora

 
Oficiální název státu
                                      
Rozloha

Počet obyvatel

Podnebí

Přírodní poměry

Cestovní ruch

Peněžní jednotka a její členění,
používání jiných měn


Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Náboženské složení

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Celní a devizové předpisy

Dokumenty

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Víza, režim vstupu

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

 

 

ZÁJEZDY DO ČERNÉ HORY:

 

 

Ubytování v Černé Hoře

 

Letenky do Černé Hory

 



 

 

Oficiální název státu

Černá Hora (ME)

Název se objevuje poprvé v r. 1296 v Chartě srbského krále Stefana Uroše II Milutina z dynastie Nemanjićů, v italských zdrojích se pak v r. 1348 jako Cerna Gora, později Cernagora, Montana Negra, Montenegro či Monte Negro. 

 

Rozloha

Černá Hora se rozkládá se na ploše 13 812 km2, z toho vodní plocha zaujímá 1,5 %. 
Celková délka státních hranic je 614 km, délka pobřeží Jaderského moře je 294 km.

 

Počet obyvatel

Počet obyvatel: 620 029

Průměrná hustota osídlení v Černé Hoře: 45,2 obyv/km2

 

Podnebí

Černá hora má ve vnitrozemí kontinentální klima, na pobřeží převažuje středomořské podnebí.

 

Přírodní poměry

Jížní Dinaridy, vysoké až 2 522 m (Durmitor), spadají příkře do Jaderského moře. Na hranici s Albánií se rozkládá Skadarské jezero, největší jezero Balkánského poloostrova.

 

Cestovní ruch

V Černé Hoře velmi rychle kvete turistický ruch. Hlavní turistická letoviska se nacházejí u moře, jedná se o města BudvaKotorUlcinj aj. ( Sveti StefanSutomore , Bečići…)

 

Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

 

Oficiální měnou v Černé Hoře je od 1. 1. 2002 EURO.


Mimo Podgorici, některá větší města, pobřeží a horská letoviska bývá na území Černé Hory dosud problematické používat v běžném platebním styku mezinárodně uznávané kreditní karty. Při nákupech se doporučuje disponovat větším množstvím hodnotově menších bankovek a větším počtem drobných mincí.

 

nahoru

 

 

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

1. leden - Nový rok 
7. leden - pravoslavné vánoce
14. leden - pravoslavný Nový rok 
Velký pátek *
Velikonoční pondělí *
*/ Pohyblivý svátek Uskrs - Velikonoce - 3 dny - velký pátek, velikonoční pondělí a úterý - juliánský kalendář
1. květen - Mezinárodní den práce 
9. květen - Den vítězství
21. květen - Den nezávislosti 
(státní svátek u příležitosti výročí referenda o nezávislosti z r. 2006)

13. červenec - Den státnosti 
(hlavní státní svátek u příležitosti výročí vyhlášení nezávislé Černé Hory na Berlínském kongresu 1878 a současně zahájení povstání proti fašismu 13.7.1941)
Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Sv. Slava -svátek rodinného patrona-světce - jeden den pracovního klidu-volna

Den pracovního klidu-volna podle římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1.den vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - veliký pátek, velikonoční pondělí a úterý.

Den pracovního klidu-volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu - Ramazanski bajram, Bajram - prvi dan Kurbanskog bajrama

Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1.den

Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou v po - so 09 - 20 hod., prodejen s potravinami/drogerií obvykle 07 - 22 hod, větší obchody s potravinami bývají otevřeny i v neděli, zpravidla do 21 hod. Non stop prodejny existují jen v Podgorici a některých turisticky lukrativních destinacích v omezeném počtu.


V porovnání s ČR je v zemi i v přepočtu na obyvatele nepoměrně méně supermarketů a zatím jen dva hypermarkety v Podgorici. 

 

nahoru

 

 

Náboženské složení

·                     72, 07 % pravoslaví (446.857)

·                     15, 97 % islám (99.038)

·                     3, 44 % katolíci (21.299)

·                     3,14 % muslimové (19.439)

·                     0,24 % křesťané (1.460)

·                     0.14 % adventisti (894)

·                     0.07 % agnostici (451)

·                     0,02 % svědci jehovovi (145)

·                     0,02 % protestanti (143)

·                     0,02 % budhisté (118)

·                     0,01 % orientálci (58)

·                     0.01 % Židé (12)

·                     1, 02 % ostatní (6.337)

·                     2, 61% nedeklarovaní (16.180)

(Zdroj: Úřad pro statistiku Černé Hory Monstat - census 2011, dobrovolný údaj)


Černohorská Ústava zakládá odluku státu a církve a náboženské organizace mají stejná práva. Většina občanů Černé Hory je pravoslavné víry. Věřící Srbské pravoslavné církve jsou shromážděni kolem Metropolie crnogorsko-primorske a Eparhie budimljansko-nikšićke. V Černé Hoře existuje rovněž Černohorská pravoslavná církev, které se považuje za následníka pravoslavné církve, jež existovala do r. 1920, kdy byla připojena k Srbské pravoslavné církvi, kterou však není uznána (SPC neuznává autokefalitu CPC). Jedním z hlavních důvodů jsou majetkové spory. Mezi oběma pravoslavnými církvemi je silná řevnivost a napětí. Sunitští muslimové jsou sdružení v Islámském společenství Černé Hory, katolíci se organizují v rámci nadbiskupství v Baru či biskupství v Kotoru. Katolická katedrála je rovněž v Podgorici. Diferenciace mezi stoupenci islámu a muslimské víry byla v censu 2011 použita poprve a setkala se převážně s kritikou veřejnosti.

 

nahoru

 

 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Podle Ústavy Černé Hory je úředním jazykem jazyk černohorský a dalšími úředními jazyky jsou bosenský, srbský, albánský a chorvatský. Před vyhlášením obnovy nezávislosti Černé Hory v r. 2006 se většina obyvatel deklarovala jako hovořící srbsky s ijekavským nářečím.


Na základě politické dohody z r. 2011 mezi vládou Černé Hory a prosrbsky orientovanou opozicí v Černé Hoře, požadující zrovnoprávnění srbského jazyka s černohorským, byla provedena novelizace školského zákona a výuka dle něj probíhá v černohorském jazyce a s ohledem na stejný lingvistický základ i v srbském jazyce jako jazyce k úřednímu použití; v zájmu respektování práv menšinových národů, vyučování probíhá i v bosenském, albánském a chorvatském jazyce jako v jazycích k úřednímu použití. Vyučovací předmět má název "jazyk černohorský - srbský, bosenský, chorvatský".


Dle výsledků censu 2011 se k černohorskému jazyku jako jazyku mateřskému přihlásilo 36,97 % obyvatel (229.251 osob), k srbskému jazyku 42,88 % (265.895), k bosenskému 5,33 % (33.037), k albánskému 5,27 % (32.671), k srbo-chotvatskému 2,03 % (12.559), k romskému 0,83 % (5.169), k bošňackému 0,59 % (3.662), k mateřskému 0,54 % (3.318), k chorvatskému 0,45 % (2.791), k ruskému 0,17 % (1026), k srbsko-černohorskému 0,10 % (618), k makedonskému 0,09 % ( 529), k černohorsko/srbskému 0,06 % (369), k maďarskému 0,04 % (225), k chorvatsko/srbskému 0,04 % (224), k anglickému 0,03 % (185), k německému 0,02 % (129), ke slovinskému 0,02 % (107) a k rumunskému 0,02 % (101). Ostatními jazyky hovoří 0,47 % (2.917), regionálními jazyky 0,07 % (458), odmítlo se vyjádřit 3,99 % (24.748).


V porovnání s censem 2003 se počet obyvatel, které hovoří černohorským jazykem jako jazykem mateřským, zvýšil o 14 % a těch, kteří označili za mateřský jazyk srbský, je o 20 % méně.


Rovnocennými písmy jsou cyrilice (varianta azbuky) a latinka.


Černohorský jazyk se celkově liší od srbského jazyka méně, než je tomu v případě češtiny a slovenštiny.


V praxi se v opštinách, kde většinu či podstatný podíl tvoří národní či etnické skupiny, úředně používají i jazyky a písma těchto entit. Albánština se užívá v opštinách Ulcinj a Plav a hovoří se tímto jazykem v Tuzi (administrativně spadá k Podgorici). Chorvatština se používá v okolí Boky kotorské (opštiny Herceg Novi, Kotor a Tivat) a bosenština v severních oblastech země (tzv. Sandžak), kde žijí Bosňáci / Muslimové, kteří vyznávají islám a většinou jsou slovanského původu.


V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně častěji se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou, zřídka ruštinou (u menší části starší generace).

 

nahoru

 

 

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Černá Hora je rozdělena do 21 opštin (okresů/obvodů) a dvou městských opštin Golubovci a Tuzi, které jsou součástí opštiny Podgorica: Andrijevica, Bar, Berane, Bijelo Polje, Budva, Danilovgrad, Žabljak, Kolašin, Kotor, Mojkovac, Nikšić, Plav, Plužine, Pljevlja, Podgorica, Rožaje, Tivat, Ulcinj, Herceg Novi, Cetinje, Šavnik.


V Černé Hoře je 1256 obcí, z nichž 40 mají statut města.


Hlavním městem Černé Hory je Podgorica (do r. 1992 Titograd), dle censu z r. 2011 se 156.169 obyvateli, včetně předměstí se 187.085 obyvateli (Podgorice s předměstím zaujímá 10,4 % území Černé Hory a podílí se 25,17 %, resp. 30,17 % na celkovém počtu obyvatel země. Sídelní městem je Cetinje se 14 166 obyvateli.


Počtem obyvatelstva za hlavním městem Podgoricí následují Nikšić (57.278), Bijelo Polje (23 105), Pljevlja (19.622), Bar (17.727), Herceg Novi (19.617), Budva (15.933), Kotor (12.715), Berane (11.193), Ulcinj (10.828), Tivat (10.149), Rožaje (9.567), Danilovgrad (6.892), Plav (5.552), Mojkovac (3.631), Žabljak (1.737), Plužine (1.353), Andrijevica (1.055), Kolašin (2.747), Šavnik (456).


Z hlediska počtu obyvatel v jednotlivých opštinách následují za Podgoricí (187.085) Nikšić (72.824), Bijelo Polje ( (46.676), Bar (42.368), Berane (35.452), Herceg Novi (30.992), Pljevlja (31.060), Rožaje (23.312), Kotor (22.799), Ulcinj (20.265), Budva (19.170), Danilovgrad (17.678), Cetinje (16.757), Tivat (14.111), Plav (13.549), Mojkovac (8.669), Kolašin (8.420), Andrijevica (5.117), Plužine (3.286), Žabljak (3.599), Šavnik (2.077).


S výjimkou Podgorice, Danilovgradu a přímořských opštin zaznamenává černohorské vnitrozemí dlouhodobě pokles obyvatelstva. Velmi zřetelné je zejména vylidňování venkovských horských oblastí.

 

nahoru

 

 

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně v souladu se Smlouvou mezi ČR a SRJ o sociálním zabezpečení z r. 2002, která ovšem nekryje náklady na případnou repatriaci ! Před cestou do Černé Hory je nutno si ve své zdravotní pojišťovně v ČR vyzvednout platný formulář CR/YU 111, který je třeba si nechat před odjezdem potvrdit. Tento formulář potvrzuje nárok na okamžité potřebné věcné plnění při přechodném pobytu na území Černé Hory. V místě přechodného bydliště si vyžádá "Potvrzení nároku na zdravotní péči" ("Potvrdu o pravu na zdravstvenu zaštitu"), která se týká nároku na ošetření/hospitalizaci jen ve veřejných zdravotnických zařízeních. Pokud pak turista potřebuje v Černé Hoře lékařskou péči, musí se s uvedeným Potvrzením obrátit na pobočku Fondu zdravotnictví Černé Hory dle místa svého přechodného pobytu, která mu vydá tzv. "Nemocniční list" ("Bolnički list"). Za každé ošetření ve veřejném zdravotnickém zařízení by pak pacient měl uhradit jen spoluúčast podle černohorského zdravotního systému; ostatní náklady by si měly vzájemně uhradit fondy zdravotního pojištění mezi ČR a Černou Horou přímo. Pokud je pacient pojištěn, ale nemá výše uvedené Potvrzení, je veřejné zdravotnické zařízení v Černé Hoře povinno si tento dokument ve dvojjazyčné verzi vyžádat prostřednictvím příslušné pobočky Fondu u jejího zahraničního partnera. Pokud se Potvrzení nepodaří touto cestou zajistit, veřejné zdravotnické zařízení má právo požadovat úhradu od pojištěnce.

Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje se před cestou připojistit, tj. sjednat si cestovní pojištění, adekvátní délce pobytu a plánovaným aktivitám. Je třeba si mj. ověřit, zda cesta nemá sportovní charakter, neboť takový její charakter vyžaduje u některých druhů pojištění příplatek. Cestovní pojištění navíc kryje i další, obvykle nemalé výlohy, např. přepravu nemocného, a často umožňuje, že vyšší poplatky hradí asistenční služba pojišťovny. Následná refundace ostatních poplatků je ovšem možná jen v případě, že k ošetření došlo ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny.


Plnění pojistného nezřídka vyžaduje okamžitou stručnou a výstižnou telefonickou zprávu pojišťovně v ČR na účet volaného. Vždy je žádoucí si ponechat pro další jednání s pojišťovnou veškeré účetní doklady včetně kopií receptů, RTG, CT, MGR snímků a nechat si vystavit od zdravotnického zařízení lékařskou zprávu s diagnózou. Pojišťovny v ČR obvykle vyžadují její úřední překlad. 
Očkování do Černé Hory není třeba, doporučuje se očkování proti žloutence A a B a proti tetanu.

Veškeré léky se v lékárnách platí v hotovosti. V soukromých lékárnách je sortiment podstatně širší. Ne vždy jsou však v Černé Hoře i některé životně důležité léky dostupné (např. častý deficit insulinu apod.). Proto Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje turistům vybavit se na cestu všemi potřebnými léky již před odjezdem z ČR a v průběhu pobytu nepodceňovat potenciální rizika, zejména nebezpečí úpalu či úžehu v letním období, utonutí, u kardiaků srdečního selhání, u osob s vysokým krevním tlakem náhlé mozkové příhody. Analogicky se doporučuje nepodceňovat rizika vážných úrazů, zejména v horách, kam je sice možné požádat prostřednictvím linky 112 o vyslání horalů/záchranářů, je však třeba mít na zřeteli, že v Černé Hoře dosud neexistuje jednotně organizovaný aadekvátně vybavený systém horské služby.


Úroveň státních zdravotnických služeb v Černé Hoře zůstává celkově navzdory průběžně dosahovanému dílčímu pokroku nižší, než je tomu v ČR. To se zvláště týká úrovně vybavenosti zdravotnických zařízení diagnostickými přístroji jakož i vybavenosti sanitních vozů, ale i celkové úrovně ambulancí a lůžkových oddělení nemocničních zařízení.


V případě úmrtí českého občana na území Černé Hory je třeba v případě organizovaného zájezdu neprodleně vyrozumět vedoucího zájezdu (delegáta cestovní kanceláře), v případě individuální cesty informovat policii, která vyrozumí lékaře, a vždy se obrátit na Konzulární jednatelství ČR v Podgorici, případně na Velvyslanectví ČR v Bělehradě. 

 

nahoru

 

 

Celní a devizové předpisy

Oficiální měnou v Černé Hoře je EURO, ačkoliv Černá Hora není členem eurozóny. Na hranicích Černé Hory většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt, jakkoliv dle zákona je cizinec povinen disponovat za účelem pobytu dostatkem finančních prostředků. Povinná směna valut není vyžadována. Na hraničním přechodu při vstupu na území Černé Hory je však nutné deklarovat celním orgánům dovážené valuty, pokud jejich výše převyšuje 10.000,- Euro, a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut držených při výstupu z Černé Hory. Šance na vrácení zabavených valut je malá. Velvyslanectví ČR v Bělehradě/Konzulární jednatelství ČR v Podgorici zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut je porušením platných předpisů.

Od 15. června 2008 je na základě Zákona o bezpečnosti potravin z r. 2007 a prováděcího předpisu ministerstev zdravotnictví a hospodářství cizincům výrazně omezen dovoz potravin na území Černé Hory. Povolen je pouze dovoz potravin pro výživu dětí a dětské stravy nezbytné ze zdravotních důvodů pod podmínkou, že je zajištěn její správný způsob uchovávání. Tyto potravinářské výrobky musí mít jasně vyznačen datum spotřeby a nepoškozený obal, kromě těch, které jsou používány během cesty. Lze rovněž dovážet sušené ovoce, sušenou zeleninu, sušené houby, nemletou kávu, koření a čaje do celkové hmotnosti 1 kg. Dovoz tekutin je omezen na max. 1 litru alkoholu v originálním balení na osobu a další tekutiny max. do 2 litrů. Voda v originálním balení může být dovezena v množství max. 5 litrů. Ostatní potraviny v originálním balení do výše max. 1 kg mohou být dovezeny po nahlášení celním úředníkům. Uvedené množstevní omezení taxativně vymezených potravin se týkají jedné cestující osoby. Toto opatření platí i v případě tranzitu přes území Černé Hory! Na všech hraničních přechodech by měly být vyvěšeny příslušné vyhlášky.

Od 15. června 2008 se platí při vstupu na území Černé Hory tzv. ekologická daň (ekotaxa), platná 1 rok. Výše taxy závisí na počtu sedadel ve vozidle a typu vozidla. Taxa ve výši 10 EUR se platí za vozidlo do 9 míst k sezení (tj. včetně řidiče, i když ostatní místa nejsou obsazena). Poplatek za vozidlo s počtem sedadel vyšším než 9 a s maximální hmotností nepřevyšující 5t platí taxu ve výši 30 EUR. Taxa 50 EUR se platí za vozidla s vyšším počtem míst než 9 a s hmotností nad 5t. Za nákladní vozidla do 3,5 t (kategorie N1) činí taxa 80 EUR, za nákladní vozidla od 3,5 t do 12 t (kategorie N2) 100 EUR, nad 12 t (kategorie N3) 150 EUR. Dle rozhodnutí vlády Černé Hory z července 2011 má být ekotaxa zrušena v souladu se závazky Černé Hory vyplývajícími ze Stabilizační a asociační dohody s EU k 31. 12. 2011.

Na území Černé Hory lze kromě omezeného dovozu potravin bezcelně dovézt zboží pro osobní potřebu v množství, odpovídajícím době pobytu na území Černé Hory a účelu cesty. Bezcelně lze dovést na osobu starší 17 (Pozn.KJ.: nikoliv 18 let) 200 cigaret nebo 100 doutníků či 50 cigár, 250 g tabáku, 2 l vína, 1 l tvrdého alkoholu, 50 g parfémů či 0,25 l toaletní vody. Pro fyzické osoby je zakázán dovoz omamných a psychotropních látek a jedů, nelze převážet léky v množství, které převyšuje 6 měsíční pacientovu potřebu; zbraně a munici lze dovézt jen na povolení Ministerstva hospodářství se souhlasem Ministerstva vnitra. Lovecké zbraně a munici lze dovézt jen v případě účasti na organizovaném lovu ze strany Loveckého svazu. 
Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle.

Dovoz a tranzit domácích zvířat je možný dle Zákona o veterinářství Sb. zákonů č. 11/04 a 27/07 po předložení mezinárodního očkovacího průkazu zvířete a veterinárního potvrzení o tom, že je zvíře zdrávo a v místě jeho předchozího pobytu nebyla v uplynulém půlroce zaregistrována vzteklina. Toto potvrzení nesmí být starší 90 dnů. V případě psa staršího 3 měsíců je rovněž nutné potvrzení o očkování proti vzteklině, které musí být starší 15 dnů a nesmí být starší 6 měsíců. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje nechat pro zvíře vystavit modrý mezinárodní pas EU/ČR s fotografií očipovaného zvířete a vylepeným elektronickým čipem společně se zapsanými daty všech provedených očkování.

 

nahoru

 

 

Dokumenty

Do Černé Hory mohou občané České republiky vstupovat buď s platným pasem nebo jiným dokladem, který prokazuje totožnost občana a jeho státní občanství (občanský průkaz). Použití tzv. rychlopasů černohorské předpisy nespecifikují. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici s jejich používáním dosud nezaznamenalo žádné komplikace. 
Ministerstvo zahraničních věcí však upozorňuje, že občanský průkaz nelze použít při letecké přepravě při cestách do Černé Hory. 
S ohledem na zkušenosti v případě ztráty či odcizení osobních dokladů Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje volit jejich úschovu v rámci možností jen na bezpečném místě; pro případ ztráty pak předem disponovat fotokopií datových stránek a v případě cestování s pasem i občanským průkazem oba doklady přechovávat na odlišných místech. V případě jejich ztráty či odcizení je třeba si nechat vystavit potvrzení od černohorské policie a za účelem vydání cestovního průkazu (tzv. náhradního cestovního dokladu) dostavit se na Konzulární jednatelství ČR v Podgorici se dvěma fotografiemi o rozměru 3,5 x 4,5 cm. Fotokopie ztracených či odcizených dokladů usnadní následný proces vydání cestovního průkazu. 
Při vstupu do Černé Hory vozidlem je na hraničních přechodech vyžadován doklad o pojištění vozidla (tzv. “zelená karta“, v níž nesmí být přeškrtnut znak někdejší SRJ, SČH či Černé Hory a která musí být předem podepsána vlastníkem vozu) a dále osvědčení o technickém stavu vozidla tzv. “malý technický průkaz“. 
Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje si vzít s sebou případné havarijní pojištění, tiskopis „Zpráva o nehodě“ v anglickém či německém jazyce, pokyny pojišťovny, jak postupovat v případě nehody, případně asistenční karty a před odjezdem zkontrolovat, zda jsou platné známky o provedení emisí a STK vylepeny na registrační značce vozidla.

 

nahoru

 

 

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Bezpečnostní situace v Černé Hoře je poměrně dobrá. Úroveň obecné kriminality je relativně nízká.

Při cestách je ovšem zapotřebí zvláště dodržovat všeobecně platná pravidla, tzn. cestovat pokud možno za dne, v noci nezastavovat na odlehlých parkovištích, využívat větších terminálů či osvětlených hotelových parkovišť apod. Stav vozovek je všeobecně horší oproti situaci v ČR – kromě hlavních tahů, které jsou v dobrém vztahu, ale jsou v současnosti často opravovány a to i v průběhu turistické sezony. Řízení vozidla se musí věnovat zvýšená pozornost. Černohorští řidiči jezdí často velice riskantně a s dodržováním dopravních předpisů si většinou nelámou hlavu. Zvláště se doporučuje dávat pozor při průjezdu kruhovými křižovatkami – zde žádná pravidla prakticky - i přes osazené dopravní značení - neexistují. Hlavní silnice nepoužívají pouze motorová vozidla, ale také chodci, cyklisté, koňské, neosvětlené povozy atd. Kontroly dopravní policie jsou poměrně časté. Doporučuje se respektovat případnou výzvu policisty k zastavení a během většinou pouze formální kontroly dokladů, se vyvarovat jakýchkoliv verbálních konfliktů. Tyto většinou končí odebráním cestovního pasu a udělením pořádkové pokuty (může se vést i řízení u místního “přestupkového soudu”).

V Černé Hoře je oficiální měnou EURO. Podmínky pro turistický pobyt v Černé Hoře jsou relativně dobré. Sjízdná je i pozemní silniční trasa Srbsko - Černá Hora: Bělehrad – Čačak – Užice – Prijepolje - Brodarevo (hraniční obec na srbsko-černohorské hranici, zde je celní i policejní kontrola) - Bijelo Polje – Podgorica - Bar. Jedná se o silnice č. E- 760, E-65 a E-80. Na této trase doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost řízení, jelikož vozovka je na mnoha místech užší, vede horským terénem a díky častým zatáčkám se často vyskytují nepřehledné úseky. Styl řízení místních řidičů je celkově agresivnější a této skutečnosti odpovídá i vyšší počet těžších dopravních nehod.“

 

nahoru

 

 

Víza, režim vstupu

Na základě čl. 14, odstavce 2 černohorského Zákona o cizincích, publikovaném ve Sb. zákonů č. 82/08, čl. 18 nařízení vlády Černé Hory publikovaném ve Sb. zákonů č. 80/08 a nařízení vlády Černé Hory o vízovém režimu, publikovaném ve Sb. zákonů č. 18/2009, ze dne 11. 03. 2009 je občanům ČR cestujícím do Černé Hory s platným pasem umožněn za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu bezvízový vstup a pobyt do 90 dnů (vždy během 6 měsíců od prvního vstupu do Černé Hory) nebo do 30 dnů s občanským průkazem (pozn. Konzulárního jednatelství v Podgorici: z technických důvodů se má na mysli typ karty se strojově čitelnou zónou) či jiným dokladem, na jehož základě lze potvrdit identifikaci nositele a jeho státní občanství.

Konzulární jednatelství v Podgorici proto v případě použití pasu doporučuje, aby platnost tohoto dokladu přesahovala předpokládaný datum prvního vstupu do země nejméně o 6 měsíců, ač Cizinecký zákon Černé Hory nezbytný přesah platnosti cestovní dokladu v bezvízovém styku nespecifikuje.

S ohledem na skutečnost, že v případě použití občanského průkazu jde o jednostranné opatření cizí strany, nemůže Česká republika nést odpovědnost za jeho aplikaci, popřípadě za komplikace, které by mohly vzniknout při vstupu nebo pobytu na černohorském území. Konzulární jednatelství ČR v Podgorici pouze konstatuje, že v posledních několika letech nezaregistrovalo na černohorské straně při cestování s občanským průkazem ČR žádné problémy.

V případě dítěte/mladistvého se samostatným dokladem, cestujícím bez doprovodu rodiče/rodičů či zákonného zástupce černohorské pohraniční orgány vyžadují doprovod jiné dospělé osoby (tj. včetně příbuzných) s notářsky ověřeným souhlasem rodiče (rodičů) či zákonného zástupce dítěte/ mladistvého s ověřeným překladem do černohorského či anglického jazyka.

V případě hromadných zájezdů dětí/mladistvých musí mít doprovod (vedoucí zájezdu) jejich jmenný seznam s čísly pasů a s notářsky ověřeným zplnomocněním, že zastupuje organizaci, která zájezd organizuje.

V případě pobytu v Černé Hoře nad 90 dnů (za účelem výdělečné činnosti, studia, spojení rodiny a dalších taxativně vymezených aktivit) je nutno požádat o vízum kompetentní černohorský orgán (pracoviště Ministerstva vnitra podle místa dlouhodobého pobytu). Případné dotazy lze vznést na Velvyslanectví Černé Hory ve Vídni (e-mail:austria@mfa.gov.me , tel: +43 1 715 31 02, fax: +43 1 715 31 0220) nebo na Generálním konzulátu Černé Hory ve Frankfurtu (info@gk-montenegro.de, tel. +49 69 29 72 38 60, fax: +49 69 29 72 38 620).

Dle čl. 23 Zákona o registraci přechodného a trvalého pobytu, publikovaném ve Sb. zákonů č. 13/2008, je každý cizinec s přechodným či trvalým pobytem v Černé Hoře povinen se v případě jiného místa pobytu v Černé Hoře, v němž překročí 8 pobytových dnů, přihlásit na místním oddělení policie. Přihlašovací povinnost musí dále splnit každý cizinec s krátkodobým pobytem do 90 dnů, a to do 24 hodin od vstupu na území Černé Hory, pokud má v úmyslu v tom místě překročit tři pobytové dny. Současně je cizinec povinen splnit před odjezdem odhlašovací povinnost. V praxi to znamená, že přihlásí svůj pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa krátkodobého pobytu, kde předá policistovi k registraci a podpisu vyplněnou tzv. bílou kartu (Prijava boravišta / prebivališta stranaca), kterou zakoupí v kterémkoliv papírnictví za 0,10 EURO. Každá osoba musí vyplnit kartu separátně. Policista z ní odstřihne spodní část – potvrzení (Potvrda-Certifikat), které cizinec po dobu pobytu nosí společně s cestovním dokladem. Před odjezdem se na témže oddělení policie odhlásí a bílou kartu odevzdá při výstupu ze země. Pozor na pracovní dny a úřední dobu příslušného oddělení policie! Odhlášení může provést současně s přihlášením, pokud předem zná datum odjezdu. V případě ubytování v oficiálním ubytovacím zařízení má za cizince splnit přihlašovací a odhlašovací povinnost majitel objektu, a to do 12 hodin od příchodu cizince. Konzulární jednatelství v Podgorici proto doporučuje si v takovém případě ponechat doklad o ubytování. Nocování „na divoko“ ve volné přírodě není dovoleno. V případě oficiálních veřejných tábořišť je třeba v případě pobytu přesahujícím tři dny uvést místo tábořiště. Uvedený dokument si mohou vyžádat hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola na výstupu z Černé Hory. Nesplnění této povinnosti může vést k udělení pokuty až do výše šestinásobku černohorské minimální mzdy. Přihlašovací a odhlašovací povinnosti je zproštěn pouze cizinec, ubytovaný v objektu státních orgánů či pokud je ve zdravotnickém zařízení, vězení, nápravném ústavu, v azylovém domě a dále příslušník zahraničních záchranných složek při výkonu jejich činnosti.

Přechod státní hranice Černé Hory mimo oficiální hraniční přechod je podle nových předpisů v případě turistiky možný, avšak pouze za předpokladu, že zájemce vyrozumí Sektor hraniční policie Správy policie Černé Hory nejméně v 15 denním předstihu před plánovanou turistickou akcí zasláním vyplněného formuláře, který lze získat v downloads na webové adrese:http://www.montenegro.travel/xxl/sr/savjetizaput/_id/1413603/index.html , faxem na číslo 00382 (0)20 202 336 nebo e-mailem na adresu upravadg@t-com.me. Bližší informace může zájemce získat na telefonní lince Správy policie Černé Hory : 00382 (0)20 202 335. 
V případě raftingu na Taře černohorské pohraniční orgány vyžadují od léta 2011 od všech jeho účastníků u hraničního přechodu s Bosnou a Hercegovinou Ščepan Polje pasové a celní odbavení. 
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky obvykle doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky při cestování nezměnily. Černá Hora dosud v ČR svůj zastupitelský úřad nezřídila. Základní informace lze získat buď na Velvyslanectví Černé Hory ve Vídni (e-mail:austria@mfa.gov.me, tel: +43 1 715 31 02, fax: +43 1 715 31 0220) nebo na Generálním konzulátu Černé Hory ve Frankfurtu (info@gk-montenegro.de, tel. +49 69 29 72 38 60, fax: +49 69 29 72 38 620), případně na Velvyslanectví ČR v Bělehradě/Konzulárním jednatelství ČR v Podgorici.

 

nahoru

 

 

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně v souladu se Smlouvou mezi ČR a SRJ o sociálním zabezpečení z r. 2002, která ovšem nekryje náklady na případnou repatriaci. Před cestou do Černé Hory je nutno si ve své zdravotní pojišťovně v ČR vyzvednout platný formulář CR/YU 111, který je třeba si nechat před odjezdem potvrdit. Tento formulář potvrzuje nárok na okamžité potřebné věcné plnění při přechodném pobytu na území Černé Hory. V místě přechodného bydliště si vyžádá “Potvrzení nároku na zdravotní péči“ (“Potvrdu o pravu na zdravstvenu zaštitu“), která se týká nároku na ošetření/hospitalizaci jen ve veřejných zdravotnických zařízeních. Pokud pak turista potřebuje v Černé Hoře lékařskou péči, musí se s uvedeným Potvrzením obrátit na pobočku Fondu zdravotnictví Černé Hory dle místa svého přechodného pobytu, která mu vydá tzv. “Nemocniční list“ (“Bolnički list“). Za každé ošetření ve veřejném zdravotnickém zařízení by pak pacient měl uhradit jen spoluúčast podle černohorského zdravotního systému; ostatní náklady by si měly vzájemně uhradit fondy zdravotního pojištění mezi ČR a Černou Horou přímo. Pokud je pacient pojištěn, ale nemá výše uvedené Potvrzení, je veřejné zdravotnické zařízení v Černé Hoře povinno si tento dokument ve dvojjazyčné verzi vyžádat prostřednictvím příslušné pobočky Fondu u jejího zahraničního partnera. Pokud se Potvrzení nepodaří touto cestou zajistit, veřejné zdravotnické zařízení má právo požadovat úhradu od pojištěnce.

Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje se před cestou připojistit, tj. sjednat si cestovní pojištění, adekvátní délce pobytu a plánovaným aktivitám. Je třeba si mj. ověřit, zda cesta nemá sportovní charakter, neboť takový její charakter vyžaduje u některých druhů pojištění příplatek. Cestovní pojištění navíc kryje i další, obvykle nemalé výlohy, např. přepravu nemocného, a často umožňuje, že vyšší poplatky hradí asistenční služba pojišťovny. Následná refundace ostatních poplatků je ovšem možná jen v případě, že k ošetření došlo ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny.

Plnění pojistného nezřídka vyžaduje okamžitou stručnou a výstižnou telefonickou zprávu pojišťovně v ČR na účet volaného. Vždy je žádoucí si ponechat pro další jednání s pojišťovnou veškeré účetní doklady včetně kopií receptů, RTG, CT, MGR snímků a nechat si vystavit od zdravotnického zařízení lékařskou zprávu s diagnózou. Pojišťovny v ČR obvykle vyžadují její úřední překlad. 
Očkování do Černé Hory není třeba, doporučuje se očkování proti žloutence A a B a proti tetanu.

Veškeré léky se v lékárnách platí v hotovosti. V soukromých lékárnách je sortiment podstatně širší. Ne vždy jsou však v Černé Hoře i některé životně důležité léky dostupné (např. častý deficit insulinu apod.). Proto Konzulární jednatelství ČR v Podgorici doporučuje turistům vybavit se na cestu všemi potřebnými léky již před odjezdem z ČR a v průběhu pobytu nepodceňovat potenciální rizika, zejména nebezpečí úpalu či úžehu v letním období, utonutí, u kardiaků srdečního selhání, u osob s vysokým krevním tlakem náhlé mozkové příhody. Analogicky se doporučuje nepodceňovat rizika vážných úrazů, zejména v horách, kam je sice možné požádat prostřednictvím linky 112 o vyslání horalů/záchranářů, je však třeba mít na zřeteli, že v Černé Hoře dosud neexistuje jednotně organizovaný a adekvátně vybavený systém horské služby.

Úroveň státních zdravotnických služeb v Černé Hoře zůstává celkově navzdory průběžně dosahovanému dílčímu pokroku nižší, než je tomu v ČR. To se zvláště týká úrovně vybavenosti zdravotnických zařízení diagnostickými přístroji jakož i vybavenosti sanitních vozů, ale i celkové úrovně ambulancí a lůžkových oddělení nemocničních zařízení.

V případě úmrtí českého občana na území Černé Hory je třeba v případě organizovaného zájezdu neprodleně vyrozumět vedoucího zájezdu (delegáta cestovní kanceláře), v případě individuální cesty informovat policii, která vyrozumí lékaře, a vždy se obrátit na Konzulární jednatelství ČR v Podgorici, případně na Velvyslanectví ČR v Bělehradě.


Důležitá telefonní čísla

Volací předčíslí: 
Černá Hora + 382

opštiny:
Podgorica, Danilovgrad, Kolašin (0)20 
Bar, Ulcinj (0)30
Budva (0)33
Kotor, Tivat (0)32
Herceg Novi (0)31
Cetinje (0)41
Nikšić, Plužine, Šavnik (0)40
Pljevlja, Žabljak (0)52
Bijelo Polje, Mojkovac (0)50
Berane, Andrijevica, Plav, Rožaje (0)51

Jednotný záchranný systém (bezplatná celoevropská linka tísňového volání) 112
Policie (policija) 122
Hasiči (vatrogasci) 123
Rychlá zdravotní pomoc (hitna pomoć) 124

Informace o telefonních číslech 1181
Turistický servis Montenegro Customer Care (všeobecné informace, žádosti, stížnosti) 1300
AutoMotoSvaz Černé Hory (AutoMotoSavez Crne Gore) 
Poskytuje služby na všech silničních tazích v Černé Hoře: prostřednictvím rozvětvené sítě automotodružstev a jejich specializovaných firem zajišťuje technickou pomoc na cestách včetně odtahoví služby či servis ve větších městech; poskytuje informace o stavu na silnicích.
Tel. kontakt ze zahraničí: +382 20 19807, +382 20 234 999, + 382 63 239 987, 
Fax ze zahraničí: +382 20 234 467 
Tel. kontakt z Černé Hory: (020) 19807, (020) 234 999, 063 239 987 
Fax: (020) 234 467


Některé z pohřebních služeb 
Pogrebne usluge –JP Podgorica +382 (0)20 634 022
DOO „SUZA“ Nikšić +382 (0)40 230 227, +382 (0)67 287 160
STR “POGREBNO“ Berane +382 (0)50 236 435
JP “POGREBNE USLUGE“Budva +382 (0)32 458 625
MIRAN SAN Kotor +382 (0)69 292 720

Letecká přeprava
Letiště Podgorica +382 (0) 20 444 244
Letiště Tivat +382 (0) 32 670 960

Železniční přeprava Černé Hory 
Tel: +382 (0)20 441 370, 
Fax: +382 (0)20 441 234 
www.zcg-prevoz.me , putnicki@zcg-prevoz.me

Vlaková nádraží 
Podgorica (0) 20 441 211, (0) 20 441 212, Bar (0)30 301 622, (0)30 301 615, Sutomore (0)30 441 692, Nikšić (0)40 214 493, (0)40 214 480, Kolašin (0) 20 441 491, Mojkovac (0)50 472 130, Bijelo Polje (0)50 478 560

Autobusová nádraží 
Podgorica (0)20 620 430, Berane: (0)51 234 828, Nikšić (0)40 213 018, Pljevlja (0)52 323 114, Herceg Novi (0)31 321 225, Budva (0)33 456 000, Ulcinj (0)30 413 225, Tivat (0)32 672 620, Kotor (0)32 325 809, Bar (0)30 346 141, Rožaje (0)51 271 115, Danilovgrad (0)20 811 711, Plav (0)51 251 371

Námořní doprava Černé Hory
Tel: +382 33 402 260
Fax: +382 33 402 261
Mob:+382 67 302 556
E-mail: Inko@adriatravel.me

Mobilní sítě
Operátoři: 
067 T-Com, T-Mobile (dříve Telecom, pevná a mobilní síť, info: 1188) 
069 Telenor (dříve Pro Monte GSM, info: 1500) 
068 M:tel (info: 1600) 
Roaming existuje se všemi zeměmi Evropy i s většinou zemí světa, v případě ČR jsou uzavřeny smlouvy se všemi operátory. 
Pro turisty je k používání mobilu nejvhodnější “Pre paid“ karta, kterou lze zakoupit u operatérů mobilních sítí, na poštách a v trafikách.

 

nahoru