Lotyšsko
|
Oficiální název státu Rozloha Počet obyvatel Podnebí Přírodní poměry Cestovní ruch Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Náboženské složení Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Celní a devizové předpisy Dokumenty Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům Víza, režim vstupu Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla
ZÁJEZDY DO LOTYŠSKA
Ubytování v LotyšskuLetenky do Lotyšska
|
Oficiální název státuLatvijas Republika (Lotyšská republika – zkráceně Lotyšsko, lotyšsky Latvija) Politický systém: demokratická parlamentní republika, v jejímž čele stojí prezident Kód země: LV
Název státu v jiných jazycích: Anglicky – Latvia Německy – Lettland Francouzsky – Lettonie Španělsky – Letonia Nejstarší dochované záznamy o červeno-bílo-červené lotyšské vlajce pocházejí z druhé poloviny 13. století. O její znovuzrození se v době zrodu nezávislého Lotyšska v roce 1918 postaral Ansis Cīrulis. Vlajka se skládá ze třech příčných pruhů v poměru 2:1:2, oba vnější pruhy mají tmavě červenou barvu, vnitřní menší pruh je bílý. Státní hymna: „Dievs, svētī Latviju!“ ( Bože, žehnej Lotyšsku!)
RozlohaRozloha: 64 589 km2 Ze západu na východ je Lotyšsko dlouhé 450 km a ze severu na jih měří pouhých 210 km. Celková délka hranic: 1 862 km, z toho 494 km mořská hranice Sousední státy: Litva (576 km), Estonsko (343 km), Rusko (282 km), Bělorusko (176 km) Lotyšsko je situováno v SV Evropě na pobřeží Baltského moře. Již od středověku Lotyšsko zaujímalo klíčovou pozici na tradiční obchodní křižovatce. Tvoří vlastně most mezi západní Evropou a Ruskem. Známá „Cesta Vikingů k Řekům“, o které se píše již ve starých kronikách, vedla ze Skandinávie přes lotyšské teritorium podél řeky Daugavy do starého Ruska a Byzantské říše.
Počet obyvatelPočet obyvatel 2 230 500 ( k 31. 12. 2009) Výše uvedený údaj sice nebyl zatím úředně upraven, nicméně podle posledních šetření provedených na konci léta 2011 se počet obyvatel Lotyšska snížil na cca dva milióny, jednak vlivem slabé porodnosti, ale zejména kvůli masívní emigraci. Odhaduje se, že za posledních pět let zemi opustilo na 200 000 obyvatel. Více řeknou očekávané výsledky jarního sčítání lidu. Většina odcházejících směřuje na Bristské ostrovy, od letoška též na nově otevřené pracovní trhy Německa a Rakouska, část ruskojazyčných, zejména starších obyvatel využívá nabídky k osídlení v Ruské federaci. Alarmujícím ukazatelem je očekávaná délka života, která je v Lotyšsku nejnižší v rámci Evropské unie (70,7 roku). Hustota na km2 35,16 obyv./ km2 (také tento údaj bude na základě sčítání lidu 2011 v nejbližší době upřesněn).
PodnebíPočasí v Lotyšsku je ovlivňováno mírným přímořským klimatem s častými změnami vysokého a nízkého tlaku a poměrně vysokým množstvím srážek. Průměrná teplota v létě 15,8°C, (v hl.městě 16,1°C), v zimě -4,5°C (v hl. městě -3,8°C) Nejteplejší měsíc – červenec, nejstudenější – leden, velmi charakteristická je vysoká vlhkost vzduchu.
Přírodní poměryZápadní hranici země tvoří Baltské moře, do něhož vybíhá Kurzemský poloostrov. Vnitrozemí tvoří úrodná nížina protékaná řekou Daugavou (též Západní Dvina), na východě se krajina složená z mořén zdvihá až do výše 300 m, kde je množství jezer. Na 40 % celého území rostou lesy, v nichž převažují břízy, jedle a borovice.
Cestovní ruchK turistickým cílům patří národní parky a rezervace i hanzovní město Riga. V národním parku Gauja a v 5 dalších rezervacích jsou chráněny zbytky původní přírody.
Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Základní peněžní jednotkou je lat (1 Lats, mezinárodní zkratka je LVL, na domácím trhu označován zkratkou Ls). Jeden lat má sto santimů (1 santims – zkratka se neužívá). Lat byl zaveden v říjnu r. 1993. V rámci příprav na přijetí eura, byl s účinností od 1. 1. 2005 zafixován kurs latu k euro (1 EUR/0,702804 LVL) a od 2. 5. 2005 je Lotyšsko zapojeno do ERM II. Přijetí eura původně plánované na rok 2008 bylo v důsledku krize odloženo na rok 2014. Podle nejnovějšího vývoje základních ukazatelů je Lotyšsko na nejlepší cestě tento termín dodržet, i když mnohé bude záviset také na vývoji hospodářské a finanční situace ve světě.
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní dobaHlavním státním svátkem Lotyšska je 18. listopad – vyhlášení nezávislé Lotyšské republiky roku 1918. Druhým nejdůležitějším svátkem je pak 4. květen – den obnovení lotyšské nezávislosti v r. 1990. Dalšími svátky, kdy se nepracuje, jsou: 1. leden – Nový rok Velký pátek a Pondělí velikonoční 1. květen – Svátek práce 8. květen – porážka fašismu 23. červen – Lígo (letní slunovrat) 24. červen – Jánis (letní slunovrat) 24. prosinec (nově od r. 2008) 25. prosinec – 1. svátek vánoční 26. prosinec – 2. svátek vánoční 31. prosinec – Silvestr Běžná pracovní doba je 8 hodin. Pracovní doba v úřadech nejčastěji začíná v 8:30 hod., základní a střední školy zahajují vyučování v 8:00 hod. Supermarkety a obchody se základním zboží mají vesměs otevřeno od 8:00 do 20:00 hod., často i do 22:00. Mnoho hlavně menších soukromých obchodů s potravinami a některé lékárny mají otevřeno 24 hodin denně a kromě velkých svátků prakticky každý den.
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazykyOficiálním jazykem v Lotyšsku je lotyština, která patří k samostatné baltské větvi indoevropských jazyků, s níž jsou nejpříbuznější jazyky slovanské. Lotyštině nejbližším jazykem je litevština. Lotyština převzala při své gramatické reformě z češtiny čárky a háčky nad písmeny. Lotyština je mateřským jazykem pro 59,2 % obyvatel, což představuje cca 1,34 mil. obyvatel. Mimo území Lotyšska hovoří tímto jazykem cca 150 000 lidí. Nový jazykový zákon byl přijat Saeimou 9. 12. 1999 (vstoupil v platnost 1. 9. 2000). Tento zákon odpovídá mezinárodním standardům a zároveň zajišťuje šíření a ochranu lotyšského jazyka. Následné vládní vyhlášky upravují vyžadovanou úroveň znalosti jazyka pro určitá povolání, tlumočení veřejných akcí do státního jazyka, pravidla transkripce nelotyšských jmen apod. Ruská strana tento zákon kritizuje a odsuzuje, neboť dle jejího názoru diskriminuje ruskojazyčnou menšinu. Většina obyvatel Lotyšska ovládá ruštinu. Mladší generace a pracovníci veřejné správy, státních orgánů a institucí, služeb, oblasti cestovního ruchu v čím dál větší míře ovládají angličtinu, méně je používána němčina a další světové jazyky. Historicky vždy převládaly na území Lotyšska v souvislosti s politickou nadvládou 2 jazyky – němčina a ruština. Proto výuce lotyšského jazyka a rozvoji lotyšské kultury vláda věnuje mimořádnou pozornost. Základní výrazy v lotyštině: Ahoj – sveiks Děkuji – paldies Na shledanou – uz redzéšanos Prosím – lúdzu Ano – já Promiňte – Atvainojiet Ne – né
Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká městaÚzemní reformu a vytvoření nových regionálních celků Lotyšsko připravovalo 15 let. Zákon o územně správní reformě byl přijat v r. 1998, reforma však nebyla až do prosince 2008 v plné míře uskutečněna a implementace uvedeného zákona probíhala se značnými problémy. K urychlení jeho definitivního přijetí bezesporu přispěla hluboká ekonomická a sociální krize v zemi.Tečkou za tímto zdlouhavým procesem se stalo dne 18. prosince 2008 schválení „Zákona o územním členění“ podle kterého má být Lotyšsko rozděleno na 109 celků a z toho 9 republikových měst. Administrativně bylo území Lotyšska až dosud rozděleno na 467 samosprávných obcí, 11 oblastí, 26 okresů, 65 měst a 7 velkých měst. Celkově je na území Lotyšska 77 měst, z nich 22 má více než 10 000 obyvatel. Hlavním cílem této reformy bylo vytvoření větších správních jednotek (krajů) spojením dosavadních menších správních celků. S tím bylo samozřejmě spojeno radikální snížení počtu administrativně-správních úředníků a tím i nákladů SROV. Transformace územních celků předpokládá snížení počtu samosprávných celků z 553 na 109 (100 krajů a 9 republikových měst), nejmenší z těchto samosprávných celků mají mít minimálně 3 300 obyvatel, největší pak okolo 60 000. K republikovým městům byla zařazena vedle Rigy města: Jelgava, Liepája, Rezekne, Daugavpils, Ventspils, Jurmala, Valmiera a Jekabpils. Hlavním městem je Rīga,. Rīga (720 tisíc obyvatel) Riga je hlavním městem Lotyšska, ale také největším městem celého Pobaltí. Město se rozkládá při ústí řeky Daugavy do Rižského zálivu. Riga je hospodářským a kulturním centrem celého Lotyšska. V roce 2001 oslavilo město významné výročí 800 let od svého založení. Staré město je turisticky velice atraktivní, i proto je zapsáno na seznam celosvětového kulturního dědictví UNESCO. Mezi hlavní průmyslová odvětví, zastoupená v Rize, patří strojírenství, potravinářství a dřevozpracující průmysl. Riga je důležitým dopravním uzlem, kříží se tu významné silnice železnice. Město disponuje také přístavem a největším mezinárodním letištěm v Pobaltí. Více informací na: Daugavpils (105 958 obyvatel) Druhým největším lotyšským městem je Daugavpils. Město se rozprostírá na obou březích řeky Daugavy. Daugavpils je jednou z nejvýznamnějších dopravních křižovatek v zemi, rozbíhají se tu silnice i železnice na Rigu, Rēzekne, do Běloruska i Litvy. Město je centrem různých průmyslových odvětví jako je strojírenství, chemie, potravinářský a dřevozpracující průmysl. Další informace: Liepāja (85 050 obyvatel) Přístav Liepāja je třetím největším lotyšským městem. Město je obklopené Baltským mořem a jezery Liepāja a Tosmāre. Jezero Liepāja je propojeno s mořem Obchodním kanálem, který prochází středem města. Liepāja je významným administrativním, kulturním a průmyslovým centrem západní části země, v létě je okolí Liepāji hojně využíváno k rekreaci. Další informace: Jelgava (65 635 obyvatel) Čtvrté největší lotyšské město leží na řece Lielupeasi 45 kilometrů na jihozápad od Rigy. Slavná historie Jelgavy se váže ke Kuronskému vévodství, jehož byla hlavním městem. Je nejen významným průmyslovým střediskem, ale také důležitou dopravní křižovatkou. Další informace: Jūrmala (55 580 obyvatel) Podlouhlé přímořské letovisko, táhnoucí se v délce 30 kilometrů západně od Rigy, je pátým největším lotyšským městem. Místo je vhodné pro léčebné pobyty i pro klasické dovolené rodin s dětmi. Severní okraj Jūrmaly lemuje pobřeží Rižského zálivu, zatímco podél jižního teče řeka Lielupe, která mezi Rigou a Jūrmalou ústí do moře. Další informace: Ventspils (43 299 obyvatel) Celoročně nezamrzající přístav Ventspils leží v severozápadní části země při ústí řeky Venty do Baltského moře. Na tradiční rybolov v této oblasti navazuje zpracování ryb, který je nejdůležitějším průmyslovým oborem ve městě. Další informace: Kulturně a historicky se Lotyšsko dělí na 4 kraje: Kurzeme (Kurzemsko) v západní části země, Zemgale (Zemgalsko) v jižní části, Vidzeme (Vidzemsko) ve střední a severní části země včetně Rigy a Latgale (Latgalsko) ve východní části.
Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EUObecně platí, že první pomoc je poskytována bezplatně jak občanům Lotyšska, tak i cizincům zdarma, za vše ostatní se platí. I přes existenci evropské karty zdravotního pojištění doporučujeme proto mít uzavřené komerční zdravotní pojištění pro cesty do zahraničí s tím, že čeští občané si částku za ošetření zaplatí v Lotyšsku hotově a zpětně ji vyúčtují české zdravotní pojišťovně. Cizinec zaměstnaný v Lotyšsku (nehovoříme samozřejmě o turistech) se může zaregistrovat u lékaře prvního kontaktu (praktický lékař). Předtím se vyplatí zjistit, zda je lékař napojený na síť zdravotního pojištění, anebo zda pracuje pouze za hotovost. Registrace u lékaře je bezplatná, ale je třeba si přinést povolení k pobytu s přiděleným individuálním osobním číslem. Poté je nutné zajít na úřad, který spravuje zdravotní péči o obyvatele (Primary Health Care Administration), poslat potvrzení o výběru lékaře a do 30 dnů úřad pacientovi přidělí registrační kartu a číslo pojištění. Tato kartička pojištěnce je jakousi vstupenkou do všech státních zdravotnických zařízení. Kdo má zájem o vyšší standard péče, o lepší vyšetření na modernějších přístrojích a podobně, může se připojistit. V případě přírodní turistiky( případně agroturistiky) po Lotyšsku doporučujeme podstoupit očkování proti klíšťové encefalitidě, protože výskyt infikovaných klíšťat patří mezi největší v Evropě. Léky a jiné medicínské pomůcky se dají koupit pouze v lékárnách ( „Aptieka“). Důležitá telefonní čísla:První pomoc 03 Tísňové volání 112 Policie 02 Hasiči 01 Informace 118
Celní a devizové předpisyObčan ČR může bezcelně dovézt do Lotyšska libovolné množství finančních prostředků (s tím, že musí prokázat jejich legální původ) a dále 10 l alkoholických nápojů o obsahu 40 % alkoholu, 20 l likérů (okolo 20 % alkoholu), 90 l vína, 110 l piva, 4 kartony cigaret (tj. 40 krabiček á 20 ks cigaret), 1 kg tabáku a 10 kg kávy. Vše ostatní se musí na lotyšských hranicích deklarovat. Množství dováženého alkoholu a dalších produktů není většinou lotyšskými hraničními orgány kontrolován. Je však ve vlastním zájmu cizince neporušovat celní předpisy Lotyšské republiky. Jakákoliv finanční hotovost, včetně šeků, platebních příkazů atp., převyšující 10.000,--EUR, musí být celně deklarována. Tyto finanční a platební nástrioje jsou specifikovány Zákonem o deklaraci finanční hotovosti na státních hranicích.
DokumentyObčan ČR může cestovat do Lotyšska na základě platného cestovního pasu nebo platného občanského průkazu. Nedoporučuje se však cestovat na občanský průkaz s odděleným rohem. Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Lotyšska. Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. Pokud tedy rodič cestuje pouze s občanským průkazem společně s dítětem, pak doporučujeme, aby dítě mělo vždy vlastní cestovní pas, a to i v případě, že dítě je zapsáno v občanském průkazu rodiče. Děti zapsané v platném cestovním pasu rodiče mohou s rodičem, v jehož pasu jsou zapsány, překročit hranice bez vlastního cestovního dokladu, přičemž dítě zapsané do pasu rodiče před 1.9.2006 může takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1.3.2008 může takto cestovat do 10 let věku (v období od 1.9.2006 do 29.2.2008 nebylo možné děti do pasu rodiče zapisovat). V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad. Tento doklad slouží k jednorázově cestě do ČR. Při cestě motorovým vozidlem je nutné mít malý technický průkaz vozidla a řidičský průkaz. Kontrola uzavření povinného ručení nebude prováděna. Při cestě služebním vozidlem je nezbytné mít notářsky ověřené potvrzení od firmy (přeložené do lotyšského jazyka), že souhlasí s tím, aby dané vozidlo bylo použito uvedenou osobou k cestě do LoR. Obdobné potvrzení je nutné i v případě, že vozidlo patří jiné osobě, než která ho k cestám do LoR využije.
Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům
Hlavní město LoR Riga je turisticky velmi přitažlivé. Pro české turisty je nepochybně zajímavé pobřeží Baltického moře. Nejznámějším turistickým střediskem na Baltu je městečko Jurmala, které se nachází cca 20 km od Rigy. Lotyšsko je nížinnou zemí s borovicovými a smíšenými lesy, četnými jezery a řekami, čímž by mohlo být zajímavé pro milovníky přírody. V případě přírodní turistiky doporučujeme turistům podstoupit očkování proti klíšťové encefalitidě, neboť v LoR je velký výskyt infikovaných klíšťat.
Víza, režim vstupu
Po vstupu Lotyšské republiky do EU platí pro cizince ze států EU "Závazná pravidla, podle nichž mohou v Lotyšské republice pobývat občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci". Jedná se o Nařízení vlády Lotyšské republiky (protokol č. 21 § 18), které bylo vydáno v souladu s 69. odstavcem tzv. cizineckého zákona Lotyšské republiky, které stanoví postup, podle něhož do Lotyšské republiky přicestují a v zemi pobývají občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci. Občan Evropské unie má právo přicestovat a pobývat v Lotyšské republice, má-li platný cestovní doklad a nepředstavuje nebezpečí pro bezpečnost státu, veřejný pořádek nebo zdraví společnosti.
Zdravotnictví, důležitá telefonní číslaTuristé musí mít uzavřené zdravotní pojištění, které zahrnuje úhradu výdajů za poskytnutí zdravotní péče a dopravu do státu trvalého bydliště osoby v případě její těžké nemoci či úmrtí. Pro více informací doporučujeme obrátit se na konkrétní zdravotní pojišťovnu.
Důležitá telefonní čísla:
|
