Polsko

 
Oficiální název státu
                                      
Rozloha

Počet obyvatel

Podnebí

Přírodní poměry

Cestovní ruch

Peněžní jednotka a její členění,
používání jiných měn


Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Náboženské složení

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Celní a devizové předpisy

Dokumenty

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Víza, režim vstupu

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

 

 

ZÁJEZDY DO POLSKA

 

Ubytování v Polsku

Letenky do Polska

 



 

Oficiální název státu

Rzeczpospolita Polska

(anglicky: The Republic of Poland)

 

Rozloha

311 888 km2 (6 místo v EU)

 

Počet obyvatel

38 167 000  k 31.12.2009 (6 místo v EU)

Hustota obyvatel:

122 na km2

 

nahoru

 

Podnebí

Mírné podnebí přechází směrem k východu a jihu v kontinentální. Léto je mírné a deštivé, zima drsná a bohatá sněhem. Průměrné teploty ve Varšavě jsou – 4 °C v lednu a 19 °C v červenci.

 

nahoru

 

Přírodní poměry

Polsko, které sousedí na severu s Baltským mořem, je převážně nížinné, rozčleněné praúdolími. Na Pobaltskou jezerní plošinu /západní část zvaná Pomořanská, východní Mazurská) navazuje na jihu polské Středohoří dosahující výšky až 600 m. Na jihu odděluje Hornoslezskou pánev od horských pásem Sudet a Karpat (Rysy, 2 499 m), jimiž probíhá jižní hranice státu.

 

nahoru

 

Cestovní ruch

Kromě krásných přírodních oblastí na Baltském pobřeží, Mazurské jezerní plošiny a velehor Vysokých Tater jsou pozoruhodná i historická města. Mezi oblíbené turistické cíle patří hlavní město Varšava, korunovační město Kraków s královským hradem Wawelem a gotickou katedrálou, historická Wroclaw a bývalé „svobodné“ město Gdaňsk, dnes druhý největší přístav Polska. Z nejdůležitějších národních parků uveďme Slowiński národní park v Pomořanské jezerní plošině, chránící rozlehlou oblast nezpevněných pohyblivých dun a rašeliniště s vzácnou květenou a ptactvem, a Bělověžský (Bialowieźa) na hranicích s Běloruskem, který proslul svým podílem na záchraně zubra evropského.

 

nahoru

 

Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

1 zlotý (PLN) = 100 grošů; (1 PLN = cca 6,30 CZK)

V roce 1995 došlo k denominaci starého zlotého (10.000 PLZ = 1 PLN)

V oběhu jsou mince 1, 2, 5, 10, 20 a 50 gr, 1, 2 a 5 zl., bankovky 10, 20, 50, 100 a 200 zl.

Směnárny i hotely běžně přijímají Eura (ve směnárnách může být kurs výhodnější než v bankách). Polsko podle posledních informací uvažuje o přijetí Eura v r. 2015.

Více než v Česku je možno platit bankovními kartami. I v malých obchodech, na nádražích atp. Rozšíření karet podle druhů je stejné jako u nás (nejužívanější MC/EC, Visa).

 

nahoru

 

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

1. 1. (Nový rok)

6.1. (Tři králové - nový svátek od r. 2011)

24.- 25. 4. (Velikonoce 2011) - proměnné datum

1. 5. (Svátek práce)

3. 5. (Den Ústavy - vyhlášení první ústavy - 1791) - hl. svátek

12.6. (Svatodušní svátek 2011)

23. 6. (Boží tělo 2011) - proměnné datum

15. 8. (Nanebevzetí Panny Marie, Svátek polské armády)

1. 11. (Všech svatých)

11. 11. (Svátek nezávislosti - obnovení státní suverenity - 1918)

25. – 26. 12. (Vánoce)

Obvyklá pracovní a prodejní doba (neplatí stoprocentně):

úřady: 08:00 – 16:00 nebo 09:00 – 17:00

banky: 08.15 – 14:00

firmy: 09:00 – 17:00

obchody: 08:00 – 19:00 (obchodní domy)

07:00 – 19:00 (potraviny)

11.00 – 19.00 (ostatní obchody)

pošty: 08:00 – 20:00 (soboty: 08:00 – 16:00)

hypermarkety : 9:00 – 22:00 hod, během státních svátků uzavřeny

Během vánočních svátků (25.-26.12.) a velikonoc je uzavřena i většina restaurací.

 

nahoru

 

Náboženské složení

Svobodu vyznání v Polsku garantuje ústava a doplňující zákon o svobodě vyznání (zákon Dz. U. z 2000 r. Nr 26, poz. 319). Pouze 6% Poláků se deklaruje ateisty, nevěřícími či nerozhodnými. Církev, a to zejména římsko-katolická má velký vliv jak v politice, kultuře, tak každodenním životě. K římsko-katolickému náboženství se hlásí 89% Poláků, tj. 33,7 mil. osob. K pravoslaví náleží kolem půl milionu osob, k některému z protestantských vyznání kolem 150 tis.

římskokatolické - 88 %

pravoslavní - 1,3 %

Svědkové Jehovovi - 0,3%

evang. - augsburského vyzn. - 0,2 %

řečtí katolíci - 0,15 %

starokatolíci - 0,05 %

 

nahoru

 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

polština

(Vzhledem k velké německé minoritě je v Opolském vojvodství druhým, tzv. pomocným jazykem němčina celkem v 27 gminách. Obdobné postavení má v 7 gminách Podleského vojvodství běloruština.)

Z cizích jazyků většina mladých Poláků ovládá angličtinu. Dobrá znalost angličtiny je i na centrálních úřadech a ve velkých, většinou mezinárodních firmách. Přesto přes polovina Poláků podle průzkumu TVP uvádí, že nemluví žádným cizím jazykem. 22% uvádí znalost ruštiny, 20% angličtiny, 14% mluví německy.

Znalost polštiny však otvírá dveře při obchodních jednáních, tak i v každodenní konverzaci.

 

nahoru

 

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Od 1.1.1999 je v platnosti nové trojstupňové teritoriální rozdělení státu, jehož jednotkami jsou województwa (vojvodství-kraje), powiaty (okresy) a gminy (obce). Představitelem státní moci ve vojvodství je vojvoda, nejvyšším zástupcem samosprávy ve vojvodství je maršálek. Okresy a obce jsou samosprávné. V čele okresu je starosta, nějvyšším představitelem obce je fojt (wójt), města burmistr nebo prezident (ve velkých městech).

Ke konci roku 2009 bylo Polsko rozděleno na 16 vojvodství, 379 okresů (z toho 65 měst s právy okresu) a 2478 obcí. Polské obce oproti obcím v ČR jsou zpravidla větší, spíše odpovídají obvodům pověřených obecních úřadů.

Ze statistického hlediska EU je Polsko rozděleno do 6 regionů (NUTS 1), 16 vojvodství (NUTS 2), 66 subregionů (NUTS 3). Býv. NUTS 4 (dnes LAU 1 - local administrative units) jsou okresy a NUTS 5 (LAU 2) obce.

Region

Vojvodství

Hl. město

Południowo-zachodni

Dolnoslezské
Opolské

Wrocław
Opole

Północno-zachodni

Lubuské
Velkopolské
Západopomořanské

Gorzów Wlkp.

(Zielona Góra - sídlo sejmiku)
Poznań
Szczecin

Północny

Kujavsko-pomořanské
Pomořanské
Varmiňsko-mazurské

Bydgoszcz

(Toruń - sídlo sejmiku)
Gdańsk
Olsztyn

Centralny

Lodžské
Mazovské

Łódź
Warszawa

Południowy

Malopolské
Slezské

Kraków
Katowice

Wschodni

Lublinské
Podkarpatské
Podleské
Svatokřížské

Lublin
Rzeszów
Białystok
Kielce

 

V Polsku je celkem 897 měst, z toho 39 má nad 100 tisíc obyvatel. Polská města vytvářejí dnes aglomerace, která známe ze západní Evropy. Největší aglomerací je tzv. Slezská konurbace, která zahrnuje konglomerát 19 obcí s celkovým počtem obyvatel 2,2 mil. Následující tabulka uvádí největší polská města podle počtu obyvatel v administrativních hranicích i v aglomeracích (v tis. ob.):

Warszawa (česky Varšava) - 1717 (2785)

Kraków (Krakov) -756 (1236)

Łódź  - 740 (1165)

Wrocław (Vratislav) - 633 (861)

Poznań (Poznaň) - 553 (919)

Gdańsk - 457 (tzv. Trojměstí - Gdaňsk, Gdynia, Sopot - 993)

Szczecin (Štětín) - 406 (610)

Bydgoszcz (Bydhošť) - 357 (485)

Lublin - 349 (451)

Katowice (Katovice) - 308 (Slezská  aglomerace 2201)

Białystok - 295 (403)

Gdynia - 248 (viz Gdańsk)

Częstochowa (Čenstochova) - 239 (365)

Radom - 223 (280)

Sosnowiec - 218 (viz Katowice)

Toruń - 206 (236)

Kielce - 204 (319)

Gliwice - 196 (viz Katowice)

Zabrze - 187 (viz Katowice)

Bytom - 182 (viz Katowice)

Rzeszów - 178 (314)

Olsztyn - 177(222)

Bielsko-Biała - 175

Ruda Śląska - 143

Rybnik - 141

Tychy - 129 (viz Katowice)

Dąbrowa Górnicza - 128 (viz Katowice)

Płock - 126 (162)

Elbląg - 126 (144)

Opole - 126

Gorzów Wlkp. - 125 (153)

Wałbrzych - 121(aglomerace tzv. Soví hory - 417)

Zielona Góra - 118 (160)

Włocławek - 117 (138)

Tarnów - 115 (269)

Chorzów - 113 (viz Katowice)

Koszalin - 108 (152)

Kalisz - 107 (Kalisz-Ostrów Wlkp. 261)

Legnica - 104 (125)

 

nahoru

 

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V PL dobře funguje síť soukromých nemocnic, státní zařízení jsou na nižší úrovni než v ČR. I přes přistoupení Polska do EU se český občan může setkat - zvláště v periferních částech země - s potížemi při uznávání zdravotního pojištění.

 

nahoru

 

Celní a devizové předpisy

Osoby přijíždějící do Polska z jiného členského státu mají právo jednorázově dovézt bez cla věci zakoupené během cesty pod podmínkou, že jsou určeny k osobnímu užitku a jsou v omezeném množství, například maximálně:

800 kusů cigaret
200 kusů doutníků
1kg tabáku
10 litrů destilátu
20 litrů vermutu
90 litrů vína (v tom maximálně 60 litrů perlivého)
110 litrů piva

Osoby, které nedosáhly 17 let věku nemohou převážet alkohol a tabákové výrobky. Zaniká možnost žádat o vrácení VAT (DPH) na zboží zakoupené v Polsku.

 

nahoru

 

Dokumenty

Občan ČR může cestovat do Polska na základě platného cestovního pasu nebo platného občanského průkazu. Nedoporučuje se však cestovat na občanský průkaz s odděleným rohem. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Polska.
Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. Pokud tedy rodič cestuje pouze s občanským průkazem společně s dítětem, pak doporučujeme, aby dítě mělo vždy vlastní cestovní pas, a to i v případě, že dítě je zapsáno v občanském průkazu rodiče.

Děti zapsané v platném cestovním pasu rodiče mohou s rodičem, v jehož pasu jsou zapsány, překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu, přičemž dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku (v období od 1.9.2006 do 29.2.2008 nebylo možné děti do pasu rodiče zapisovat).

V případě ztráty cestovního dokladu doporučujeme, v zájmu prevence zneužití, obrátit se na nejbližší policejní komisařství a ohlásit danou událost jako krádež (sepsat protokol je police povinna pouze o odcizení – trestný čin, nikoliv o ztrátě – to je vlastní neopatrnost). Pokud pro návrat do ČR občan nezbytně potřebuje cestovní doklad (např. pro cestu letadlem) může se obrátit na Velvyslanectví ČR ve Varšavě a požádat o vystavení náhradního cestovního dokladu. Je nutno vyřídit osobně, korespondenční vyřízení není možné.

Řidičské průkazy vydané členskými zeměmi jsou uznávané v Polsku a mají platnost dle vyznačení v daném dokumentu. Řidič je povinen mít při sobě osvědčení o technickém průkazu a doklad o zaplaceném povinném pojištění. Motorové vozidlo musí být k cestě do Polské republiky označeno rozlišovací značkou státu (CZ), pokud vozidlo není označeno novou registrační značkou se znaky EU (modrý obdélník, dvanáct hvězdiček a písmena CZ).

 

nahoru

 

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům

Upozorňujeme na nebezpečí odcizení, resp. na nebezpečí vloupání do vozidel, především pak do osobních vozů. Je nutné dodržovat základní pravidla bezpečnosti, zejména při jízdě v nočních hodinách. Doporučujeme parkovat na střežených parkovištích, jakož i nezastavovat, zejména v noci, na odlehlých parkovištích. Stejně tak je nutno důsledně dbát na zamykání vozidla a to i v místech jako je benzínová stanice. Věci je nutno umístit tak, aby bylo minimalizováno riziko zcizení (cennosti rozdělit na několik míst odděleně, řádně uzavřít zavazadla, nenosit kabelku přes rameno, za jízdy neponechávat ve voze při neuzamčených dveřích cennosti na sedadle vedle řidiče, vyvarovat se nošení cenných šperků na místech s velkou koncentrací lidí). Při sepisování policejního protokolu je nutné domáhat se přesných údajů a trvat na přítomnosti tlumočníka, v případě nesnází se poté domáhat spojení se ZÚ, resp. s nepřetržitou službou konzulárního oddělení.

Řidiči i všechny další osoby ve vozidle musí využít bezpečnostních pásů (na předních i zadních sedadlech). Dítě do 12 let a do 150 cm výšky musí sedět v dětské sedačce s atestem. Je zakázáno používat za jízdy mobilní telefon (to neplatí, je-li instalována „hands free“ sada).
Pro řidiče platí povinnost celodenního a celoročního svícení.
K povinnému vybavení vozidel patří hasicí přístroj a výstražný trojúhelník, za porušení je udělena pokuta.
Rovněž doporučujeme, aby se řidiči seznámili s poplatky za užívání silnic a dálnic pro vozidla nad 3,5 tuny.
V Polské republice je povolen maximální obsah alkoholu v krvi do 0,2 promile. V případě překročení tohoto limitu má policie právo dle platných polských předpisů zadržet řidičský průkaz. Policejní přístroje pro měření alkoholu v krvi ukazují výsledek alkoholu v mg/l a to znamená, že zobrazovaná hodnota v přístroji nesmí být vyšší než 0,1 mg/l, tj. 0,2 promile.

Nejvyšší povolená rychlost pro vozidla do celkové hmotnosti 3,5 tuny.
- v obytné zóně: 20 km/hodinu
- v obci: 50 km/hodinu , v době od 5,00 do 23,00 hodin
- v obci: 60 km/hodinu, v době od 23,00 do 5,00 hodin
- mimo obec: 90 km/hodinu
- na dálnici: 140 km/hodinu
- na rychlostní silnici s jedním jízdním pruhem v jednom směru nebo silnici se 
dvěma jízdními pruhy v jednom směru - 100 km/hodinu
- na rychlostní silnici se dvěma jízdními pruhy v jednom směru - 120 km/hodinu.

Upozorňujme na neukázněnost polských řidičů a nedodržování základních pravidel silničního provozu, například nepoužívání směrových světel při předjíždění nebo přejíždění mezi jednotlivými jízdními pruhy. Odlišné jsou i některé zvyklosti, odbočování a otáčení přes střední dělicí pás čtyřproudových vozovek, dodržování pravidla přednosti pro chodce, který vstoupil na přechod, odlišná je úprava značení na kruhových objezdech. Na silnicích jsou často vyjeté hluboké koleje ztěžující jízdu, zejména při dešti jsou velmi nebezpečné, technický stav vozovek je celkově na nízké úrovni.

Do Polska je zakázané přivážet a vyvážet drogy a psychotropní látky.

Polská republika je zemí s tradičním náboženským cítěním, forma zbožnosti je však odlišná od českých zvyklostí. V církevních prostorách je nutno se chovat vhodně.

 

nahoru

 

Víza, režim vstupu

K pobytu do tří měsíců se nepožaduje povolení k pobytu.

 

nahoru

 

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla

Turisté mohou v neodkladných situacích obdržet bezplatné lékařské ošetření v rozsahu pojištění své země, ale nezbytností je prokázání se Evropským průkazem zdravotního pojištění své země. Formulář E-112 potvrzený danou pojišťovnou opravňuje k lékařskému ošetření i v jiných než neodkladných situacích. Pro více informací doporučujeme obrátit se na konkrétní zdravotní pojišťovnu.

Důležitá telefonní čísla tísňových volání:

112 bezplatná linka pro turisty (jak z mobilního telefonu, tak z pevné linky) 
997 policie (doporučení – volat raději 997, linka 112 bývá často nedostupná)
998 hasiči
999 zdravotnická záchranná služba 
986 obecní (městská) policie

981 odtahová služba 
9633 silniční služba

 

nahoru