Slovinsko

 
Oficiální název státu

Rozloha

Počet obyvatel

Podnebí

Přírodní poměry

Cestovní ruch
                                       
Peněžní jednotka a její členění,
používání jiných měn


Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Náboženské složení

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Celní a devizové předpisy

Dokumenty

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Víza, režim vstupu

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

  

 

ZÁJEZDY DO SLOVINSKA:

 

Ubytování ve Slovinsku

Letenky do Slovinska

 





Oficiální název státu

Republika Slovinsko (česky)
Republika Slovenija (slovinsky)
Republic of Slovenia (anglicky)

 

Rozloha

20 273 km2 

 

Počet obyvatel

Počet obyvatel k 30. prosinci 2010 činil 2 048 951, z toho 1 013 976 mužů a 1 034 975 žen; průměrný věk slovinské populace je 40,4 roku (muži 38,7, ženy 42,0), v produktivním věku je 40 % osob, v jedné domácnosti žije přibližně 2,8 osob, průměrná hustota obyvatelstva na km2  je 101,3.
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí 46 % (muži 56,2 %, ženy 43,7 %).


Podnebí

Krajinné rozmanitosti této země odpovídají také rozdíly v podnebí. Mediteránní podnebí při mořském pobřeží přechází doozemí v podnebí kontinentální a alpinské. Asi polovina země je zalesněna.

 

nahoru

 

Přírodní poměry

Převážně hornatá země se představuje různými krajinnými typy: na severu Julské Alpy (Triglav, 2 863 m) a Karavanky, na ně navazují na jihu Ternovanski les a Hruštica, přecházející ve vnitřním Kraňsku v krasové území. Na západě je Terstský kras a 42 km dlouhé pobřeží Jaderského moře. Na jihovýchodě dolního Kraňska se rozkládá zemědělsky výnosná pahorkatina omezená na severu hornatinou Sávy, největší slovinské řeky protékající zemí od severozápadu k východu.

 

nahoru

 

Cestovní ruch

Slovinsko má řadu atraktivních turistických cílů: ve slovinských Alpách střediska zimních sportů a horské klimatické lázně, ve slovinské části Štýrska léčebné lázně a v Krasu h navštěvované jeskyně i přímořská střediska na Jadranu.

 

nahoru

 

Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

Od 15. 1. 2007  je  výhradním  platidlem euro (EUR).  1 EUR = 100  eurocent.  Pevný  kurz   1 euro se rovná 239,64 SIT (předchozí slovinský tolar).

nahoru 

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

 

Státní svátky a významné dny:

1. 1. a 2. 1. Nový rok
8. 2. Svátek kultury (Prešernov dan)
jaro Velikonoce (shodně s ČR)
27. 4. Den odporu proti okupaci
1. 5. a 2. 5. Svátek práce
25. 6. Den státnosti
15. 8. Nanebevzetí panny Marie
31. 10. Den reformace
1. 11. Den zesnulých
25. 12. Vánoce
26. 12. Den samostatnosti

Pracovní doba:

Pracovní doba je variabilní od 6:00 do cca 20:00  hodin.  Převážná většina firem je činná v době od 9:00 do 17:00. Není vhodné sjednávat schůzky na pátek odpoledne.
Obvyklá prodejní doba obchodů je od 9:00 do 21:00 hodin, v sobotu do 13:00 hodin. Velké hypermarkety mají otevřeno v sobotu do 21:00 hodin a v neděli do 15:00 hodin.

Otevírací doby:

Banky:
po–pá 9:00–17:00
Poštovní úřady:
po–pá 8:00–20:00
so 8:00–13:00
v Lublani je pošta s nepřetržitým provozem vedle hlavního nádraží



nahoru
 

Náboženské složení

Římskokatolickou konfesi  vyznává podle údajů posledního sčítání lidu (2002) 1 135 626 osob tj. 57,8 %, (v roce 1991 se k této víře hlásilo 1 369 873 osob, jedná se tedy o téměř 14% pokles), dále je v zemi 14 736 evangelíků (0,8 %), 47 488 stoupenců islámu (2,4 %) a 45 908 ortodoxních/pravoslavných křesťanů (2,3 %). Celkem 199 264 (10,1 %) obyvatel uvedlo, že jsou ateisty, 307 973 (15,7 %)odmítlo na otázku víry odpovědět a 68 714 osob (3,5 %) uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi ani k náboženské skupině. Židovskou národnost uvedlo 28 osob a k judaismu se jich přihlásilo 99. Od minulého sčítání lidu byl zaznamenán výrazný pokles osob hlásících se k římskokatolickému vyznání, u ostatních náboženství jsou čísla srovnatelná. Existuje předpoklad, že vysoký údaj z roku 1991 u katolické církve byl nejspíše důsledkem zájmu o náboženství po společenských změnách v zemi (formování nezávislého státu).

nahoru 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je slovinština, v pohraničních oblastech je jako úvčetně škol, TV a rozhlasu). V obchodním a úředním styku je nejpoužívanějším jazykem angličtina, spíše výjimečně se užívá němčina a italština. Velká většina obyvatel ovládá chorvatštinu, resp. srbštinu. Užívání těchto jazyků se však při prvním obchodním styku spíše nedoporučuje.


nahoru

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

 

Administrativně-správní členění:

Slovinsko je rozděleno na 210 obcí (občin), jejichž velikost kolísá od několika set až po několikdesítek tisíc obyvatel. V současné době diskuse o vytvoření regionů probíhá.

Hlavní město:

Ljubljana (česky Lublaň, anglicky Ljubljana, německy Laibach, italsky Lubiana), cca 280 000 obyvatel.

Další města:

Maribor (110 000),
Celje (41 000),
Kranj (37 000),
Velenje (28 000),
Koper (25 000),
Novo Mesto (23 000).


nahoru
 

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Čeští občané mají jako občané EU na základě Nařízení 1408/72 Rady (EEC) při pobytu ve Slovinsku  nárok na nua neodkladnou zdravotní péči na základě předložení Evropské karty zdravotního pojištění, která ve Slovinsku platí od června 2004. Nutnou a neodkladnou zdravotní péčí se rozumí péče v případě ohrožení života nebo zdraví, která nesnese odkladu na dobu po návratu do ČR. Ovšem tato péče musí být vykonána ve státním zařízení, popřípadě ve zdravotním středisku, které je smluvním zařízením Zavoda za zdravstveno zavarovanjeSlovenije (ZZZS, obdoba české VZP). Převoz zpět do ČR tato péče nezahrnuje.
V případě nutného zdravotního ošetření je nutno kontaktovat oblastní pobočku instituce slovinského zdravotního pojištění – ZZZS (adresa ústředí: Miklošičeva 24, 1000 Ljubljana, tel.: 00386/1/3077200, automat 00386/1/3077300, úřední hodiny: pondělí 8–12, 13–15 hod., úterý 8–12 hod., středa 8–12 hod., 13–17 hod., čtvrtek zavřeno, pátek 8–13 hod.
Pobočky ZZZS jsou ve všech větších městech Celje, Koper, Kranj, Maribor, Murska Sobota, Nova Gorica, Novo mesto, Ravne na Koroškem). Vždyje nutné předložit Kartu evropského zdravotního pojištění. Na tomto úřadě občané můžou obdržet potvrzení o nároku na věcné dávky pro zahraniční pojištěnce a jejich rodinné příslušníky. Lze se také obrátit přímo na nemocnici nebo smluvního lékaře. Léky pacient obdrží v lékárnách na recept, který vystaví lékař. Hospitalizaci doporučuje ošetřující lékař. V akutních případech je možné obracet se přímo na nemocnici.
Pokud z jakéhokoliv důvodu bude nutné zaplatit péči celou v hotovosti, je nutno uschovat si originály účtů a po návratu do ČR se obrátit na pobočku své české zdravotní pojišťovny. Česká zdravotní pojišťovna náklady proplatí do výše, kterou by stála léčba v ČR, tedy kterou by uhradila českázdravotní  pojišťovna.  Na  tuto  úhradu  se  musí určitou dobu čekat.Pokud účet nepřesáhne 1 000 EUR, lze požádat českou zdravotní pojišťovnu o proplacení účtu do výše českých tarifů. Tuto úhradu pak občané obdrží v relativně krátké době, požaduje-li pacient úhradu v eurech, musí na tuto platbu čekat delší dobu.
V případě zaměstnaneckého poměru je zaměstnavatel ze zákona povinnen odvádět za zaměstnance povinnézdravotnípojištění (obvezno zdravstveno zavarovanje), které ovšem pokrývá pouze část bezplatné zdravotní péče. Za ošetření se v tomto případě platí následující spoluúčast (vztahuje se jak na cizince, tak na Slovince popř. občany ČR, kteří jsou ve Slovinsku zaměstnáni): lékařské ošetření 5 %, akutní zubní ošetření 15 %, léky až 25 % na hrazené léky a až 100 % na ostatní léky, spoluúčast při hospitalizaci je 15 % za nemoc a 25 % za zranění.
Pokud si přeje český občan uplatnit nárok na české nemocenskéz důvodu pracovní neschopnosti ve Slovinsku, je potřebné se obrátit neprodleně na instituci zdravotního pojištění a předložitlékařem vydané potvrzení o pracovní neschopnosti. Dále je nutné udat adresu svého pobytu ve Slovinsku, adresu příslušné české okresní správy sociálního zabezpečení a co nejdříve nahlásit tuto skutečnost svému zaměstnavateli s údaji o počátku a předpokládané době trvání pracovní neschopnosti, stejně tak místo pobytu při léčení.
Zdravotní péčeje obecně na dobré úrovni, ale nejde-li o nezbytnou první pomoc a občan není připojištěn na cesty do zahraničí, vyžadují místní lékaři platby v hotovosti. Je přitom třeba počítat s relativně vysokými cenami. Všeobecně se doporučuje sjednat si ještě před cestou do Slovinska odpovídající cestovní a zdravotní připojištění na komerčním základě.
Zdravotní rizika ve slovinské přírodě jsou především tato: klíšťata přenášející virovou encefalitidu (očkování je nanejvýš vhodné, ale nikoliv povinné) a boreliózu. Ve Slovinsku jsou též ohniska  vztekliny.  Mezi  další  formy  rizika patří možnost napadení šelmou (v hlubokých lesích na hranicích s Chorvatskem je možné se setkat s medvědy) a změny počasí ve vysokohorském prostředí.
Další informace: Úřad pro zdravotní pojištění SI


 nahoru

 

 Celní a devizové předpisy

V souladu s předpisy EU. Daň z přidané hodnoty (slovinsky DDV) se občanům členských států EU vč. ČR nevrací. Omezení se vztahují na tabákové výrobky a alkoholické nápoje. Další podrobnosti lze najít např. na http://carina.gov.si/angl/index.htm .

 

nahoru

 

Dokumenty

Cestovní doklady: Cestovní pas ČR, platný nejméně pro předpokládanou dobu pobytu) nebo platný občanský průkaz ČR.
Doklady o zdravotním pojištění: Evropský průkaz zdravotního pojištění. Pro každou cestu do Slovinska (SI) doporučujeme pro konkrétní cestu a dané období sjednat také odpovídající zdravotní připojištění na komerčním základě.

Doklady k cestám s motorovým vozidlem: Osvědčení o technické způsobilosti vozidla - „technický průkaz“, platný řidičský průkaz ČR, doklad o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla pro zahraničí - „zelená karta“ prokazující povinné ručení pro zahraničí vč.SI. 
U pronajatých vozidel vč. leasingu či zapůjčených vozů je nutné disponovat souhlasem, resp. ověřenou plnou mocí umožňující používání konkrétního vozu pro zahraničí. Podobu podobné plné moci (rovněž alespoň v anglickém znění) lze konzultovat např. s českými automotokluby jako je ÚAMK - www.uamk.cz či ABA - www.aba.cz . Vhodné je sjednání havarijního pojištění pro cesty do zahraničí platné i pro SI.

Před cestou je vhodné prověření legálního původu motorového vozidla. Slovinské orgány na vnější schengenské hranici i ve vnitrozemí provádějí časté a důkladné kontroly, jež se mj. zaměřují na legální původ vozidel. Právě na slovinsko-chorvatských hraničních přechodech dochází nejčastěji k mnoha případům zabavení vozidel pro důvodné podezření jejich nelegálního původu. V naprosté většině podobných případů bylo zjištěno, že šlo o vozidla s nelegálním původem. Jedná se především o vozy „dražších“ značek Audi, BMW, Mercedes, VW (nejčastěji typ Passat), nově i Škoda či další, které byly v ČR či v cizině zakoupeny jako „ojeté“. Vlastníkům vozidel, jež nebyla zakoupena jako zcela nová přímo od autorizovaného prodejce, lze obecně doporučovat, aby si ještě před cestou do zahraničí vč.SI nechali odpovídajícím způsobem prověřit původ svého vozu; doporučení je zvláště důležité u „dražších“ a „ojetých“ vozidel koupených „z druhé ruky“. V takových případech je vhodné legální původ prověřit vždy před cestou do zahraničí.

Pro cestování nezletilých dětí bez doprovodu svých rodičů lze doporučit, aby doprovázející osoby jiné než jsou jejich rodiče (např. prarodiče, příbuzní či známí) byly na cestu do zahraničí vybaveny odpovídající ověřenou plnou mocí. Ta by měla obsahovat souhlas nejlépe obou rodičů s tím, že jejich dítě bude doprovázet konkrétní osoba na blíže upřesněné cestě a pro dané období. Pokud je doprovod vybaven adekvátní plnou mocí s alespoň pracovním překladem do anglického jazyka, nemělo by docházet k potížím se slovinskými pohraničními orgány. Zpřísněné kontroly mají zabránit únosům dětí.

Při cestování s domácími mazlíčky, které je třeba deklarovat ihned po příjezdu na vnější schengenské hranici (s Chorvatskem), je nutné předložit cestovní doklad EU potvrzující veterinární prohlídky, očkování proti vzteklině ne starší 1 roku apod.). Nekomerční individuální krátkodobý dovoz a tranzit těchto zvířat spolu s jejich vybavením cestovními doklady je v souladu s předpisy EU. Podrobné informace jsou k dispozici např. na:http://vurs.gov.si .

Pro dočasný dovoz a průvozu zbraní a munice je třeba vlastnit odpovídající Evropský zbrojní průkaz (European Weapon Licence). Podobný mezinárodní průkaz či zvláštní potvrzení/povolení je nutné vlastnit a na vyžádání předložit i pro cestování například s gumovým obuškem, který je v SI považován za zbraň. V opačném případě bývá tato zbraň odebrána a může následovat i pořádková pokuta. Veškeré dovážené či provážené zbraně spolu s municí je třeba deklarovat okamžitě po příjezdu do SI.

 

nahoru

 

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Slovinsko (SI), jež představuje tranzitní zemi pro statisíce českých turistů projíždějících směrem k chorvatskému Jadranu, se postupem doby stalo také tradičně a stále častěji navštěvovanou cílovou destinací našich turistů. Celková bezpečnostní situace je v SI obdobná jako je tomu v případě sousedních států nebo v ČR. Přestože lze k návštěvě této země zatím obecně poznamenat „bez specifických doporučení“ (No specific travel advice.), i v SI je samozřejmě nutné věnovat zvýšenou pozornost svým osobním cennějším věcem a zvláště cestovním dokladům, penězům, platebním kartám apod.

Národní parky: Je zakázáno a vysokými pokutami postihováno volné táboření v národních parcích a výslovně i v oblasti Triglavského národního parku, kam čeští turisté míří nejčastěji. V národních parcích se lze pohybovat pouze po vyznačených cestách. Při vysokohorské turistice lze doporučit doprovod zkušeného horského vůdce. Zakázána je také jízda s horskými koly po turistických stezkách pro pěší. Při výstupech v horách je třeba dávat pozor na rychlé změny počasí a drolivý podklad, který je převážně vápencový. Síť vysokohorských chat je relativně hustá. Již v roce 2000 vstoupila v platnost doplněná místní vyhláška o využívání a zabezpečení přístupných míst na řece Soča. Vyhláška stanovující ceny za „používání“ řeky a plavební režim určuje také úseky, na kterých je sjíždění řeky povoleno spolu s místy pro parkování. Pro ilustraci uvádíme výši poplatků za sjíždění řeky s tím, že se výše poplatků může kdykoliv změnit. Kajakář za jednodenní povolení uhradí 5 €, za týdenní 10 € a za měsíční 20 €. Rafting na řece Soča: cca. 50 € na osobu. Skupiny nad 10 osob spolu s rodinami mají slevu 10 – 15 %. Pro rodinné výlety je možný i miniraft s cenou 25 - 50 € za jednotlivce. Raftaři, kteří převážejí více než tři osoby, zaplatí jednorázově 30 € a za roční povolení 300 €. Jednodenní povolení pro gumový člun do tří osob stojí 5 € a roční 130 €. Za nedodržování místních pravidel může být jednotlivci udělena pokuta 50 – 150 € a organizaci 450 – 900 €. Podél řeky mají být rozmístěny informační tabule s označením obtížnosti jednotlivých částí řeky, potřebného vybavení a režimu plavby. Tyto informace mají obsahovat i materiály, které budou rozdávány společně se zaplaceným povolením ke sjíždění řeky. Na většině slovinských pláží se platí poplatek kolem 5 € denně. Pro potápění platí zvláštní předpisy. Při plavbě po moři na jachtách a člunech apod. je nutné respektovat výsostné vody sousedních a zároveň blízkých států (Itálie a Chorvatsko).

„Informace a doporučení turistům“ (i motorizovaným):

Nejnáročnější období pro auto-turisty představuje letní turistická sezóna a zvláště „víkendové“ zatížení hraničních přechodů s Chorvatskem, které dosahuje vrcholu v době letních prázdnin. Právě na slovinsko-chorvatských hraničních přechodech je během léta a v době svátků nutné počítat s delší odbavovací dobou a důkladnějšími kontrolami. Při cestách na chorvatskou Istrii a dále do Dalmácie se také doporučuje jako výhodný směr Postojna-Ilirska Bistrica-Rijeka či Lublaň-Kočevje-Rijeka.

Prověřování legálního původu motorových vozidel: 
Slovinské orgány na vnější schengenské hranici i ve vnitrozemí provádějí časté a důkladné kontroly, jež se mj. zaměřují i na legální původ vozidel. Nejčastěji na slovinsko-chorvatských hraničních přechodech dochází k mnoha případům zabavení vozidel pro důvodné podezření jejich nelegálního původu. V naprosté většině podobných případů bylo zjištěno, že šlo o vozidla s nelegálním původem. Jedná se především o vozy „dražších“ značek Audi, BMW, Mercedes, VW (nejčastěji typ Passat) ale i Škoda či další, jež byly v ČR či v cizině zakoupeny jako ojetá. Vlastníkům vozidel, jež nebyla zakoupena přímo od autorizovaného prodejce jako zcela nové, lze obecně doporučovat, aby si ještě před cestou do zahraničí včetně SI nechali odpovídajícím způsobem prověřit původ svého vozu. Toto doporučení je zvláště důležité u „dražších“ a „ojetých“ vozidel koupených „z druhé ruky“ do roku 2008. Především v takových případech je vhodné legální původ prověřit ještě na území ČR.


Zvýšení pokut pro řidiče porušující dopravní předpisy ve SI (novela Zákona o bezpečnosti silničního provozu s platností od roku 2008), včetně zvýšení bodového postihu (slovinský bodový systém představuje obdobu systému v ČR); podstatný je především nárůst pokut za přestupky spojené s překročením rychlosti, nebezpečným předjížděním, řízení pod vlivem alkoholu či drog apod. Například při zjištění přítomnosti alkoholu v krvi nad povolený limit následuje ihned zadržení, pokuta i líčení na přestupkovém soudu.

Základní dopravní předpisy jsou podobné: nejvyšší povolená rychlost osobních automobilů na dálnici 130 km/h, na silnicích pro motorová vozidla 100 km/h, mimo obec 90 km/h a v obci 50 km/h. Povolený obsah alkoholu v krvi řidiče amatéra 0,5 promile, řidič profesionál - 0. Ve SI je povinné mít při jízdě po celý rok i ve dne rozsvícená světla. Zakázána je jízda automobily a motocykly mimo kategorizované silnice a jiné dopravní cesty.

překročení povolené rychlosti v obci o více než 50 km/h nejméně 1.200
překročení povolené rychlosti v obci o více než 30 km/h 1.000
překročení povolené rychlosti v obci o 20 – 30 km/h 500
překročení povolené rychlosti v obci o 10 – 20 km/h 300
překročení povolené rychlosti v obci do 10 km/h 100

překročení povolené rychlosti mimo obec o více než 40 km/h nejméně 500
překročení povolené rychlosti mimo obec od 30 do 40 km/h 300
překročení povolené rychlosti mimo obec od 20 do 30 km/h 160
překročení povolené rychlosti mimo obec do 20 km/h 80

překročení povolené rychlosti na dálnici a rychlostní silnici o více než 50 km/h nejm. 400
překročení povolené rychlosti na dálnici a rychlostní silnici od 40 do 50 km/h 300 
překročení povolené rychlosti na dálnici a rychlostní silnici od 30 do 40 km/h 200
překročení povolené rychlosti na dálnici a rychlostní silnici od 20 do 30 km/h 120
překročení povolené rychlosti na dálnici a rychlostní silnici do 20 km/h 60

Pokuty za vybrané nejčastější dopravní přestupky výše pokuty v EUR

Znečišťování okolí vč. vyhazování nedopalků 100
řízení pod vlivem alkoholu od 200 do 1.000
řízení pod vlivem drog 950
telefonování při jízdě (cyklisté 40 €) 120
jízda bez použití bezpečnostních pásů 120
jízda bez přikázaných světel 50
nezastavení před přechodem, na kterém je chodec a nebezpečné předjíždění 500

Dálniční známky/nálepky: 
Již v roce 2008 SI zavedlo pro všechny osobní automobily a motocykly povinnost zakoupení dálničních známek/nálepek (vignette) za používání dálnic včetně dálničních obchvatů a rychlostních silnic. Dálniční nálepky určené osobním automobilům a motocyklům mají roční, měsíční a týdenní platnost. Zavedení dálničních nálepek za používání dálnic a rychlostních silnic přineslo i zpoplatnění dálničních obchvatů (např. Lublaň, Celje či Maribor). Dálniční známky se prodávají např.na čerpacích stanicích pohonných hmot či v ústředních automotoklubech. Používání dálnic a rychlostních silnic bez platné a správně umístěné dálniční známky na vozidle je považováno za porušení zákona a pokutováno částkou ve výši 300 €. Pro minibusy, autobusy i kamióny pro letošní rok zůstává zachován dosavadní způsob přímé úhrady mýtného na dálničních mýtnicích, tedy úhrada za konkrétní projeté úseky. Perspektivně se ve SI počítá se zavedením systému automatického odečítání mýtného prostřednictvím satelitu.

typ nálepky (ceny nálepek se mohou změnit) cena v EUR

roční nálepka pro dvoustopá motorová vozidla do 3.500 kg – os.automobily95,00
měsíční nálepka pro dvoustopá motorová vozidla do 3.500 kg - automobily 30,00
týdenní nálepka pro dvoustopá motorová vozidla do 3.500 kg - automobily 15,00

roční nálepka pro jednostopá motorová vozidla – motocykly 47,50
měsíční nálepka pro jednostopá motorová vozidla – motocykly 25,00
týdenní nálepka pro jednostopá motorová vozidla – motocykly 7,50

pokuta za jízdu bez nálepky (týká se nálepky i poničené či chybně nalepené) 300,00

Základní dopravní předpisy jsou podobné: nejvyšší povolená rychlost osobních automobilů na dálnici 130 km/h, na silnicích pro motorová vozidla 100 km/h, mimo obec 90 km/h a v obci 50 km/h a v rezidenčních oblastech 30 km/h. Povolený obsah alkoholu v krvi řidiče amatéra 0,5 promile, řidič profesionál - 0. Ve SI je povinné mít při jízdě po celý rok i ve dne rozsvícená světla. Zakázána je jízda automobily a motocykly mimo kategorizované silnice a jiné dopravní cesty.

Pokutu je třeba uhradit na místě. V případě nedobytnosti při povinnosti úhrady pokuty na místě může následovat vystavení poštovní složenky za účelem pozdější úhrady (v případě nižších částek, není taxativně vymezeno). V případě vyšších částek může policista zabavit některé doklady včetně cestovního pasu až do termínu projednání na místním přestupkovém soudu (podobně např. i v sousedním Chorvatsku). V případech těžších provinění může policista provinilou osobu zadržet až do doby soudního jednání. Z praxe lze doporučit udělenou pokutu zaplatit na místě, ihned a bez jakéhokoliv smlouvání. Ve SI existuje peněžní transfer Western Union s tím, že o víkendech a v noci této služby prakticky nelze využít. Chybějící finanční prostředky může také osoba blízká (příbuzný, přítel, známý, zaměstnavatel, spolupracovník apod.) osobně doručit. V této souvislosti lze doporučit pouze striktní dodržování dopravních předpisů a pro případný přestupek mít k dispozici dostatečnou finanční hotovost právě pro případ potřeby okamžité úhrady pokuty přímo na místě.

Upozornění: Slovinská policie důrazně dohlíží na dodržování předpisů a při zjištění přestupku vystupuje nekompromisně, avšak korektně a vždy v souladu se služebními předpisy a zákonem. Míra korupce je u slovinské policie téměř nulová. V žádném případě se proto nedoporučuje o případném dopravním přestupku a stanovené pokutě s policisty diskutovat či se snažit výši pokuty jakkoliv „usmlouvat“. V takovém případě policie celou záležitost okamžitě postupuje bez ohledu na dobu události přestupkovému soudci a až do projednání tímto soudem (přestupkový soud má 48 hodin na projednání od obdržení spisu) není možné dosáhnout jakéhokoliv vývoje. Podle zákona o přestupcích, pokud existuje obava, že se pachatel vyhne procesu projednávání přestupku či zaplacení stanovené pokuty odjezdem do ciziny, může policie (soud) svým usnesením rozhodnout o dočasném zadržení cestovního pasu, řidičského průkazu a dalších dokumentů k vozidlu a zboží bez ohledu na skutečnost, zda je provinilá osoba skutečně vlastní. Doklady jsou vráceny až po ukončení soudního řízení případně po zaplacení pokuty. Pokud se osoba, která se dopustila dopravního přestupku, rozhodne pokutu uhradit na místě v hotovosti, může být výše pokuty částečně snížena. Po postoupení případu přestupkovému soudci je provinilá osoba v případě, že soud potvrdí rozhodnutí policie (což se stává ve více než 90% případů), povinna zaplatit pokutu v plné výši a navíc uhradit i soudní výlohy spojené s daným případem.

Dopravní nehody:

Slovinské silnice patří právě v letních měsících vzhledem k husté tranzitní dopravě k těm méně bezpečným v Evropě. K automobilovým nehodám občanů ČR často dochází z důvodu vyčerpání a snížené pozornosti, zejména při nočních jízdách. Nouzové telefony jsou na dálnicích každé 2 km. Při jakékoliv dopravní nehodě, při které dojde k poškození automobilu, je nutné přivolat policii. Ta vydá „potvrzení o poškození vozidla“, na základě kterého bude moci poškozené vozidlo na zpáteční cestě do ČR opustit slovinské území. V podobných případech je řidič zpravidla předvolán týž den či den následující k přestupkovému soudci. Podle místní praxe k zajištění účasti u přestupkového soudu může být v souladu se Zákonem o přestupcích odebrán např.cestovní doklad. Při podezření ze zavinění těžší nehody je řidič zadržen a případ řeší vyšetřující soudce. Žádost o odškodné za psychickou či fyzickou újmu, smrt či škodu na autě podává český účastník nehody po návratu do ČR u své pojišťovny. Policejní záznam o nehodě slovinská policie účastníkům nehody na místě nevydává. Jedno z vyhotovení však postupuje Slovinské pojišťovací společnosti Slovensko zavarovalno združenje, Železna cesta 14, 1000 Ljubljana, tel.: 00386 – 1 - 473 56 99 (437 70 98 – oddělení zelené karty – pojistné události do zahraničí), fax.: 00386 – 1 - 473 56 92, u které si jej může pojišťovna, u níž je český účastník nehody pojištěn, vyžádat. http://www.zav-zdruzenje.si/ .

Upozornění a doporučení na závěr:

1) Mimo běžného zdravotního připojištění do zahraničí všem osobám hodlajícím se v SI věnovat tzv. adrenalinovým, resp. vysoce rizikovým sportům (lyžování, horolezectví, jízda na koni, potápění, rafting, paragliding, canyoning, balooning apod.) důrazně doporučujeme uzavřít ještě před cestou odpovídající zdravotní připojištění. Při zranění během výkonu těchto náročných a mnohdy rizikových sportů vede absence tohoto připojištění ke značným komplikacím a vysokým finančním částkám. Pořízení adekvátního zdravotního připojištění by ve všech podobných případech mělo být automaticky samozřejmostí.

2) Při cestách s motorovými vozidly doporučujeme zvláště vzít v potaz část zprávy „Informace a doporučení motorizovaným turistům“ - zvláště pro relativně časté případy zabavování vozidel pro podezření z jejich nelegálního původu (doporučení prověření původu vozidla před cestou), povinnost být vybaven odpovídající dálniční známkou i striktní dodržování dopravních předpisů spolu se zvýšenými cenami pokut za dopravní přestupky.

 

nahoru

 

Víza, režim vstupu

Bezvízový styk. Občané ČR mohou stejně jako občané dalších členských zemí EU pobývat na území SI do 3 měsíců bez zvláštního povolení k pobytu. V zemi současně platí přihlašovací povinnost ubytování do 72 hodin (do tří dnů – pro občany EU) od doby přechodu státní hranice SI resp. po změně ubytování (ostatní cizinci do 24 hodin). Přihlášení se realizuje na místně příslušné policejní stanici osobně, tedy bez prostřednictví třetí osoby. Ubytovací zařízení hotelového typu včetně kempů mají tuto povinnost plnit v souladu se zákonem. Při ubytování v soukromí se ubytovaný dostaví spolu s ubytovatelem na místně příslušnou policejní stanici, kde je nutno vyplnit formulář o přihlášení k ubytování (policijska prijava prenočišča). Nocování ve volné přírodě („pod širákem“) je zakázáno.
K dlouhodobému pobytu delším než 3 měsíce je nutno se přihlásit (prijava prebivanja) na cizinecké policii – Policija, Upravna enota, Oddelek za tujce (Urad za tujce), kontakty na cizineckou policii jsou uloženy v části „Důležitá telefonní čísla“. S potvrzením o realizaci přihlášení k dlouhodobému pobytu (prijava prebivanja) je nutné na stejném úřadě (Upravna enota) realizovat tzv. „prijava prebivališča“ (bydliště). Podmínky vstupu a pobytu upravuje cizinecký zákon a zákon o přihlašování k pobytu („Zakon o tujcih“, čl. 93 c/ - upravuje přihlášení k dlouhodobému pobytu a „Zakon o prijavi prebivališča“, čl.10, odst.3/ - upravuje povinnost přihlášení po přechodu hranic či po změně bydliště).
http://www.mnz.gov.si/si/pogosta_vprasanja/dovoljenje_za_bivanje_v_sloveniji/ 
http://www.policija.si .

Vstupní formality jsou v obecné rovině v souladu s předpisy EU. 
Informace o vízovém režimu jsou k dispozici nahttp://www.mzz.gov.si/en/visa_information/

 

nahoru

 

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

tel. předvolba z ČR: 00 386 – Slovinsko, 1 – Lublaň, 2 – Maribor, 5 – Koper
Evropské nouzové tel.č. 112, Policie: 113, Hasiči 112, Zdravotní a záchranná služba: 112 
Informace o telefonních číslech: 1188, telefonní spojení: www.telekom.si 
Poštovní služby: www.posta.si 
Doprava
Auto-Moto slovinský autoklub AMZS – Avto Moto Zveza Slovenije 1987,
AMZS, Dunajska 128a, 1000 Ljubljana, 01 – 53 05 300, mob. tel. 031 64 64 64,www.amzs.si Odtahová služba: např. 041 621 657, 050 621 657 info o odtahu i AMZS 1987
Informace o aktuální výši dálničních nálepek a mýtného: www.dars.si 
Ceny benzínu a nafty odpovídají vývoji v EU, cca. 1,30 € za 1 l, www.petrol.si .

Železniční doprava: www.slo-zeleznice.si informace na hlavním nádraží – Ljubljana/Lublaň tel. 01 – 29 13 332
Letecká doprava: www.adria.si 
Námořní doprava: mezinárodní přístavy jsou v přístavních městech Koper a Piran (oba přístavy jsou otevřeny celoročně) a Izola (dočasně od května do října)
Přístaviště pro jachty v Izole: Marina v Izoli: www.marinaizola.com 
Přístaviště pro jachty v Portoroži: Marina Portorož: www.marinap.si 
Autobusová doprava: www.ap-ljubljana.si 
TAXI: www.computel.si/taxi/index.asp

Oficiální informace (vládní zdroje) www.gov.si 
Internetové místní vyhledávače: www.najdi.si i www.informiran.si

Slovinská turistická organizace: Slovenska turističina organizacija, Dunajska 156, 1000 Ljubljana, www.slovenia.info (informace o všech oblastech turistiky, ubytování včetně kempů /“kamp“/ apod.), dále www.slovenia-tourism.si . Informace o možnosti realizace jednotlivých sportů (horolezectví, potápění, sjíždění řek na kajacích, rafting, paragliding, canyoning, balooning, jízda na koních apod.) např. www.lifetrek-slovenia.com .

Většina bank je otevřena po. - pá.: 8.30 – 12.30 a 14.00 – 17.00, so.: 9.00 - 12.00
Narodna banka Slovenije www.bsi.si

Otevírací doba obchodů: po. - pá.: 8 – 19 so.: 8 – 13 . Na mnoha místech lze platit běžně používanými platebními kartami American Express, Diners, Master Card, Euro Card či Visa.

Seznam hraničních přechodů: www.policija.si/portal/ („za državljane“, „mejni prehodi“), dále násl.vybrané hraniční přechody s Chorvatskem a jejich kontakty (další méně používané hraniční přechody kontakt lze nalézt např.na telefonních informacích o telefonních číslech - 11 88 ). Dragonja 05 – 617 91 10, Starod 05 – 714 01 00, Jelšane 05 – 714 02 00, Babno Polje 01 – 715 78 93, Metlika 07 - 363 72 40, Obrežje 07 – 466 05 50, Gruškovje 02 – 788 43 02, Središče ob Dravi 02 – 713 48 60, Petišovci 02 – 574 21 50

Cizinecká policie: Policija, Oddelek za tujce (Urad za tujce), v Lublani - Upravna enota Ljubljana, Sektor za upravne notranje zadeve, Oddelek za tujce, Tobačna ul. 5 – Vič, 1000 Ljubljana (na autobusové lince č. 6, stanice Tobačna tovarna), hodiny pro veřejnost po. 8 – 15, st. 8 – 12 13 – 17, pá. 8 – 13 (nápis na kancelářích: „Sprejem vlog za izdajo dovoljenja za začasto ali stalno prebivanje, osebne iskaznice“), tel. 01 – 306 30 00, fax 01 – 306 3202,
e-mail: ue.ljubljana@gov.si http://www.policija.si/si/organiziranost/pu/lj/telefon.html

Státní svátky Republiky Slovinsko: 1. a 2. ledna, 8. února, velikonoční pondělí, 27. dubna,
1. a 2. května, 25. června, 15. srpna, 31. října, 1. listopadu, 25. a 26. prosince

Předpověď počasí v SI např.: www.arso.gov.si

 

nahoru