Bosna a Hercegovina
|
Oficiální název státu Rozloha Počet obyvatel Podnebí Přírodní poměry Cestovní ruch Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Náboženské složení Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Celní a devizové předpisy Dokumenty Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům Víza, režim vstupu Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla
ZÁJEZDY DO BOSNY A HERCEGOVINY:
Hotely v Bosně a Hercegovině
Letenky do Bosny a Hercegoviny
|
Oficiální název státuBosna a Hercegovina (BaH) srbsky/chorvatsky/bosensky: Bosna i Hercegovina (BiH).
Rozloha51 209,2 km2 z toho pevnina 51 197 km2, moře 12,2 km2 Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH): 25 989 km2 Republika srbská (RS): 25 208 km2 Oblast „Distrikt Brčko“ se zvláštním statutem, jejíž území náleží dle rozhodnutí arbitráže z března 1999 oběma entitám (Distrikt Brčko), má rozlohu 493 km2.
Počet obyvatel
• celkem 3 842 566
• Federace Bosny a Hercegoviny: 2 327 000 obyv.
• Republika srbská: 1 437 000 obyv.
• Distrikt Brčko: 80 000 obyv.
Odhady 2005:
• Bosňáci 48 %,
• Srbové 37 %,
• Chorvati 14 %,
• ostatní 1 %.
V zemi od r. 1991 neproběhlo sčítání obyvatelstva.
PodnebíPodnebí je horské kontinentální
Přírodní poměryNejvětší části země jsou hornaté, zčásti zalesněné zkrasovělé, ale i holé oblasti. Půdy tam jsou chudé, plochy vhodné pro zemědělství se vyskytují zejména v místech, kde jsou nánosy úrodné spraše, např. v údolí Sávy. Jméno má země od řeky Bosny protékající přes Sarajevo do Sávy.
Cestovní ruchCestovní ruch v zemi prakticky ustal a je opět obnovován.
Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Konvertibilní marka (BAM, zkracovaná též KM) = 100 feningů (feniků).
Jako účetní měna byla BAM zavedena 11. 8. 1997, ve fyzickém oběhu je od června 1998. Kurz BAM byl až do 31. 12. 2001 pevně vázán na DEM v poměru 1 : 1, od 1. 1. 2002 je vázán k euru v kurzu 1 EUR = 1,95583 BAM. Z cizích měn se nejpoužívanější devizou stalo euro. Jeho používání i jako běžného platebního prostředku je zákonné v případě, že se na jeho použití při konkrétní platební transakci dohodnou její účastníci.
Ke dni 15. 10. 2011 platil v BaH následující kurz (střed):
• 1 EUR = 1,955830 BAM
• 1 USD = 1,435254 BAM
• 1 CZK = 0,078731 BAM.
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Bosna a Hercegovina nemá na celostátní úrovni zákonnou úpravu státních svátků. V každé entitě se tudíž slaví jiné svátky.
• 1. a 2. leden: Nový rok
• 9. leden: Den státnosti Republice srbské – respektovaný jen v Republice srbské
• 1. březen: Den nezávislosti – respektovaný jen ve Federaci Bosny a Hercegoviny
• 1. a 2. květen: Svátek práce
• 21. listopadu: Den státnosti (podpis Daytonské dohody) – respektovaný jen v Republice srbské
• 25. listopad: Den státnosti – respektovaný jen ve Federaci Bosny a Hercegoviny
Během státních svátků bosenské státní instituce nepracují.
Kromě uvedených státních svátků se dodržují náboženské svátky, a to především v oblastech s většinovým etnikem:
• Katolické Vánoce a Velikonoce (Chorvati)
• Pravoslavné Vánoce a Velikonoce (Srbové)
• Ramazan bajram a kurban bajram (Bosňáci).
Vzhledem k etnicky smíšené struktuře personálu je třeba počítat s omezeným fungováním státních institucí v době všech náboženských svátků.
Náboženské složení
Odhady CIA World Factbook, 2009:
• muslimové 40 %,
• pravoslavní 31 %,
• římští katolíci 15 %,
• ostatní (Židé, protestanti, ateisti)14 %.
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Bosenština, srbština a chorvatština jsou dnes na území BaH uznávány jako samostatné a rovnoprávné oficiální jazyky. Rozdíly v mluvené formě jsou nevýznamné, ve FBaH se používá latinka, v RS převážně cyrilice. Pro chorvatštinu a bosenštinu jsou patrné silné tendence ke kodifikaci nových nebo regionálních výrazů s cílem zdůraznit národnostní specifičnost; tento trend se také odráží v jazyce úředních dokumentů a ve školních učebnicích.
Nejrozšířenějším cizím jazykem, vyučovaným na většině základních škol v BaH, je angličtina. Vyučuje se též ruština, němčina, francouzština, arabština a turečtina.
Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Bosna a Hercegovina se člení na dvě tzv. entity: Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republiku srbskou (RS). FBaH se dále dělí na 10 kantonů s širokou mírou samosprávy. Nejmenším samosprávným celkem je „općina/opština“ – obec odpovídající našim obcím s přenesenou působností. RS má dvouúrovňové správní členění – instituce RS, obce.
Zvláštní, ústavou BaH garantovaný status, má tzv. distrikt Brčko. Je nezávislý na entitách, má vlastní vládu, starostu, soud a parlament. Brčko je demilitarizováno a jeho 80 tis. obyvatel volí kromě poslanců místního parlamentu rovněž v entitních/kantonálních/celostátních volbách, a to podle svého občanství jedné z entit. Rovněž další práva a povinnosti obyvatel Brčka se odvíjejí od občanství příslušné entity
Hlavní město BaH a FBaH:
• Sarajevo (441 tis. obyvatel)
Hlavní město RS:
• Banja Luka (225 tis. obyvatel)
Další větší města:
• Zenica (147 tis. obyvatel)
• Tuzla (132 tis. obyvatel)
• Mostar (131 tis. obyvatel)
• Prijedor (RS) (115 tis. obyvatel)
Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EUStav zdravotnictví v BaH nevyhovuje evropským standardům, zejména pokud jde o vybavení zdravotnických zařízení. Ta jsou schopna poskytnout nejnutnější pomoc nebo základní ošetření v akutních případech. Poskytnutí bezplatné první pomoci a nejnutnějšího ošetření pro české občany na území BaH upravuje Smlouva mezi ČSSR a SFRJ o spolupráci v oblasti zdravotnictví z 5. 10. 1963, do níž oba státy sukcedovaly. Veškerou ostatní péči je třeba platit v hotovosti.
Celní a devizové předpisyMěnovou jednotkou používanou v BaH je BAM (konvertibilní marka, v místních podmínkách označovaná KM).
1 BAM = cca 12,00 Kč, 1 BAM = cca 0,5 EUR
Celní předpisy pro běžné turistické cesty jsou podobné jako v ČR: limity na alkohol, cigarety atd. Neexistují obecná množstevní omezení na dovoz ostatního zboží. Upozorňujeme však na nejednotnost v zákonných normativech, určujících podmínky pro dovoz i vývoz komerčního zboží v jednotlivých částech BaH (např. dovozní přirážky, lhůty k proclení).
K dovozu a vývozu domácích zvířat je nutný Evropský zdravotní průkaz (tzv. evropský pas). Psi musí být označeni čipem, který jim může být voperován již v ČR nebo i u libovolného veterináře v BaH. V Sarajevu působí několik veterinářů, jejichž služby jsou na české úrovni.
Dovoz a vývoz valut a místní měny nemá stanovená omezení. Zákon o pobytu cizinců stanoví povinnost prokázat finanční zajištění ve výši 150 KM (75 EUR)/den, v praxi je však orgány hraniční policie vyžadováno prokázání požadované částky zcela výjimečně. ČSOB v některých svých pobočkách v Praze (Na příkopech, Senovážné nám.) směňuje konvertibilní marky. V Sarajevu směňuje české koruny Raiffeisenbank. V BaH působí některé bankovní řetězce, např. rakouská Raiffeisenbank a HVB Bank, turecká Ziraat Bank, americká AMRO bank a další. Banky ovládané domácím kapitálem jsou již stabilizované, vlna krachů opadla.
Bankomaty (na karty VISA, Master Card, American Express) se nacházejí ve všech větších městech, v sarajevských supermarketech a většině obchodů je možné platit kartami přímo. Možnost platby platebními kartami stále roste, zůstává však omezená na větší města. Doporučujeme proto s sebou dostatečné množství hotovosti, nejlépe v nižších hodnotách bankovek. Nejlepší kurs k výměně má Euro, fixně činí 1,95 BAM, poplatek za směnu činí 0,2-0,8%.
Mezinárodní převod peněz (American Express, Western Union) je možné uskutečnit ve všech větších městech, stejně jako jinde v Evropě se známými vysokými poplatky.
Dokumenty
Občané EU mohou vstupovat na území Bosny a Hercegoviny, projíždět jím a opouštět toto území na základě předložení platného občanského průkazu, který je uznáván jako cestovní doklad. Proto lze jako cestovní doklad k cestování do Bosny a Hercegoviny použít i občanský průkaz ČR.
Ministerstvo zahraničních věcí však upozorňuje, že občanský průkaz nelze použít při letecké přepravě při cestách do Bosny a Hercegoviny.
Doporučujeme, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem, byl vybaven svým vlastním cestovním dokladem, i když je zapsán v občanském průkazu svého rodiče. Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele.
Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz, cestujte-li zapůjčeným vozidlem, doklad o jeho zapůjčení) a doklad o platném mezinárodním pojištění vozidla (zelená karta).
Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistůmBepečnostní situace
Politická situace je stabilní, je nicméně stále ovlivněna výsledky války v letech 1992-1995, která byla ukončena Daytonskou mírovou dohodou. Ta zřídila v zemi funkci Vysokého představitele mezinárodního společenství, který v současně působí i jako Zvláštní představitel Evropské unie (HR/EUSR). V zemi jsou rozmístěny policejní (EUPM) a vojenské mise (EUFOR) EU. HR je vybaven rozsáhlými výkonnými pravomocemi, nicméně v posledních letech jeho úloha přechází od exekutivní v asistenční.
Stálé minové nebezpečí Specifika
Upozorňujeme rovněž na nevyhovující propustnost a stav komunikací. V Bosně a Hercegovině, s výjimkou dvou krátkých úseků, nejsou postaveny dálnice. Silnice často nemají středový pruh, ani zpevněnou krajnici. Často se projíždí hornatými terény, je nutno počítat s neosvětlenými tunely (zde se situace v poslední době zlepšuje), výmoly ve vozovce a s kolonami aut na hlavních trasách. Hygienické podmínky Nadále přetrvávají problémy s dodržováním hygienických pravidel. S “černými skládkami“ a pohozenými odpadky se návštěvníci mohou setkat nejen v přírodě, ale i ve městech. S výjimkou Sarajeva, které je pitnou vodou zásobováno z kvalitních podzemních pramenů, doporučujeme turistům, aby pili spíše balenou vodu a nápoje, a aby nenakupovali maso a mléčné výrobky na tržištích, pokud tyto produkty nejsou uloženy v chladících či mrazících boxech. Profylaktická kontrola kvality balených potravin je však v BaH na dobré úrovni. V BaH je poměrně velký výskyt volně pobíhajících psů a koček, kteří by potenciálně mohli být nositeli různých druhů nákaz a nemocí. Náboženství Sarajevo se chlubí pověstí „historického místa styku čtyř náboženství“ (katolictví, islámu, pravoslaví a judaismu), ale dnešní populace města (s výjimkou tzv. Východního Sarajeva, osídleného převážně pravoslavnými Srby) je z více než 80% muslimská. Jde v drtivé většině o příslušníky liberálního směru islámu. V Sarajevu i dalších městech lze běžně potkat šátkem zahalené ženy všeho věku (zejména v pátek, kdy se v mešitách konají společné modlitby), závoj přes obličej jich ale nosí minimálně. Společné pravidelné modlitby mají malou účast (týká se i zdejších křesťanů), alkohol se nabízí v srovnatelné míře s ČR, restaurace zůstávají otevřeny a jsou navštěvovány i během postního měsíce (ramadánu). Vepřové maso lze sehnat jen v největších supermarketech nebo ve Východním Sarajevu. V poválečné době se sice aktivizují i fundamentalistické proudy, avšak zastoupení jejich vyznavačů v populaci i vliv na společnost jsou zatím zanedbatelné. V celostátním měřítku je muslimů (Bosňáků) asi 45%, pravoslavných křesťanů (tj. Srbů) asi 35%, katolíků (tj. Chorvatů) asi 15%. Vzájemné tenze mezi vyznavači různých náboženství existují, avšak v posledních letech se vyhrocují jen vzácně a krátkodobě. Jsou spojené s etnickou identitou, a tak se nijak netýkají cizinců v zemi usazených či krátkodobých návštěvníků jakéhokoli vyznání. Náboženské zvyky cizinců, nejsou-li dávány najevo okázale, jsou všemi komunitami tolerovány. Charakteristikou obyvatel BaH je otevřenost, družnost a pohostinnost. Ta ovšem může dosahovat míry, námi vnímané jako obtěžování a zásah do soukromí. Zvaní na kávu či rakiji lze jen těžko odmítnout, máme-li zůstat zdvořilí (platí zejména pro muže). Vnímání času je volné, dochvilnost a spolehlivost ve vztahu k danému slovu nepříliš vysoká. Další místní zvyklosti, vážící se k obchodním kontaktům a jednáním, jsou podrobně zpracovány v souhrnné teritoriální zprávě.
Ceny základních potravin jsou srovnatelné s ČR. Cena mléka se pohybuje kolem 1,5 BAM/l, masa kolem 12-18 BAM/kg, chleba kolem 1 BAM/kus, benzínu kolem 2,30 BAM/l, cigaret kolem 1 - 3 BAM. Ceny ovoce a zeleniny jsou v sezóně relativně nízké. Nejlepší kurs k výměně má EURO, fixně činí 1,95 BAM, poplatek za směnu činí 0,2-0,8%. EURO. Umístění úřadu Zastupitelský úřad ČR - se nachází se ve čtvrti Bistrik, naproti historickému centru města (přes řeku Miljacku), poblíž městského pivovaru (Sarajevska pivara) a katolického kostela s františkánským klášterem sv. Antonína Paduánského (sv. Ante), cca. 300 metrů od tramvajových zastávek linek č. 1,3,5 a 7 „Latinska Čuprija“ či „Vijećnica“. Turistická infrastruktura Turistická infrastruktura na území BaH byla silně poškozena v důsledku válečných událostí v letech 1992-1995 a její plná obnova je dlouhodobou otázkou. Nnicméně cestovní ruch se v poslední době čile rozvíjí, čehož je důkazem stále větší počet zahraničních turistů, kteří navštěvují BaH. Turistickými cíli s dostatečnými ubytovacími kapacitami jsou hlavní město Sarajevo, letovisko Neum - jediný přístup BaH k mořskému pobřeží, historické město Mostar a Medjugorje jakožto katolické poutní místo. Sarajevo a Mostar rovněž nabízejí dostatek ubytovacích i doprovodných kapacit pro turisty, historických pamětihodností, zejména sakrální architektury islámské, katolické, pravoslavné a židovské v jedinečné symbióze. Další historické památky, kterým však již většinou chybí turistická infrastruktura, zahrnují hrady a města Počitelj, Višegrad, Jajce, Doboj, Bihać, Travnik, Stolac s největším počtem středověkých bogomilských náhrobků (stečci). V zimě skýtají hory v okolí Sarajeva kvalitní podmínky pro lyžování. Sjezdové i běžecké areály, na kterých probíhaly zimní olympijské hry 1984, jsou stále v provozu (střediska Jahorina, Igman, Bjelašnica poblíž Sarajeva, pohoří Vlašić a Čvrsnica). Úprava tratí a ostatní služby jsou na nižší úrovni než v ČR, střediska však nebývají přeplněná. Ceny jsou obdobné cenám v ČR. Pro kanoistiku, rafting či sportovní rybaření v letním období jsou vhodné řeky Drina, Una, Vrbas, Neretva a Tara. Lesy nabízejí mnoho příležitostí k organizovanému lovu a odpočinek slibují i lázně Ilidža, Fojnica, Kiseljak, Teslić, Tuzla, Višegrad a Olovo a jejich termální i studené prameny a léčebné procedury. Podmínky pro cykloturistiku nejsou příliš dobré, ale i zde se začíná cykloturistika prosazovat a v okolí Sarajeva lze nalézt několik značených okruhů, v roce 2009 byl rovněž vydán cykloturistický průvodce s podrobným popisem cca 10 tras. Hlavní silnice jsou silně frekventované se spoustou neosvětlených tunelů, vedlejší silnice často postrádají asfaltový povrch a jakékoli značení. Kvalitní podrobné mapy neexistují, i automapy cizího původu (např. Freytag&Bernd 1:250 000) často zobrazují neexistující silnice, nesprávně udávají jména vesnic a jejich spojnice a nerozlišují asfaltové a nezpevněné silnice. Přírodní památky na území BaH zahrnují národní parky Kozara, Sutjeska, Hutovo Blato (ptačí hnízdiště), prales Peručica, kaňony Rakitnice a Krušnice, vodopády, jeskyně a vyvěračky, typické pro krasovou oblast Hercegoviny, dále pak vodopády Kravice v blízkosti města Čapljina nedaleko hranic s Chorvatskem nebo vodopád Skakavac u Sarajeva, druhotný pramen řeky Buny u města Blagaj. Rekreačních možností v běžném smyslu je v bezprostředním okolí Sarajeva málo. Nejbližší přírodní koupání nabízí Jablanické či Boračké jezero vzdálené 1,5 hodiny cesty autem, Jadranské moře a jeho plně turisticky vybavená letoviska i kempy (Dubrovník, Split, Makarská riviéra) je vzdáleno cca 4 hodiny cesty autem. V bezprostředním okolí Sarajeva i jinde v BaH existují skvělé možnosti pro horskou turistiku, avšak kvůli trvajícímu nebezpečí min je třeba chodit zásadně po zpevněných či viditelně používaných cestách, při pohybu mimo ně je nejlepší mít místního průvodce či alespoň jeho radu. Běžně je tolerováno táboření a bivakování ve volné přírodě. Odpuzujícím jevem je znečištění krajiny obaly a jinými odpadky a znečištění vodních toků odpadními vodami. Cestování po BaH není právně nijak omezováno. Doprava Vlastní automobil je téměř nutností. Síť meziměstské veřejné dopravy je nedostačující a přeplněná, spojuje spolehlivě pouze větší města, do odlehlých míst zajíždí sporadicky. Železniční tratě vedou jen do Záhřebu, Budapešti, Bělehradu a přes Mostar do přístavu Ploče, frekvence vlaků a meziměstských autobusů je výrazně nižší než u nás (2-5x denně mezi největšími městy). Místní doprava v Sarajevu sestává z jediné tramvajové trati, čtyř linek trolejbusových a sítě městských a předměstských autobusů. Dopravní prostředky i silnice bývají v době špičky přeplněné. Jednorázová jízdenka stojí v Sarajevu 1,60 BAM (při zakoupení ve stánku) a 1,80 BAM při zakoupení u řidiče (tj. cca: 75-95 centů). Při zakoupení jízdenky na 10 jízd vyjde cena jedné jízdy na 1,20 BAM. K návštěvě horských a odlehlých oblastí doporučujeme terénní automobil. Řízení v hustém sarajevském provozu, zejména v úzkých vedlejších uličkách ve svahu, bývá dosti náročné. Kázeň ostatních řidičů je o stupínek nižší než u nás. Ceny benzínu i nafty jsou o 10-15% nižší než v ČR. Při pobytu v Sarajevu a větších městech důrazně doporučujeme parkování na placených, hlídaných parkovištích, a v noci na hlavních, osvětlených komunikacích. V žádném případě se nesmějí v autě nechávat žádné cennosti a doklady, a to i při zaparkování na placeném parkovišti či zdánlivě frekventovaném místě. V případě vykradení doporučujeme přivolat policii (tel. 122) a vyžádat si sepsání protokolu. Podnebí Podnebí v Sarajevu se příliš neliší od podnebí v ČR. Je ovlivňováno spíše kontinentálním prouděním, roční úhrn srážek je 600 mm, tedy o něco více než v Praze. Je třeba vzít v úvahu, že město leží v nadmořské výšce 550 metrů, okolní hory dosahují 1500 metrů. V létě jsou maximální teploty 30 - 33 oC, přičemž je stálý mírný vánek. Zimní teploty klesají i pod 10 oC, sněhová pokrývka v okolí města leží zpravidla od poloviny prosince do poloviny března. Oblast Hercegovina (přímořský svah hlavního hřebene, hlavní město Mostar) se těší středomořskému podnebí s letními teplotami přes 40 oC, sníh je v nižších polohách téměř neznámý. Srážky zde mají občasný, přívalový charakter. Tisk, internetové spojení V BaH nejsou běžně k dostání české noviny (nejblíže na chorvatském pobřeží na Makarské), ostatní zahraniční noviny a časopisy, kromě srbských a chorvatských, do Sarajeva přicházejí s několikadenním zpožděním. Lze se k nim ovšem dostat v podobě internetových vydání. Za zhruba stejné ceny jako v ČR je k dispozici internetové připojení. Internetové kavárny nabízejí ve větších městech kapacitně kvalitní připojení za ceny okolo 1 EURO za hodinu. Knižní trh v BaH je výrazně méně rozvinutý než v ČR. Ze zahraničních publikací jsou v největších knihkupectvích v Sarajevu k dostání nejvýznamnější světové bestsellery v angličtině a knihy srbských a chorvatských nakladatelství v místním jazyce. Průvodce Existují průvodce v místním jazyce, angličtině, francouzštině, němčině. V češtině vyšel společný průvodce po horách BaH a Černé Hory v roce 2004 v nakladatesltví SKY (Turistika a Hory Ostrava). Doprava z/do ČR
Cesta autem z Prahy do Sarajeva trvá podle zvolené cesty, provozu na silnicích a hraničních přechodech mezi 10 a 16 hodinami čistého času. Používané, časově srovnatelné, trasy jsou v zásadě tři. První vede sice oklikou (1150 km oproti 980 při druhé variantě), ale zato s výjimkou 30 km ve Slovinsku a mezi Pohořelicemi a Vídní a úseku v BaH skoro stále po dálnicích: Praha – Brno – Vídeň - Štýrský Hradec – Šentilj – Maribor – Krapina – Záhřeb -Slavonski Brod – Doboj – Zenica - Sarajevo. V létě o víkendech bývají některé její úseky, zvláště průjezd Slovinskem, značně přetížené. Rovněž druhá trasa ved e z Prahy do Moháče po dálnici: Praha – Brno - Bratislava- hraniční přechod Komárno či Rajka - Budapesť –Moháč – Osijek - Slavonski Šamac – Doboj – Zenica - Sarajevo. V Maďarsku jsou kolem všech větších měst dobře značené obchvaty. Třetí cesta vede do Bratislavy a Rajky stejně, dále je před Mosoní odbočka na E 68, která se klikatí přes Sárvár, Szombathely, Körmend, Lenti a těsně před slovinskou hranicí odbočí na Letenye, kde je hraniční přechod do Chorvatska a ihned za ním začíná chorvatská dálnice. Dále přes Záhřeb a Slavonski Brod shodně s trasou 1.
Turistické portály o BaH
Lyžování Hory, lázně
www.treking.cz/knihy/bosna.htm Rafting
www.una-kiro-rafting.com/
Sarajevo
Festivaly Další města:
www.mostar.ba Vodopády a jezera
http://chorvatsko-drvenik.wz.cz/kravice.html
www.sarajevo-airport.ba Stálé minové nebezpečí Nebezpečí představují zaminované prostory. Podle aktuálních údajů činí celková plocha s rizikem existence min 1 555,34 km2, což je 3,04 % území BaH. Aktuální mapy zaminovaných území je možné nalézt na www.bhmac.org. Cílem BaH je vyčistit území do roku 2019, počet zaminovaných lokalit 13 077, miny a nevybuchlá munice asi 220 tis. (odhady r. 2009). Odminována jsou města a obývané části BaH, avšak horská turistika nese značné riziko, neboť ne všechny zaminované oblasti jsou řádně označeny. Návštěvníci by se při cestování měli držet asfaltových silnic a viditelně užívaných cest. Parkování Při pobytu v Sarajevu a větších městech důrazně doporučujeme parkování na placených, hlídaných parkovištích, a v noci na hlavních, osvětlených komunikacích. V žádném případě se nesmějí v autě nechávat žádné cennosti a doklady, a to i při zaparkování na placeném parkovišti či zdánlivě frekventovaném místě. V případě vykradení doporučujeme přivolat policii (tel. 122) a vyžádat si sepsání protokolu. Cestování automobilem, dopravní nehoda Při pobytu v Sarajevu a větších městech důrazně doporučujeme parkování na placených, hlídaných parkovištích, a v noci na hlavních, osvětlených komunikacích. V žádném případě se nesmějí v autě nechávat žádné cennosti a doklady, a to i při zaparkování na placeném parkovišti či zdánlivě frekventovaném místě. V případě vykradení doporučujeme přivolat policii (tel. 122) a vyžádat si sepsání protokolu. Stanete-li se účastníkem dopravní nehody,
· vždy zavolejte neprodleně po nehodě policii na tel. č. 122, bez ohledu na to, kdo je viníkem, Cestovní doklad Bosna a Hercegovina umožňuje vstup na své území také na základě předložení platného občanského průkazu občana ČR. Proto lze jako cestovní doklad k cestování do Bosny a Hercegoviny použít i občanský průkaz ČR. Doporučujeme, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem, byl vybaven svým vlastním cestovním dokladem, i když je zapsán v občanském průkazu svého rodiče. Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele.
· oznamte ztrátu/krádež cestovního dokladu na nejbližší policejní stanici, která vystaví potvrzení o ztrátě/krádeži (Potvrda o gubitku/krađi); upozorňujeme, však že toto potvrzení nelze použít k přechodu hranice; Zranění
· zavolejte první pomoc (hitna pomoć) na tel č. 124, Úmrtí · zavolat policii na tel č. 122, která následně kontaktuje lékaře, kontaktovat velvyslanectví.
Víza, režim vstupu
Vstup a pobyt na území Bosny a Hercegoviny do 90 dnů je bezvízový, a to bez ohledu na účel pobytu. Pokud je však účelem pobytu výdělečná činnost, je nutno zažádat na území Bosny a Hercegoviny místně příslušné oddělení cizinecké policie o vydání povolení k pobytu a pracovní povolení.
Pro všechny cizince platí přihlašovací povinnost, která musí být splněna do 24 hodin po příjezdu na území Bosny a Hercegoviny. Přihlášení se provádí u místní úřadovny cizinecké policie BaH (dle místa pobytu cizince). Při ubytování v hotelu zajišťuje přihlášení správa hotelu, při ubytování v soukromí za přihlášení zodpovídá hostitel.
Zdravotnictví, důležitá telefonní číslaPředčíslí do BaH +387
Odtahová služba: Federace BaH 1282, Republika srbská 1285, Chorvaty osídlené oblasti BaH (část Hercegoviny) 1288.
Informace o telefonních číslech: Federace BaH 1182, Republika srbská 1185, Chorvaty osídlené oblasti BaH 1188.
Taxislužba: 1515, mezinárodní telefonní ústředna 1200, 1201
Policie: 122, centrála v Sarajevu (0) 33 206 666
Požární služba: 123, centrála v Sarajevu (0) 33 664 115
Lékařská záchranná služba: 124 (nemocnice viz níže Zdravotnictví)
Všechna důležitá telefonní čísla jsou též denně uváděna v místním tisku.
Na základě dosud platné dohody z r. 1957 mezi ČSSR a SFRJ může být ošetření poskytnuto bezplatně jen v takovém rozsahu, aby bylo odvráceno ohrožení života nebo poškození zdraví, popř. aby se osoba mohla co nejdříve vrátit, a to za podmínky, že je dotčená osoba zdravotně pojištěna v ČR. Vše ostatní (včetně např. ošetření zubů) je třeba hradit, ceny jsou pak dosti vysoké (např. ošetření zubů 200-400,- EUR). Doporučujeme proto v každém případě před cestou sjednat cestovní zdravotní připojištění. Cizinci žijící v Sarajevu využívají převážně služeb státní nemocnice Koševo, kde většina lékařů hovoří anglicky či německy a jimi poskytované služby jsou na dobré úrovni. Technické vybavení je zde srovnatelné s ČR. Mimo větší města BaH je úroveň (technická i personální) v porovnání s ČR nižší. Všechny běžné léky jsou dostupné, i když obvykle pod jinými názvy - nutno konzultovat zdejšího lékaře. V zemi existuje poměrně široká síť soukromých lékařů a klinik. Více informací lze získat na Velvyslanectví BaH v ČR, Opletalova 27, 110 00 Praha 1, tel. 22 44 22 510 nebo 511.
Telefonní čísla nemocnic:
Lékařská záchranná služba: +387 124
Klinické centrum Koševo v Sarajevě: +387 (0)33 444 800
Všeobecná městská nemocnice v Sarajevě: +387 (0)33 285 100
Univerzitní nemocnice Banja Luka: +387 (0) 51 216 725
Klinické centrum v Tuzle: +387 (0) 35 239 426
Krajská nemocnice v Zenici: +387 (0) 32 405 133
Krajská nemocnice v Goražde: +387 (0) 38 227 333
Krajská nemocnice Livno: +387 (0) 34 200 423
Krajská nemocnice Bihać: +387 (0) 37 223 333
Krajská nemocnice Brčko: +387 (0) 49 217 422
Krajská nemocnice Jajce: +387 (0) 30 658 107
Krajská nemocnice Travnik: +387 (0) 30 519 100
Krajská nemocnice Doboj: +387 (0) 53 238 561
|
