Japonsko

Oficiální název státu
                                      
Rozloha

Počet obyvatel


Podnebí

Přírodní poměry

Cestovní ruch

Peněžní jednotka a její členění,
používání jiných měn


Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Náboženské složení

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Celní a devizové předpisy

Dokumenty

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Víza, režim vstupu


Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla


ZÁJEZDY DO JAPONSKA:






Oficiální název státu

Japonsko (japonsky: Nippon-koku či Nihon-koku, anglicky: Japan)


Rozloha

377 899 km2 (délka pobřeží 33 889 km )


Počet obyvatel

127,51 miliónů obyvatel

62,11 mil. mužů

65,40 mil. žen

hustota 343 osob/km2

64,20 miliónů ekonomicky aktivního obyvatelstva


Podnebí

Japonsko leží na rozhraní kontinentálního polárního vzdušného proudění a přímořského tropického podnebí. Díky velké rozlehlosti území vykazují klimatické poměry značné rozdíly. Jižní část má převážně subtropicky horké a severní část naopak mírně chladné podnebí. Roční srážky stoupají směrem od severu k jihu. Zatímco na Hokkaidó klesají průměrné lednové teploty na – 3 °C a červencové stoupají až k 22 °C, průměrné teploty v prefektuře Okinawa dosahují po celý rok okolo 22 °C.

Největší ostrov Honšú je klimaticky rozdělen. Západní část ostrova svažující se k Japonskému moři má zimy bohaté na sníh a tropicky horká léta, na východě směrem k Tichému oceánu se střídají suché zimy s horkými, srážkově bohatými léty. V Tokiu činí průměrné lednové teploty 5 °C a v červenci okolo 25 °C.


nahoru


Přírodní poměry

Japonské území se rozkládá asi na 4 100 ostrovech tvořících přibližně 2 600 km dlouhé souostroví. Čtyři hlavní ostrovy jsou Kjúšú (42 073 km2), Honšú (230 862 km2), Šikoku (18 792 km2), a Hokkaidó (83 511 km2). Na jihu leží souostroví Rjúkjú s prefekturou Okinawa. Největšími z vedlejších ostrovů jsou Sado (857 km2) a Amani (709 km2).

Pobřeží ostrovů je mnohde velmi členité a s častými zálivy. 75 % plochy ostrovů pokrývají zalesněné vysočiny. Nejvyšší horou Japonska je sopečný kužel Fudžijama (3 776 m). Z geologického pohledu představuje území Japonska vrcholovou oblast rozsáhlého podmořského tektonického pohoří se stovkami sopek, z nichž je dnes činných přibližně 40. Poblíž jednotlivých sopek se také nachází na 10 000 horkých pramenů. Kromě toho se zde vyskytují téměř denně menší či větší zemětřesení.

Nejhustěji jsou osídleny obě rozlehlé nížiny v okolí Tokia a aglomerace Kjóta i Osaky. Původní velmi bohatá fauna a flóra byla industrializací a intenzivním zemědělstvím téměř zničena a zachovala se pouze v přírodních rezervacích. V současné době je v Japonsku pod ochranou přírody 7,5 % státního území ve více než 350 přírodních rezervacích a 27 národních parcích. Povrch pokrývají mj. také rozsáhlá rýžová a obilná pole a uměle vysazené cedrové a bambusové lesy.


nahoru


Cestovní ruch

Mezi pamětihodnosti Japonska patří kulturně-historicky jedinečná místa i přitažlivá příroda. Zemi každoročně navštíví miliony turistů. Centry cestovního ruchu jsou především městské aglomerace Tokia a Osaky. V Tokiu sídlí mnoho významných muzeí a kulturních institucí, k vidění jsou četné pamětihodnosti. V těsné blízkosti měst, ale také uprostřed nádherné horské krajiny leží přístavní sídlo Kamakura (Velký Buddha) a starodávné město Nikko. Osaka je výchozím bodem ke starodávným císařským městům Kjóto a Nara, jejichž návštěva patří k vrcholům cesty po Japonsku.

V Kjótu se nacházejí buddhistické i šintoistické památky, v Naře jeden z nejstarších Buddhistických chrámů ve východní Asii. Na poloostrově Ise stojí nejdůležitější šintoistická svatyně. Turisticky atraktivní jsou města Hiromeji, Hirošima a Nagasaki. Japonské Alpy nabízejí široké možnosti lyžování a horské turistiky. Jedním z příkladů nádherné japonské přírody, kde se nachází vulkanickou činnosti vytvarovaná území, alpská vegetace i subtropické oblasti, je Národní park Hakone-Fudži-Izu na jihozápad od Tokia. Rovněž velmi atraktivní, ale turisticky málo vybavený je ostrov Kjúšú s četnými aktivními sopkami, horkými prameny a slavnými lázněmi, jako např. Beppu.

Na ostrově Hokkaidó se nacházejí čtyři národní parky, z nichž Daisecu-zan (232 tis. ha) je největší v Japonsku. Hlavním městem ostrova a střediskem zimních sportů je Sapporo. Turisty lákají rovněž starobylá města Muroran a Hakodate s bohatým folklórem a řemesly Ainuů.


nahoru


Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Japonský jen (kód ISO: JPY)

V únoru 2011 byl průměrný kurz JPY/USD 82,53.

V Japonsku se používá k placení za zboží a služby výhradně JPY. Ostatní konvertibilní měny je možné směnit v místních bankách.

Podrobné statistické údaje o Japonsku jsou k dispozici např. na internetových adresách:

http://www.stat.go.jp/english/index.htm


nahoru

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky Japonska:

1. ledna (Nový rok, shogatsu)

druhé pondělí v lednu („Příchod věku", seijin no hi)

11. února (Den vzniku císařství, kenkoku kinenbi)

20. či 21. března (jarní rovnodennost, shunbun no hi)

29. dubna (den Šówa, Šówa no hi)

3. května (Den ústavy, kenpo kinenbi)

4. května (Zelený den, midori no hi)

5. května (Dětský den, kodomo no hi)

třetí pondělí v červenci (Den oceánu, umi no hi)

třetí pondělí v září (Den úcty ke starým a k dlouhověkosti, keiro no hi)

23. září (podzimní rovnodennost, shubun no hi)

druhé pondělí v říjnu (Den zdraví a sportu, taiiku no hi)

3. listopadu (Den kultury, bunka no hi)

23. listopadu (Den práce, kinro kansha no hi)

23. prosince (narozeniny císaře, tenno tanjobi).

Pokud svátek připadá na neděli, je podle zákona o státních svátcích přesouván na pondělí. Další informace o japonských svátcích lze získat např. na http://www.japan-guide.com/e/e2062.html, čihttp://www.asahi-net.or.jp/~tc9w-ball/useful/holiday.htm.

Pracovní doba činí dle zákona maximálně 40 hodin týdně, nicméně přesčasové hodiny zákonem omezeny nejsou. Úřední hodiny jsou na většině úřadů od pondělí do pátku od 9:00 do 17:00. Obchody mají většinou otevřeno sedm dní v týdnu od cca 10:00 do 19:00 nebo 20:00 hod. V Japonsku je rozšířená síť non-stop obchodů se základními potravinami a jiným spotřebním zbožím (tzv. convenience stores je v Japonsku téměř 40 tis.). Banky mají otevřeno od pondělí do pátku od 9:00 do 15:00 (některé do 17:00). Pošty mají otevřeno od pondělí do pátku od 09:00 do 17:00.


nahoru


Náboženské složení

Hlavními náboženskými směry v zemi jsou šintoismus a budhismus, k nimž se hlásí většina obyvatelstva (cca 84 % populace). Zajímavé je, že většina obyvatelstva kombinuje víru a rituály obou těchto náboženství. Přibližně 0,7 % populace se hlásí ke křesťanství.


nahoru


Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

 

Úředním jazykem je japonština a nejpoužívanějším cizím jazykem je angličtina (aktivní znalost a používání angličtiny je však v Japonsku obecně na nízké úrovni).


nahoru


Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

47 vyšších samosprávných celků (ostrov Hokkaidó, zvl. městská oblast hl. města Tokio, zvl. městské oblasti Kyoto a Osaka  + 43 prefektur).

Hlavní město: Tokio (8,41 mil. obyvatel, cca 12,33 mil. i s předměstími).

Další významná města (nad 1 mil. obyv.): Yokohama (3,59 mil.), Osaka (2,52 mil.), Nagoya (2,2 mil.), Sapporo (1,88 mil.), Kobe (1,51 mil.), Kyoto (1,39 mil.), Fukuoka (1,38 mil.), Kawasaki (1,3 mil.), Hiroshima (1,15 mil.), Sendai (1,01 mil.), Kitakyushu (1 mil.).


nahoru


Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Vzhledem k velmi vysokým nákladům na zdravotní péči i na drobná ošetření se doporučuje uzavřít před cestou do Japonska kvalitní zdravotní pojištění, včetně úhrady nákladů na repatriaci či převoz ostatků. Např. jedna návštěva lékaře s běžným onemocněním a s předepsáním léku stojí ve zdravotním středisku Japonského červeného kříže okolo 12 000 JPY. Mimořádně drahé je zubní ošetření, kde jen vstupní konzultace bez ošetření může stát  7 000  JPY. Náklady v případě hospitalizace se běžně pohybují v řádech statisíců až milionů jenů, přičemž zvlášť si pacient hradí náklady na stravu, lůžko, služby atp.

Úroveň zdravotnických služeb vcelku odpovídá běžnému standardu zemí EU. Síť zdravotnických zařízení je rozvětvená a široká. Problémem však zůstává jazyková bariéra v komunikaci pacienta s lékařem. Mezi doporučená zařízení, kde zdravotnický personál hovoří anglicky, lze zařadit:

National Medical Clinic
5-16-11 Minami Azabu
Tokyo 106-0047
tel: 03-3473 2057

Red Cross Hospital
4-1-22, Hiroo, Shibuya-ku
Tokyo 150-0012
tel: 03-3400 1311

Cestovatel může vlastnit léky, které běžně užívá.

V případě naléhavé potřeby lze 24 hodin denně kontaktovat Japan Helpline (rady pro cizince v angličtině) na bezplatném tel: 0120-461 997 nebo záchrannou službu na tel: 119. Zdravotní problémy lze rovněž konzultovat s asociací lékařů v Asii AMDA na tel: 03-5285 8088 nebo s Free Medical Information Services na tel: 03-5285 8181. Pomoc s vyřizováním formalit u dopravní nehody nabízí Information Service for Foreigners na tel: 03-5320 7744.


nahoru


Celní a devizové předpisy

Bezcelně lze dovážet věci osobní potřeby do hodnoty 200.000,- JPY, 200 ks cigaret nebo 50 ks doutníků nebo 250 g tabáku, 3 lahve (obsah 0,75 l) alkoholických nápojů/osoba, 56 g parfému. Do uvedené částky nejsou zahrnuty jednotlivé věci, jejichž hodnota v cizině nepřevyšuje částku 10.000,- JPY. Platí přísný zákaz dovozu a držení narkotik, omamných a psychotropních látek, zbraní a střeliva bez povolení nebo pornografie. Není dovoleno dovážet potraviny. Turista musí počítat s tím, že mu bude při náhodné hraniční kontrole zavazadla jeho zásoba potravin zabavena.
Z Japonska je zakázáno vyvážet předměty kulturních národních památek jako např. japonské (samurajské) meče, starožitnosti, zbraně a střelivo, narkotika, omamné a psychotropní látky, pornografii, vojenský materiál a jiné druhy zboží podle zvláštních předpisů.
Povinná směna valut v Japonsku neexistuje.
V dubnu 1998 byl novelizován japonský devizový zákon, podle kterého lze vyvézt hotovost či peněžní prostředky (šeky, cenné papíry apod.) až do výše 1,000.000,- JPY. V případě většího obnosu než je uvedená částka, je nutno vyplnit žádost, kde se uvádí jméno, adresa, národnost, druh valuty (hotovost nebo jiné peněžní prostředky), částka, důvod vývozu, cílová země apod.

Dovoz zvířectva do Japonska podléhá mimořádně přísné a časově náročné kontrolní proceduře, kterou doporučujeme podstoupit pouze těm občanům ČR, kteří hodlají v zemi pobývat dlouhodobě. Podrobné informace, včetně formulářů v elektronické podobě, naleznete na webových stránkách velvyslanectví.


nahoru


Dokumenty

Občané ČR mohou do Japonska cestovat s platným cestovním pasem České republiky. Doba platnosti pasu není stanovena, avšak měla by být alespoň o 2 měsíce delší než je povolená doba pobytu. Řidičský průkaz České republiky není japonskými úřady uznáván. Cestovatel by měl vlastnit buď mezinárodní řidičský průkaz nebo řidičský průkaz japonský.Mezinárodní očkovací průkaz není vyžadován a není ani nutný, závisí na rozhodnutí cestovatele, zda se jím vybaví.

nahoru

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Ministerstvo zahraničních věcí ČR varuje zájemce o práci v Japonsku, zejména pak mladé ženy zajímající se o práci hostesek, že nelegální práce je místními úřady velmi přísně postihována. Podle zpráv, které mají české úřady k dispozici, se zvyšuje počet českých občanů, kteří jsou zprostředkovateli (obvykle ze třetí země) podvedeni a okradeni o peníze, doklady i letenky. Ženy bývají často i násilím přinuceny k jiné činnosti, než k jaké se zavázaly ve smlouvě.

Japonsko je vyspělá kulturní země a po všech stránkách bezpečná. Služby jsou na vysoké úrovni, avšak velmi drahé. Pouliční kriminalita neexistuje, v obchodech se nekrade. Lidé se k sobě chovají neobyčejně slušně, násilí není běžné. Určitou překážku tvoří jazyková bariéra, neboť jen velmi malý počet Japonců hovoří anglicky či jiným světovým jazykem.

V Japonsku se prozatím nevyskytují teroristické útoky ani proti turistům, ani proti pracovníkům či objektům cizích misí. Panuje zde pořádek a v případě jakéhokoliv teroristického podezření je policie rychle na místě. Na letištích jsou zavazadla turistů bez výjimky a důsledně kontrolována.
Na všech významnějších objektech a institucích, včetně řady soukromých domů je instalován systém kamer, který zaručuje permanentní sledování jakéhokoliv pohybu či neobvyklé situace. Od posledního teroristického útoku v tokijském metru v polovině 90. let, byla v celém Japonsku z důvodu zvýšené opatrnosti před výbušninami a dalšími nebezpečnými látkami odstraněna většina odpadkových košů nejen z metra, ale i z dalších veřejných prostor. (Japoncům však koše nechybějí, zvykli si nosit s sebou stále nějaká zavazadla, kam ukládají zabalené předměty patřící do odpadkového koše.)

Na ulicích se jezdí vlevo, umístění světelných dopravních signálů bývá až za křižovatkou. Chodec má absolutní přednost. Cyklisté mohou jezdit i po chodnících, předpokladem je však ohleduplnost k chodcům. Po celé zemi jsou na cestách vyznačeny slepecké značky a umístěny slepecké signály.
Autoprovoz je velice silný, i když velmi korektní. Orientace v japonských městech a na silnicích je velmi obtížná, silniční provoz je hustý. Z těchto důvodů se nedoporučuje při krátkodobých pobytech používat osobní auto (např. z půjčovny), ale vlakové spojení. Pro turistické cesty je výhodné zakoupení tzv. Japan Rail Pass s platností 7, 14 nebo 21 dní, který zahrnuje trasy rychlovlaku Shinkansen po celém území Japonska. Tato jízdenka se v Japonsku neprodává a je nutno si ji opatřit v zahraničí. V ČR je tato koupě možná v CK.

Japonsko je velmi tradiční země. Během roku slaví její občané řadu svátků, které mají 
původ většinou v náboženské tradici. 
Státní svátky jsou: 
1. a 15. ledna, 11. února, 22. března, 29. dubna, 3., 4. a 5. května, 20. července, 15.a 23. září, 11. října, 3. a 23. listopadu, 23. prosince.
Pokud svátek připadá na neděli, je podle zákona o státních svátcích přesouván na pondělí. Od poloviny července do konce září jsou zavřeny školy z důvodu letních prázdnin.
Buddhistické svátky 14. a 15. července nejsou státem stanovenými dny volna, je však třeba předpokládat, že mnoho Japonců v těchto dnech čerpá svoji dovolenou.
Pracovní doba činí sice podle zákona nejvýše 40 hodin týdně, přesčasové hodiny, které jsou v Japonsku zcela obvyklé, však nejsou nijak zákonně omezeny. Úřední hodiny jsou na většině úřadů od pondělí do pátku od 10:00 do 17:00 - 17: 30 hodin. Obchody mají většinou otevřeno sedm dní v týdnu od cca 9:30 do 19:00 nebo 20:00 hod. V Japonsku je rozšířená síť non-stop obchodů se základními potravinami a jiným základním spotřebním zbožím. Jsou snadno rozeznatelné podle mimořádně jasně osvětlených a do dálky zářících obchodních prostor.
Banky mají otevřeno od pondělí do pátku od 09:00 do 15:00, bankomaty do 19:00 hod, bankomaty Citibank jsou přístupné 24 hodin denně. Při cestování do Japonska je však lepší vlastnit finanční hotovost a bankovních a kreditních karet využívat co nejméně. Většina japonských bankomatů totiž na ně nevydává peníze a rovněž finanční úhrada jejich prostřednictvím je často problematická.
Pošty mají otevřeno od pondělí do pátku od 09:00 do 17:00 a v sobotu od 09:00 do 12:30 hod.

Obyvatelé Japonska se vyznačují mimořádnou uctivostí a zdvořilostí. Od svých zahraničních partnerů očekávají korektnost, spolehlivost, stálost a vysoce profesionální přístup. Po formální stránce by se jednání s Japonci mělo vyznačovat velkou zdvořilostí a neuspěchaností. Za nevhodný se považuje příliš hlasitý projev i velká gestikulace. Podávání ruky je v Japonsku již zcela běžné. Pro cestovatele do Japonska se doporučuje vlastnit zásobu vizitek, které se podávají japonskému partnerovi oběma rukama.
Hlavní složku japonské stravy tvoří ryby, mořské produkty a zelenina. Při přípravě a aranžování potravin se Japonci řídí zásadou, že barvy a vzory na talíři musí ladit a nádobí by svým vzorem mělo odpovídat ročnímu období.
Mezi nejznámější typicky japonské pokrmy patří suši (rýže ochucená octem se syrovou rybou či zeleninou, často srolovaná do plátku mořských řas), sašimi (syrová ryba nakrájená na tenké plátky se sojovou omáčkou) či tempura (ryba či zelenina v těstě s omáčkou). Neméně proslavená je ryba fugu, ze které musí být velice opatrně odstraněna kůže a některé vnitřní orgány, jež jsou smrtelně jedovaté. Japonská kuchyně je velmi dietní a zdravá, i když poněkud jednostranná. V zemi však existuje řada restaurací, které nabízejí rozsáhlý výběr jídel z asijské kuchyně. Ve velkých městech a turistických oblastech jsou také typické rychloobslužné restaurace.
Všechna jídla konzumují Japonci pomoci jídelních hůlek, v dražších restauracích je možné požádat o vidličku a nůž. Typickým tradičním japonským alkoholickým nápojem je saké - rýžové víno. V současnosti je v Japonsku asi 3000 výrobců tohoto nápoje. Doba oběda je mezi 12:00 až 13:00 hodinou a večeře mezi 19:00 až 20:00 hodinou.

Společenské oblečení je v šatníku mužů velmi formální (i v letním období), převládají tmavé barvy obleků, černé boty (hnědé boty jsou považovány za velmi neformální), bílá košile, tmavá vázanka. Japonské ženy se již zcela přizpůsobily světovým módním trendům, kimono zůstává spíše slavnostním než běžným denním oblečením.
Při návštěvě japonských restaurací je obvyklé zouvání bot a sezení na zemi. Ve společenské etiketě existuje řada zvláštností, se kterými by se měl turista před návštěvou této země seznámit.

V Japonsku existují jiné technické normy než v Evropě či USA. Z tohoto důvodu se nedoporučuje našim turistům kupovat jako dárek elektroniku. Pouze v některých vybraných obchodech je možno zakoupit tzv. “overseas model” elektronického zboží. Zásuvky (“amerického” typu) fungují na 100 voltů (frekvence je buď 50 Hz nebo 60Hz, Japonsko používá obou frekvencí v různých částech země), proto zde nelze použít obvykle žádné elektrické resp. elektronické spotřebiče dovezené z ČR. Ve všech dražších hotelích jsou však k dispozici např. elektrické vysoušeče vlasů a jednorázové holicí strojky. Mobilní telefony evropské výroby nelze Japonsku použít - japonský systém mobilních telefonů je jiný než kdekoliv jinde na světě a obvykle (i multifrekvenční moderní mobilní telefony označované někdy jako “světové” nebo “globální” v Japonsku nefungují). Na velkých letištích (Tokio, Osaka) je možné při příletu si na místě pronajmout (zapůjčit) místní mobilní telefon.

Ubytování za přijatelné ceny nabízí Japan National Tourist Organisation (JNTO). Ubytování v levnějších hotelech, pensionech či ryokanech (ubytování v tradičním japonském stylu) nebo minshuku (rodinné japonské hotely) může zprostředkovat rezervační systém Welcome Inn Reservation Centre. 
Obecně lze konstatovat, že v Japonsku je velmi vysoká cenová hladina. Český turista by s touto okolností měl počítat a nenechat se zlákat pouze poměrně levnou letenkou. Stává se, že finanční problémy českých turistů začínají hned po příletu, když zjistí vysokou cenu taxíku z letiště do centra . Služby i potraviny jsou velmi drahé. Někteří čeští cestovatelé mívají v Japonsku potíže s kreditními kartami, proto doporučujeme si před cestou do Japonska použitelnost karty ověřit. Doporučuje se část finančních prostředků směnit již před vstupem na území Japonska, neboť někdy je obtížné vyhledat otevřenou směnárnu.

Klimatické podmínky jsou na podzim, v zimě a na jaře velmi příznivé, v létě je však horko (30-38°C) a velmi vlhko. Časový rozdíl mezi Japonskem a ČR je + 8 hod. (v období našeho zimního času, + 7 hod. (v letním času).

Užívání drog v Japonsku je trestné.


nahoru


Víza, režim vstupu

Čeští občané, držitelé platného českého cestovního pasu, mohou pobývat na území Japonska bez víz po dobu nepřesahující 90 po sobě jdoucích dnů. Toto se nevztahuje na české občany, kteří hodlají do Japonska vstoupit za účelem získání zaměstnání nebo trvalého pobytu, výkonu povolání nebo účasti na veřejných kulturních a sportovních akcích za úplatu nebo za účelem pobytu přesahujícího 90 po sobě jdoucích dnů.

Před vstupem na území Japonska je každý návštěvník podroben odběru biometrických dat.Návštěvník je požádán o poskytnutí otisků obou ukazováků a je pořízena digitální fotografie jeho obličeje. Získaná data jsou porovnána s databází osob, které Japonsko považuje za nežádoucí. Cestující, který odmítne biometrické údaje poskytnout, nebude na území Japonska vpuštěn a na vlastní náklady bude nejbližším spojem navrácen do země, ze které do Japonska přicestoval.

Ještě v letadle je třeba vyplnit imigrační dotazník, který cestovatel obdrží od palubního personálu dopravce. Jeho část je vloženo do cestovního pasu, druhá zůstává v evidenci imigračního úřadu. Uvedený dotazník slouží de facto jako hraniční průvodka, avšak bez fotografie.
Přihlašovací povinnost u krátkodobých pobytů (tj. do 90 dnů) není v Japonsku stanovena.
Samostatnou kategorii cestujících tvoří investoři a manažeři, kterým je po splnění příslušných požadavků udělován souhlas s pobytem na dobu 6 měsíců, jeden rok nebo tři roky. Žádost se předkládá předem na japonském velvyslanectví a musí být doložena řadou dokumentů o osobě žadatele, zajištění jeho pobytu , o firmě, ve které bude žadatel působit (resp. ji zastupovat), včetně podrobného podnikatelského plánu. Vyřízení žádosti trvá cca 2 - 3 měsíce.
Je třeba upozornit na skutečnost, že příslušné japonské imigrační předpisy přiznávají imigračním úředníkům řadu oprávnění při posuzování a rozhodování o žádostech o krátkodobý pobyt nebo o dlouhodobý pobyt a umožňují jim vyžadovat od žadatele dodatečné písemné dokumenty či garance. Výše uvedené informace lze proto pokládat pouze za základní s tím, že je nezbytné konzultovat v individuálních případech žádosti s japonským zastupitelským úřadem v Praze nebo v místě dlouhodobého/trvalého pobytu žadatele.

Před vstupem na území Japonska by měl být turista připraven na pohovor s úředníkem imigrační policie, při němž by měl prokázat účel své cesty, tj. přesně specifikovat svůj program na jednotlivé dny. K tomu potřebuje předložit kromě platného cestovního pasu zpáteční letenku, přiměřené množství finančních prostředků v hotovosti nebo v šecích a doklad o ubytování. Místo dokladu o ubytování lze uvést adresu a jméno ubytovatele, kterého si může policie ověřit. Při pohovoru japonská policie očekává a serióznost a jakékoliv zatajování informací může být důvodem k zadržení a následné deportaci cestovatele zpět do ČR. Nutno podotknout, že japonská policie a imigrační kontrola je zcela nekompromisní a neoblomná.

V Japonsku se přísně trestá nelegální práce. Proto, jakmile imigrační policie nabude podezření, že cílem cesty občana není turistika, ale nelegální zaměstnání, či jiná trestná činnost, nevpustí ho do země. Občan pak musí čekat na letišti na nejbližší let do ČR a pokud není ten den v letadle volné místo , je nucen přespat v letištním hotelu, kde si sám hradí všechny náklady, včetně policejní ochranky.


nahoru


Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

Velké nesnáze mohou turistům v Japonsku způsobit jejich zdravotní problémy a to především vzhledem k velmi vysokým nákladům na zdravotní péči i na drobná ošetření. Proto se doporučuje uzavřít před cestou do Japonska plné zdravotní pojištění, včetně nákladů na repatriaci. Je nutné rovněž počítat s tím, že většina lékařů hovoří pouze japonsky. 
Úrověň zdravotnických služeb vcelku odpovídá běžnému standardu zemí EU.

V případě naléhavosti je možné použít níže uvedená telefonní čísla:
POLICIE - TEL.: 110
POŽÁRNÍCI/ZÁCHRANNÁ SLUŽBA - TEL.: 119
V naléhavých případech poskytuje radu v anglickém jazyce 24 hodin denně JAPAN HELPLINE - telefon: 0120 46-1997
Turistické informace v angličtině poskytuje INFORMATION FOR TOURISM - telefon: 03/3201 3331
Zdravotní problémy lze konzultovat s asociací lékarů v Asii AMDA - telefon 03/5285 8088
Free Medical Infomration Services - telefon 03/5285 8181
Pomoc při vyřizování formalit u dopravní nehody nabízí Information Service for Foreigners - telefon 03-5320 7744.
IOM - International Organization for Migration - telefon 03/3595 2487 (řeší migrační problémy včetně pomoci s vycestováním z Japonska)

 

nahoru